Udělejte to v březnu a vaše zahrada bude jako Versailles. Sousedé zblednou závistí

Předjaří a jaro jsou pro každého zahrádkáře velkou výzvou. Toho, co se musí v tomto období na zahrádce udělat, je obrovské množství. Některé úkony nejsou ani příliš složité, ale je jich tolik, že zahrádkář na jaře doslova padá únavou. A zároveň září štěstím.

A protože sama už několik desítek let zahrádkářím, vím, o čem je řeč a co všechno je v sázce. Když je ale zahrada vaším koníčkem, je dřina vykompenzována radostí z dobře vykonané práce. Z toho, že vám to všechno kvete a plodí. V ostatních ročních obdobích už má zahrádkář volněji a zbývá mu čas i na zahradní bazén, grilování, sportování, a podobně. Zahrádkář si – tedy kromě pilné práce – svůj pozemek celoročně náležitě užívá. Pokud se zahradou teprve začínáte, možná vám přijdou vhod informace právě o tom, do čeho se v předjaří a na jaře pustit.

Příprava na novou sezonu: hnojení

Víte, kdy vlastně začíná příprava na novou sezonu? Přece na podzim. To po sklizni vezmete dobře vyzrálý kompost nebo uleželou chlévskou mrvu a zaryjete ji nahrubo do záhonků. Během zimy se hmota pěkně rozloží, půda bude obohacená o živiny a vy si v předjaří už upravíte záhony „na čisto“, abyste v pravou chvíli mohli začít s výsadbou a výsevem. Já sama provádím organické hnojení jednou za tři roky, a mezi tím během vegetačního období používám minerální hnojiva.

Kdo organické hnojení na podzim neprovede, může to ještě dohnat během teplejší zimy, kdy se dá do půdy rýt. Před samotnou výsadbou už je na tento typ přihnojování pozdě, uděláte to tedy až na konci sezony a letos budete své rostliny přikrmovat pouze minerálními hnojivy.

V předjaří zalévejte, odplevelujte, stříhejte

Než se pustíte do skutečného zahrádkaření, to znamená do pěstování a údržby rostlin, tak s příchodem prvních slunných jarních dnů obvykle vyhrabete trávníky, ostříháte uschlé okrasné trávy, aby mohly vyrazit mladé výhony; stejně tak byste měli naložit s trvalkami. Nesmírně důležité je, abyste po zimě všechny rostliny, které v zahradě máte – a to znamená i stromy a keře – důkladně zalili. V posledních letech bývá málo sněhu, obzvláště v nižších polohách, takže přirozená závlaha je dost mizerná. A je zapotřebí, aby veškerá vegetace měla zjara vodu u kořenů.

Po zálivce velkých dřevin se zpravidla pustím do okopávání jahodníků, rybízů, angreštů, malin a vinné révy a pak je rovněž vydatně zaliji. Obdobím, o němž je řeč, je zpravidla konec února nebo počátek března. Tehdy také ostříhám keře vinné révy a rozrostlý beztrnný ostružiník. A pak se pustím do záhonků. Posledních deset let mě netrápí plevel jenom během roku, ale vesele si roste i během teplých zim. Takže to je první, co musím na záhonech udělat. Půdu motyčkou prokypřím, a jen rukou lehce urovnám. Dříve jsem záhony ještě uhrabávala, ale zjistila jsem, že je to činnost zbytečná.

Výsadba a výsev v březnu a dubnu

První, co začínám vysazovat, je cibule. Před příchodem zimy, respektive koncem listopadu, jsem vysadila česnek. Tentokrát poprvé mezi jahody. Loni se mi totiž stalo cosi podivného. Vysazované česnekové stroužky byly dvakrát větší než ty, které jsem sklidila. A přesto, že zahrádkařím tolik let, nevěděla jsem, že vynikající doprovodná rostlina pro česnek jsou jahodníky. A proto jsem jahodový záhon poněkud zredukovala a do meziřádků vysázela česnek. Ten už nyní z půdy vykukuje, ale jak to nakonec celé dopadne, to tedy nevím. Doufám, že tentokrát budou česneky, které se urodí, větší než ty, co jsem vysázela. Tady je vidět, že člověk se učí celý život.

A teď zpět k předjarní výsadbě. Cibuli jsem právě dnes vysadila do vyčištěného záhonu, do řádků do vzdálenosti asi 15-20 cm od sebe. Pro začínající zahrádkáře je důležité vědět, že by se stejná plodina neměla pěstovat na stejném místě opakovaně. Prostě na jednom místě kulturní rostliny střídejte. Existují na to logická vysvětlení, ale ta se naučíte časem.

Další na řadě bude výsev hrášku, mrkve a petržele. U posledních dvou jmenovaných jsem se naučila provádět výsev už před zimou. Mráz semínkům neublíží a s předjarním oteplováním půdy mají semínka jakýsi náskok a dřív vyklíčí, než když jsem je vysévala až na jaře. Nejvíce se toho vysazuje a vysévá v dubnu. Půda je už dobře prohřátá, takže rostlinky brzy vzejdou. Na jaře je důležitá pravidelná zálivka. Pokud chcete na jaře vysazovat nové stromky a keře, uděláte to, až budou k dispozici na trhu. Prostokořenné rostliny se vysazují v druhé půlce března, dřeviny zakořeněné v květináčích můžete vysadit kdykoliv, snad jen ne uprostřed parného léta.

Předpěstování sazenic

Někteří zahrádkáři si sadbu zeleniny kupují, jiní si ji sami předpěstovávají. Já předpěstovávám rajčata, okurky, cukety, dýně Hokkaido. Půllitrové kelímky od jogurtů se semínky mám na zaskleném balkoně a vysévám kolem 1. března. Dobu výsevu i výsadby musíte přizpůsobit podmínkách ve vaší lokalitě – jiné je to totiž v nížině a jiné v podhůří. Stejně tak je nutné řídit se aktuálním počasím.

Na TVGuru jsme pro vás v minulosti rovněž sepsali, které rostliny byste neměli pěstovat v bytě, protože by mohly být nebezpečné pro vaše domácí mazlíčky.

Zdroje: autorský článek, hradec.rozhlas, ČasopisRozmarýna, novinky.cz