Písmena na tabuli u očního nejsou náhodná. Až zjistíte proč, budete koukat jako puk

Poměrně velká část naší populace má nějaké problémy se zrakem. Ne všichni sice nutně nosí brýle. Nebo je alespoň nenosí pořád. Zároveň však, když se kolem sebe na ulici rozhlédnete, spatříte mnoho lidí, kteří brýle nosí. Možná i vy jste tak někdy zavítali na vyšetření zraku k optikovi. Během vyšetření jste nuceni vyjmenovávat písmenka a znaky tabulce. A možná vlastně vůbec nevíte proč.

Podle nedávných průzkumů by mělo nosit v České republice brýle asi 60 % řidičů aut. To znamená, že více než polovina ze všech lidí řídící auta může mít potíže se zrakem. Člověk pak sedí v ordinaci a statečně se snaží vyjmenovávat písmenka na tabuli a směry, kudy ukazují pacičky podivných symbolů. Možná jste pak někdy měli pocit, jestli jste lékaři odpovídali správně. Nebo zda on vyšetření vůbec správně provedl.

Snellenova tabule – co to vlastně je?

Ona svítící tabule, se kterou jste se během očního vyšetření stoprocentně setkali, se nazývá Snellenova tabule. Jedná se o diagnostickou pomůcku při vyšetření zrakové ostrosti, na které se celý proces staví. Snellenovu tabuli navrhl a vynalezl v roce 1862 holandský oftalmolog doktor Herman Snellen, který tehdy vyvinul její první variantu.

Dnes se používá standardizovaná forma Snellenovy tabule, která obsahuje jedenáct řádků definované znakové sady optotyp. Na tabuli jsou použita atypická písmena velké abecedy, která jsou schválně zaznamenána v rozporu se standartními postupy zapisování písmen. Tím rozumíme například to, že velikost písmen neodpovídá vertikální vzdálenosti mezi řádky.

Existuje pak několik forem Snellenovy tabule. Jedna z nich používá, jak již bylo řečeno, velká písmena abecedy. Existují však i tabule, na kterých se objevují neuzavřené půlkruhy ve tvaru „C“, které jsou stočeny v různých směrech. Stejně tak je velmi častou variantou tabule, na které se nachází písmena „E“ neboli takzvané „E háky“, která jsou taktéž natočena do různých směrů.

Pro vyšetření dětí, které ještě neumí číst, se pak používají zpravidla „E háky“, či různé obrázky a symboly, jako je domeček, půlměsíc a tak podobně. Tyto se v rámci oftalmologického vyšetření nazývají jako LEA symboly a plní naprosto stejnou funkci, jako použití písmen u gramotných, dospělých jedinců.

Jaký je postup vyšetření?

Vyšetření probíhá zpravidla tak, že je pacient umístěn do vzdálenosti přibližně 6 metrů, respektive 20 stop od tabule. Tabule se pak objevuje v různých formách, kdy v současné době je velmi rozšířená forma podsvícené tabule. Díky moderním digitálním technologiím se pak stále častěji používají i moderní digitální tabule, jejichž účel však stále zůstává stejný. Digitální tabule skýtají tu výhodu, že je na nich umožněno provést celou řadu zrakových testů.

Celé vyšetření se točí kolem čísla 8

Největší písmeno v nejvyšším řádku má standardizovanou velikost 88 milimetrů. Každý řádek pak obsahuje menší a menší znaky. A člověk se zdravým znakem by měl být bez problému schopen z dané vzdálenosti číst znaky o velikosti 8,8 milimetrů. Řádek s touto velikostí znaků je tak považován za ten nejdůležitější při postupu vyšetření. A písmena v něm rozhodně nejsou náhodou!

Snellenova konstanta a úskalí vyšetření

Výsledky vyšetření se pak zapisují takzvanou Snellenovou konstantou, která je zaznamenávána jako zlomek. V levé části zlomku se nachází vzdálenost, ze které pacient čte. V případě použití metrů je tedy před lomítkem číslo 6, v případě použití stop se zde nachází číslo 20. Za lomítkem, neboli v pravé části zlomku, se pak nachází číslo vyjadřující vzdálenost, ze které by tento řádek byl schopen přečíst člověk se zdravým zrakem. Konstanta ve tvaru 6/12 tedy zapisuje, že pacient byl ze 6 metrů schopný přečíst řádek, který by zdravý jedinec přečetl ze vzdálenosti 12 metrů.

Nevhodné osvětlení v ordinacích

Existují však i rozpory v tom, jaké by měly být správné podmínky vyšetření. Odborná literatura totiž například neuvádí, jaká by měla být míra osvětlení Snellenovy tabule. Norma Britského standardizačního institutu uvádí, že míra osvětlení by měla být 480 lx (Lux je fotometrická jednotka intenzity osvětlení). Na základě průzkumu 67 ordinací se však ukázalo, že podsvícení se pohybuje v rozmezí intenzity od 60 do 1600 lx. Takovéto rozporuplné údaje tudíž vedou k diskusím o správnosti probíhajících vyšetření.

Kdy vyšetření podstoupit?

Kdy pak takové vyšetření podstoupit? Pokud se řadíte mezi lidi, kteří mají dlouhodobé zdravotní problémy související se zrakem, měli byste takováto vyšetření podstupovat pravidelně. Do této kategorie pak spadají například diabetici nebo lidé s vysokým krevním tlakem. U preventivních prohlídek u všeobecného praktického lékaře pak pravidelnost vyšetření ustanovuje vyhláška ministerstva zdravotnictví. To však není nikde pevně stanoveno, takže sami oftalmologové doporučují interval každých 2 až 3 let u mladých osob.

Většina lidí však navštíví oftalmologa až v případě, že se u nich dostaví nějaké potíže. Tehdy však bývá už příliš pozdě a zrak může být nenávratně poškozen. Z toho důvodu je právě pečlivá prevence skutečně důležitá. Mnoho závažných očních onemocnění totiž člověka vůbec nebolí, takže je jednoduché celou situaci podcenit. Proto je důležité takovéto faktory brát v potaz a o zdraví svých očí pečlivě dbát.

zdroje: cs.wikipedia.org, is.muni.cz, novinky.cz