Záludný kvíz o životě za socialismu: Mladší 45 let pohoří. Starší zvládnou 10/10
Více než před třiceti lety padl komunistický režim, který byl dlouhých čtyřicet jedna let součástí našich životů. Někteří na minulý režim vzpomínají s nostalgií, pro jiné byl noční můrou, mnozí ho znají pouze z vyprávění a internetových zpráv. Pokud jste žili v této době, kvíz bude pro vás hračkou.
Na padesátá léta minulého století lze těžko mít dobré vzpomínky. Socialismus však časem ukázal svoji přívětivější tvář. Lidé měli na sebe více času, častěji se setkávali, děti si hrály venku. Z té doby pocházejí také některé hračky i domácí spotřebiče, které používáme dodnes.
Každodenní život za socialismu
Život éře socialismu byl charakteristický uniformitou. Nevyčnívat, zapadnout do kolektivu, jít s davem. Život se nesl ve znamení rutiny, propagace, budovatelství a masových oslav socialismu. Dbát na to, co si o vás myslí naše okolí, bylo nezbytné. Individualismus byl považován za něco nepřátelského. Kvetlo udávání, cenzura, byrokracie i korupce. Fronty byly nejen na banány, ale také na maso. Některé věci bylo obtížné sehnat, jednalo se například o barevné televizory. Základní potraviny byly dostupné, jejich výběr byl však omezený.
Více než na odbornosti záleželo na členství v komunistické straně. Přesto si i lidé s nízkými příjmy vydělali na skromný, ale důstojný život. Pokud samozřejmě nebyli nepohodlní Straně. Jakákoli kritika režimu byla trestná. Lidé se proto přestali zajímat o politiku a uchylovali se k volnočasovým aktivitám. Ve velké oblibě bylo zahrádkaření, chataření.
Odvrácená tvář socialismu
Všichni známe politické procesy z doby socialismu i vězení, do kterých se dostávali političtí vězni. K tomu, abyste skončili jako politický vězeň jste nemuseli být disident. Stačilo, aby vás někdo udal obávané STB nebo dokonce být v nesprávný čas na nesprávném místě a nemít nikoho, kdo by vás z toho maléru dostal.
Političtí vězni trpěli nejen v 50. letech. Dokonce i v 80. letech existovala tajná vězení, normalizační lágry, ve kterých nelidsky trpěli nevinní lidé. Jáchymovské peklo, Mírov, Valdice zná každý. Málokdo však zná vězení Minkovice, přezdívané Minkau, Rudé peklo. Jednalo se o nejhorší vězení tehdejší doby. Političtí vězni sdíleli cely s kriminálníky. Týrali je nejen dozorci, ale i jejich spoluvězni. Navíc neustále hladoví, vyčerpaní museli plnit normy, které byly téměř nesplnitelné. O Rudém pekle bychom nevěděli, nebýt knihy Jana Tománka „Lustr pro papeže“.
Nostalgie po socialismu
Lidé většinou vzpomínají na socialismus jako na dobu, kdy bylo více jistot, život nebyl hektický, lidé se více setkávali. Vzpomínají na to hezké, co zažili.
Obstojíte v kvízu z každodenního života za socialismu? Otestujte se!
Obstáli byste ve filmovém retro kvízu?
