Toto je největší český filmový propadák. Troška rozfofroval 70 milionů a hlavního hrdinu stál film málem život

Zdeněk Troška, mistr českých komedií a pohádek, si v roce 2001 troufl na velkolepý historický romantický film, který získal dva České lvy. Natáčení na Kanárských ostrovech, v historických českých lokacích a s rozpočtem 70 milionů korun slibovalo velkolepou podívanou, která měla konkurovat světové produkci. 

Málokdo tehdy tušil, že ve skutečnosti bude mít film pro producenta a herce Jiřího Pomeje fatální následky.

Odhození růžových brýlí

Velkolepý historický film, romantický příběh zasazený do Francie 19. století, talentovaný český režisér a ambiciózní producent, který sní o mezinárodním úspěchu. Přesně takový byl recept na film „Andělská tvář“, který měl začátkem 21. století zamířit do českých kin. Jiří Pomeje byl tak přesvědčený o úspěchu, že své tehdejší manželce Michaele Kuklové sliboval: „Z tebe udělá světovou hvězdu a já na něm vydělám miliony.“ Oba si v tomto velkofilmu zahráli hlavní role, přičemž Kuklová ztvárnila roli Charlotty a Pomeje si střihl negativní postavu Filipa, nevlastního bratra hlavního hrdiny Raoula.

Příběh filmu je jako vystřižený z červené knihovny. Mladá Charlotta opouští klášter, seznámí se s pohledným hrabětem Raoulem de Mornay (Filip Blažek) a prožívá románek jako z pohádky. Jenže idylka netrvá dlouho. Na zámku se začnou dít podivné věci, do příběhu vstupuje Raoulův nevlastní bratr Filip (Jiří Pomeje), který Charlottu varuje před nebezpečím. Film kombinuje prvky romantického dramatu s tajemnem a hrou mezi dobrem a zlem.

Když sen narazí na tvrdou realitu

Lokace pro film byly opravdu velkolepé. Česká místa jako Vranov nad Dyjí, chotěšovský klášter nebo zámky v Hrádku u Nechanic a Jaroměřicích nestačily. Štáb se vypravil i za hranice. Exotické záběry vznikaly na Kanárských ostrovech, kde filmaři strávili několik týdnů na Fuerteventuře. Jenže už od začátku se projekt potýkal s problémy. Tři dny před zahájením natáčení odstoupil hlavní investor s dvaceti miliony korun, což postavilo Jiřího Pomeje před těžké rozhodnutí. „Měl jsem na výběr. Film spustit, nebo ho stopnout a mít dluh deset milionů,“ uvedl později Pomeje. Rozhodl se riskovat a pokračovat.

Natáčení ale neprovázely jen finanční problémy. Při natáčení hořícího zámku málem došlo k tragédii, když dekorace vzplanula mnohem rychleji, než se čekalo. „Pokoj vzplanul jasným plamenem, a to takovým fofrem, že jsme jen tak tak utekli,“ popsal režisér Zdeněk Troška v deníku, který si během natáčení vedl. Na Kanárských ostrovech zase natáčení komplikovala tropická bouře.

Velkolepý propadák s dlouhodobými následky

Film se navzdory velkým ambicím proměnil v kasovní propadák. Místo očekávaných stovek tisíc diváků přilákala „Andělská tvář“ do kin jen 59 tisíc lidí a utržila pouhých 4,6 milionu korun. Pro Pomejeho, který do projektu nalil 70 milionů, většinou půjčených, to znamenalo finanční katastrofu.

„Špatná doba, špatný odhad… Najednou to nešlo,“ přiznal později Pomeje, když se ocitl po krk v dluzích. Mezi jeho věřiteli byl i Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie, od kterého si vzal bezúročnou půjčku 8 milionů korun. Měl ji splatit do roku a půl od premiéry, ale to se nestalo.

Kvůli poškození Státního fondu dostal nejprve podmíněný trest na deset měsíců s ročním odkladem, později mu soud napařil trest osmnáctiměsíční, s podmínkou na tři roky. Film se pro Pomeje stal doslova osudným. Dostal ho do exekucí a dluhů, které ho pronásledovaly až do konce života.

Troškova „nejlepší filmařina“

I přes komerční propadák film získal dva České lvy, za kameru a kostýmy. Zdeněk Troška sám označil „Andělskou tvář“ za svou nejlepší filmařinu. A nutno podotknout, že po vizuální stránce je film skutečně působivý. Kamera, kostýmy či hudba Petra Maláska, to vše bylo na vysoké úrovni.

Zdeněk Troška tímto filmem dokázal, že má na víc než jen na komedie a pohádky, přestože divácky možná neuspěl podle svých představ. Občas i zavedený režisér vyzkouší něco nového, a právě takové experimenty často posouvají filmové umění dál. I když se Troška po „Andělské tváři“ vrátil k osvědčeným žánrům, ukázal, že dokáže překvapit.

Zdroje: csfd.cz, vlasta.cz, cs.wikipedia.org, super.cz