Tuhle českou pohádku by dnes dětem nepustil ani blázen. My na ni koukali z dětské postýlky s dudlíkem v puse
Ne každá pohádka, která byla filmově zpracovaná, je přívětivá k dětskému publiku. Hororové prvky, dramatickou hudbu i strašidelné scény byste svým dětem v dnešní době velmi neradi pustili.
Drak, který chce sníst princeznu, čerti v pekle, černokněžník nebo zlé čarodějnice. To je jen základní výčet postav, které v pohádkách mohou strašit ty nejmenší diváky. Pohádky jsou žánrem, který má zpravidla dobrý konec. Ať už se v nich objevují chasníci, princové nebo princezny, dobro vždy vítězí nad zlem. Hlavní slovo v těchto příbězích mívá také láska.
Juraj Herz natočil hned dvě děsivé pohádky
To však neplatí, když se do filmování pustí Juraj Herz. Ten na konci 70. let spojil síly s dramaturgickou skupinou Oty Hofmana. Ta i přes svou specializaci na tvorbu pro děti a mládež dokázala vytvořit velmi děsivou pohádku. O ní ale až za chvíli, pojďme se ještě na chvíli vrátit k Juraji Herzovi.
Slovenský režisér, scénárista, ale také herec je běžně spojován s filmovými snímky, které jsou plné černého humoru, dramatických až hororových scén a často také erotiky. Mezi jeho nejznámější díla patří Petrolejové lampy, Spalovač mrtvol nebo temná a velmi strašidelná pohádka Panna a netvor. Už Panna a netvor je pohádkovým filmem, který by děti měly vidět nejdříve v 15 letech. Jinak hrozí, že budou mít až do dospělosti noční můry. Existuje ale ještě jedna pohádka, kterou není radno dětem pouštět.
Deváté srdce je jen pro odvážné
Když v roce 1979 vznikla filmová pohádka Deváté srdce, asi nikdo netušil, že není rozumné ji pouštět dětem. Na první pohled klasický pohádkový příběh, kdy má chlapec zachránit princeznu z rukou černokněžníka Aldobrandinima, má ale do běžné pohádky hodně daleko. V hlavních rolích se objevili herci jako Ondřej Pavelka, Julie Jurištová nebo Juraj Kukura či Josef Somr.
88 minut dlouhý film vás provede dramatickými, často až hororovými scénami, při kterých by minimálně dětem rozhodně tuhla krev v žilách. K děsivému nádechu filmu přispívají temné prvky. Temný hrad, podzemní chodby a komnaty i tmavé lesy jen umocňují hororovou atmosféru. Už jenom to, že statečný mladý student Martin v podání Ondřeje Pavelky má sbírat lidská srdce, je poněkud děsivé.
Úspěšný film, který má do pohádky daleko
Právě deváté srdce princezny Adrieny má být tím posledním, kterého se student musí zmocnit. Po celou dobu Martin potkává strašidelné postavy a překonává větší či menší překážky. Dokáže nakonec zachránit srdce princezny? To vám neprozradíme. Rozhodně ale doporučujeme, aby se na to zvědaví diváci dívali bez dětí.
I přes svou děsivost ovšem musíme podotknout, že se jednalo o poměrně povedený snímek. Ten má v současné době dost vysoké hodnocení od diváků na ČSFD. A to rovných 70 %. Lidé toto Herzovo dílo velmi chválí, jedním dechem ale také dodávají, že rozhodně nemá být označováno za pohádku.
Dvě děsivé pohádky kvůli financím
Spolu s pohádkou Panna a Netvor toho Deváté srdce má mnohé společné. A to především stejné kostýmy a kulisy. Natáčení Panny a Netvora bylo totiž natolik finančně náročné, že musela být scéna využita opakovaně, aby se snížily náklady. Dalšími filmy, při kterých došlo k použití stejných dekorací, byly i Tajemství Ocelového města a Kočičí princ.
