Tuhle českou „pohádku“ nám v dětství pustili po štědrovečerní večeři. A pak se divili, že brečíme u stromku
Temné lesy, kletba, zlověstní krkavci a dívka, která si musí vytrpět bolest v naprostém tichu. Rážovo zpracování „Sedmera krkavců“ není filmem, který byste chtěli dětem pouštět těsně před spaním. Diváci dodnes vzpomínají, jak je na Štědrý večer 1993 místo očekávané pohádky čekal ponurý příběh, ve kterém Boris Rösner jako démonický Chrt nahnal strach i dospělým.
Pro mnohé malé děti to byl tak silný zážitek, že na něj i po letech vzpomínají s husí kůží. Jeden z diváků na ČSFD to popsal výstižně: „Možná že tato pohádka není tak špatná, ale byla totálně zazděna ČT, protože ji uvedla jako hlavní pořad na Štědrý den. Dodnes si vybavuji zděšené reakce.“ A nebyl jediný. Mnohé rodiny, které usedly před televizní obrazovky s očekáváním příjemného pohádkového večera, zůstaly v šoku z ponurého příběhu.
Příběh sám o sobě je klasikou
Matka v záchvatu vzteku prokleje svých sedm synů v krkavce, později se narodí dcera Bohdanka, která se rozhodne své bratry zachránit. Musí však projít těžkou zkouškou, mlčet, zatímco holýma rukama trhá kopřivy, přede z nich nit a šije košile pro své zakleté bratry. Během cesty potká prince, zamilují se, ale princova sestra Milada jí nenávidí a obviní ji z čarodějnictví.
Co udělalo z této adaptace tak děsivý zážitek?
Začněme obsazením. Boris Rösner jako Chrt vytvořil jednu z nejděsivějších postav české televizní tvorby. Jak poznamenal další divák: „Legendární Chrt Borise Rösnera – jen díky němu jsem si Sedmero Krkavců pamatoval od dětských let. Znovu jsem je viděl až ve věku dospělém a vybavily se mi chvíle strachu, které jsem jako malý zažíval.“ V roli zákeřné Milady exceluje Ivana Chýlková. Její proměny z uhlazené dvorní dámy v zuřivou, nenávistí zkřivenou tvář byly chvílemi pro dětského diváka až příliš intenzivní.
K děsivé atmosféře výrazně přispívá i hudební složka filmu. Petr Hapka složil pro „Sedmero krkavců“ hudbu, která dokonale podtrhuje temné, znepokojivé tóny vyprávění. Mnoho diváků právě Hapkovu hudbu zmiňuje jako jeden z nejsilnějších dojmů, které si z filmu odnesli. Jak napsal jeden z recenzentů: „Jedna hvězdička tedy snad hlavně za výtečnou Hapkovu hudbu, ano, toť želbohu jediné skutečné pozitivum téhle jinak zpackané televizáčtiny.“
Natáčení probíhalo i na oblíbených památkách
Zatímco se většina pohádek točí hlavně v ateliérech, „Sedmero krkavců“ vznikalo vesměs venku. Filmaři se vydali na jižní Moravu, kde se natáčelo v Lednicko-valtickém areálu, v prostorách Janova hradu a hradu Pernštejn. Záběry z Bohdanina domova byly zachyceny ve skanzenu na Veselém kopci. Bratři jako krkavci pro změnu sídlí na zřícenině hradu Boskovice.
Pohádka pod taktovkou velkých jmen
Kromě již zmíněného Borise Rösnera a Ivany Chýlkové vynikají ve filmu i další herci. Jana Hlaváčová jako matka, která v afektu prokleje své syny, nebo mladá slovenská herečka Mária Podhradská v roli Bohdanky. Paradoxem je, že ačkoliv je hlavní postavou, většinu filmu nemluví.
V roli prince Vratislava najdeme Michala Dlouhého, kterého si mnozí diváci nemohou vynachválit, jak ostatně dokazuje další ČSFD recenze: „Sakra, Michal Dlouhý je v té bílé košili tak androgynně sexy, že jsem úplně zapomněla na zbytek toho, co jsem chtěla napsat.“
Moderní zpracování z roku 2015 – méně děsu, více fantasy
V roce 2015 se režisérka Alice Nellis pustila do nového zpracování „Sedmera krkavců“. Její verze je ale od té z roku 1993 poměrně vzdálená. Hýří barvami, vizuálně je mnohem bohatší, a hlavně není tak strašidelná.
Zatímco Rážova verze byla chvílemi až hororem, Nellis vytvořila spíše fantasy pohádku s propracovanými kostýmy. V roli Bohdanky se tentokrát objevila Martha Issová. Zajímavostí je, že scénář původně psala Nellis pro režiséra Jana Svěráka, ale ten se rozhodl pro „Tři bratry“ a scénář jí vrátil s tím, že se hodí spíše pro ni.
Zdroje: cs.wikipedia.org, csfd.cz, csfd.cz
