Tohle byl největší démon socialismu. Rodiče nám ho ukazovali za trest
Radoslav Brzobohatý jako Mrakomor vyděsil spoustu československých dětí svým démonickým smíchem a temnou mluvou. I když pohádka „Princ a Večernice“ běží v televizi už přes čtyři dekády, Brzobohatého zlý čaroděj pořád dokáže nahnat strach i současným dětem.
Zamilovaný princ a krásná Večernice stále baví lidi u televizních obrazovek. Příběh zpracoval scenárista Jiří Brdečka podle staré pohádky Boženy Němcové „O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku“. A nutno říct, že odvedl zatraceně dobrou práci.
Příběh začíná dost netradičně. Mladý princ Velen, kterého hraje slovenský herec Juraj Ďurdiak, má jednu noc na starost hlídání království. A co neudělá? Provdá svoje tři sestry za za záhadné uchazeče. Nedlouho poté sám podlehne půvabům krásné Večernice v podání Libuše Šafránkové. Starému králi, jehož si zahrál Vladimír Menšík, se princovo počínání vůbec nezamlouvá, a tak se uražený mladík rozhodne vydat do světa, aby našel své sestry i svou milovanou Večernici.
Do cesty se mu ale postaví krutý vládce všeho nečasu, zlý čaroděj Mrakomor v podání Radoslava Brzobohatého. A právě tato postava se stala pro mnoho dětí vyrůstajících v socialistickém Československu zdrojem nočních můr.
Démon, který se plížil do dětských snů
Dnes se možná smějeme našim dětským strachům, ale přiznejme si, Brzobohatého démonický výkon nám tehdy naháněl skutečnou hrůzu a mnozí z nás kvůli němu nemohli v noci klidně spát. Jak vzpomínají pamětníci v jedné z recenzí: „Radoslav Brzobohatý je ve své roli nezapomenutelný. U scén s ním jsem si zakrýval oči rukou, strašně jsem se ho bál.“ Podobných komentářů najdeme dodnes na filmových databázích spousty.
Zajímavé je, že ve filmu můžeme najít i skrytou symboliku. Například když princ Velen odchází z hostince „U zemské koule“, na vývěsním štítu můžeme vidět obrázek obsahující Měsíc, Slunce a vítr, tedy symboly jeho tajemných švagrů, kteří ho celou dobu zkoušejí. Takových drobných detailů film obsahuje mnohem více.
Byl i v soukromí Radek Brzobohatý tak děsivý?
Kdo ho potkal osobně, ten ví, že tenhle herec byl mimo kamery úplně jiným člověkem než zlověstný Mrakomor. Radoslav Brzobohatý byl ve skutečnosti přátelský a srdečný člověk. Narodil se ve slovenských Vrútkách, ale skutečný domov našel na Valašsku. Bylo to místo, které formovalo jeho povahu, stal se z něj chlap se smyslem pro spravedlnost a s férovou povahou.
Nikdo by na začátku neřekl, kam až to dotáhne. Student gymnázia ve Valašském Meziříčí, pak učeň na mechanika pletařských strojů v Krnově. Na první pohled nic, co by naznačovalo hereckou dráhu, jenže pak se zapsal do ochotnického kroužku. Po studiích na pražské DAMU vystřídal několik divadelních scén, než nakonec zakotvil v Praze. Co se role týče, jeho životním průlomem byl bezesporu sedlák František z „Všech dobrých rodáků“, z filmu, který Vojtěch Jasný natočil v roce 1968. Celkem si za svůj život střihl nějakých dvě stě rolí, na jevišti i před kamerami.
Pak přišla role náměstka ministra Ludvíka v dramatu „Ucho“, které tak otevřeně kritizovalo praktiky komunistického režimu, že ho cenzura okamžitě zakázala. Diváci si na něj museli počkat až do roku 1990, kdy konečně vyšlo z trezoru.
Natáčení pohádky Princ a Večernice
Scény se natáčely na mnoha místech Československa, na zámcích Ploskovice a Hrádek u Nechanic, Mrakomorovo sídlo pak na zřícenině hradu Krakovec u Rakovníka. Tzv. měsíční krajina se natáčela v okolí Mostu a další záběry ve skalním městě v Adršpachu.
Během natáčení vzniklo i několik komických momentů. Například scéna šunkové bitky se točila několik dní, takže použitá šunka za tu dobu začala zelenat a nehezky zapáchat. A navíc Vladimíra Menšíka během natáčení trápily silné záchvaty astmatu, kvůli kterým musel štáb dělat časté přestávky, aby si herec mohl píchnout injekci.
