Kvíz: Zvládli byste dnes maturitu? Pokud nedáte 7/10, skončili byste jen se základkou
Mnozí z vás si jistě pamatují svou maturitu. Biflování se látky po večerech. A to zpravidla na poslední chvíli. Pro řadu z nás byla tato zkouška dospělosti testem nejen znalostí, ale zejména jsme vyzkoušeli také vlastní nervy. Maturita je vyžadována pro celou řadu zaměstnání a pokud ji někdo v životě nedosáhl, je určitě dobré mít alespoň výuční list. Stát se však může i to, že někdo na učilišti nestuduje a pak u maturity opakovaně pohoří. A skončí jen se základní školou.
Maturita byla pro mnohé jedním z těch nejvíce stresujícím dnem jejich životů. Ani tak nedostatek znalostí, jako spíše stres. Ten mnohdy stál za případným neúspěchem u této závěrečné zkoušky. Zároveň to však vypadá, že u mladších generací klesají znalosti, kterých by mladí lidé byli schopni na denní bázi využívat. Oproti starším generacím se tak skutečně může zdát, že situace v současnosti je nepříjemná. Je však důležité si uvědomit, že nároky u maturity mnohdy nejsou jenom tak. Jak byste na tom dnes byli zrovna vy?
Úspěšnost maturit klesá
V posledních letech se zdá, že úspěšnost studentstva u státních maturitních zkoušek klesá. V roce 2017 například v Moravskoslezském kraji byla situace skutečně nepříznivá. Z přihlášených žáků jich u maturitní zkoušky uspěly jen přibližně dvě třetiny. V posledních letech tak přibývalo studentů, kteří maturitní zkoušku nebyli schopni složit. Zároveň se však navýšil počet studentů, kteří kvůli špatnému prospěchu nebyli schopni k maturitě vůbec dojít.
Největším problémem u maturit se zdá být český jazyk a literatura, na druhém místě se pak drží matematika. Pokud se však podíváte na současné maturitní otázky, často zjistíte, že byste si s nimi rady nevěděli ani vy sami. Otázkou tedy zůstává do jaké míry lze celou situaci svádět na neschopnost studentů a do jaké míry hraje roli právě náročnost zkoušek vytvářená institucionálně.
Nejlépe jsou na tom gymnázia
Z hlediska úspěšnosti maturitních ročníků nejlépe vycházejí gymnázia. Právě v roce 2017 se v Moravskoslezském kraji totiž úspěšnost maturantů-gymnazistů pohybovala kolem 90 %. Oproti tomu nejhůře na tom byli studenti středních odborných učilišť, kde úspěšnost maturantů činila jen nějakých 40 až 50 %. Zaznívaly například názory, že by studenti před nástupem na střední školu měli zvážit, jestli je obor opravdu pro ně. Situace, kdy někdo chodí 4 roky do školy, aby následně zjistil, že to bylo zbytečné, je totiž skutečně nepříjemná.
Situace je taktéž dána tím, jaké předměty jsou u maturity povinné a jaké ne. Publicista Tomáš Feřtek například v roce 2020 tvrdil, že pokud dojde k zavedení matematiky jako povinného maturitního předmětu, můžeme očekávat nárůst neúspěšnosti. Pokud mají žáci možnost si sami zvolit, jaké obory jsou jim nejsympatičtější a v čem by se v budoucnu chtěli realizovat, rozhodně to vytváří plodnější půdu pro úspěšnější maturitní ročníky. Výrazným faktorem je také skutečnost, že řada studentů na řádnou přípravu zkrátka nemá dostatek času, protože jsou zahlceni jinými povinnostmi.
Co by mohlo situaci zlepšit?
Úspěšnost maturitních ročníků by dle ředitelů škol mohly zvýšit zářijové termíny. Tam totiž v minulosti bylo možné sledovat prokazatelný nárůst úspěšnosti až o 10 %. Úspěšnost studentů taktéž narůstá v momentu, kdy mají na složení testu zkrátka více času. Zde pak vyvstává otázka, jestli se opravdu jedná o neschopnost mladého studentstva, nebo jednoduše o příliš vysoko postavenou laťku nároků.
Dle Feřteka rozhodně není rozumné zavádět tři povinné zkoušky, tedy český jazyk a literaturu, matematiku a cizí jazyk. Ministerstvo školství totiž nemůže mít jejich kvalitu a srovnatelnost pod kontrolou. Nároky se taktéž mění rok od roku dle rozhodnutí Cermatu. Pokud se tedy do budoucna chceme vyhnout výrazně neúspěšným maturitním ročníkům, je třeba zvážit hned celou řadu faktorů, které se vzájemně ovlivňují.
zdroje: novinky.cz, denik.cz, idnes.cz
