Perličky z natáčení Jáchyme, hoď ho do stroje: Opilý Husák a naštvaný režisér
Film „Jáchyme, hoď ho do stroje!“ přilákal do kin ve své době neuvěřitelné tři miliony diváků. Režisér Oldřich Lipský při jeho tvorbě spojil síly s tvůrčí dvojicí Smoljak-Svěrák. Tím vznikla jak vynikající komedie, tak i odrazový můstek pro mnoho herců.
Příběh se točí kolem nesmělého venkovského traktoristy Františka Koudelky v podání Luďka Soboty, který se dostane do Prahy ke své tetičce. Zde se nechá zlákat kondiciogramem, tehdy moderním „vědeckým“ vynálezem. Ten má předpovídat šťastné a nešťastné dny a Koudelkův život se kvůli tomuto podivnému zařízení obrátí vzhůru nohama.
Obsazení, které (ne)mělo být
Autor scénáře Ladislav Smoljak považoval obsazení Luďka Soboty do hlavní role za osudovou chybu. I přes ohromný úspěch filmu Smoljak tvrdil, že jim Sobota film zničil, protože si scénky rád upravoval podle sebe. Konkurzu na hlavní roli se zúčastnili i Jiří Krampol nebo Jan Hartl. Nakonec byl ale vybraný právě Sobota, který se díky této roli stal známým hercem. Za celý film dostal honorář přibližně 12 000 korun, což tehdy odpovídalo zhruba čtyřem měsíčním platům.
Herecké obsazení z Divadla Járy Cimrmana
Ve filmu hráli skoro všichni v té době aktivní herci legendárního divadla Járy Cimrmana, tedy například Ladislav Smoljak jako Karfík, Zdeněk Svěrák v roli Kláska nebo Oldřich Unger jako Jaroslav Weigel. Jediným, kdo ve filmu chyběl, byl Jan Klusák, kterému byl v té době zakázán vstup na Barrandov.
Režisér Oldřich Lipský v původní verzi scénáře nenašel role pro oba cimrmanology, které chtěl ve filmu mít. Nechal je tak, aby si postavy pro sebe dopsali. Tak vznikli psycholog Klásek a vedoucí autoservisu Karfík. Miloň Čepelka, který ve filmu ztvárnil překladatele se japonský text naučil perfektně nazpaměť, aniž by mu rozuměl. A věta „Kolik třešní, tolik višní,“ je ukázkou japonské poezie haiku.
Nečekané momenty během natáčení
Petr Nárožný, který hrál hysterického závodníka Stanislava Volejníka, se do role natolik vžil, že se snažil vymýšlet vlastní nápady, až tím občas lezl Ladislavu Smoljakovi na nervy. Navíc podle ČSFD před natáčením scény na stupních vítězů společensky unavený herec František Husák (Arnošt Holna) usnul. Toho využil Josef Hlinomaz (Arnošt Malota) k zesměšnění tehdejšího politika Gustáva Husáka tím, že do megafonu vyvolával, aby se všichni kolemjdoucí šli podívat na opilého Husáka.
Úsměvná je i historka s hercem Václavem Lohniským, který hrál psychiatra docenta Chocholouška. Ten měl ve scénáři text: „Sanitka se řítí ulicemi a dravčí oči docenta Chocholouška pátrají přes sklo.“ Po natočení scény se kolegů ptal, zda měl dostatečně „dravčí“ oči.
Slavný pražský Automat Koruna
Ve filmu zazářil i dnes již neexistující Automat Koruna na Václavském náměstí. Všechny záběry se v něm musely natáčet v noci, protože přes den nebylo v podniku k hnutí. Jídelnou prošlo každý den kolem deseti tisíc lidí. Filmaři navíc museli zanechat bufet v naprosto totožném stavu, v jakém jim ho předtím zaměstnanci předali. Právě zde měla Blanka svůj topinkový stánek.
Další filmové lokace
Natáčení probíhalo na různých místech, třeba na zámcích Konopiště a Štiřín. V Praze se natáčelo v Letenských sadech, kde Gregor nahání Františka. Judistické závody se natáčely v tělocvičně TJ Bohemians Praha ve Vršovicích. Zajímavostí je, že dům v Jickovicích, kde František Koudelka s rodinou žije, byl filmařům doporučen kameramanem Františkem Vlčkem, který měl nedaleko chalupu. Domek stojí dodnes, jen má jiného majitele a přibyla k němu garáž.
Perličkou na konec je, že když traktor „Máňa“, Zetor 3011 vyráběný v letech 1962-1967, samostatně vjížděl do rybníka, pořád byl vidět schovaný řidič, a proto filmařům doporučil dát za kabinu černý závěs, který některé z traktorů příležitostně měly.
Zdroje: super.cz, idnes.cz, csfd.cz
