Kdysi byla v každém socialistickém obýváku i filmu. Stála 40 Kčs, dnes ji prodáte za třicetinásobek
Gramofon býval v československé domácnosti stejná samozřejmost jako sklenička na sváteční štamprli nebo rodinný nedělní oběd. Dnes se původní modely prodávají za desítky tisíc korun a staly se vysoce ceněnými sběratelskými kousky. Naši rodiče by nevěřili, že jednou budou platit za novou LP desku i 800 korun.
Gramofon v 70. a 80. letech byl pro domácnosti něco jako dnes televizor. Měla ho prakticky každá rodina. Když jste chtěli poslouchat konkrétní písničku, neměli jste na výběr, museli jste sáhnout po desce. Rozhlas hrál podle svého zajetého programu a kazety teprve přicházely. V obchodech s deskami bývaly fronty při dodávce novinek a cena běžné LP desky se pohybovala kolem 30-40 Kčs. Zahraniční desky byly vzácnější a často dražší, ale lidé si je přiváželi z cest nebo kupovali v Tuzexu za bony.
Česká gramofonová velmoc
Československo bylo v oblasti gramofonů skutečnou velmocí. Jak vysvětluje Jan Hosťák, kurátor Muzea elektrotechniky a médií Národního technického muzea, v rozhovoru pro web metro.cz: „Byli jsme gramofonová velmoc, co se týká desek. A to od roku 1911, kdy tu byla založena první lisovna gramofonových desek.“
Hlavní továrna na gramofony vyrostla v Litovli na Moravě, v továrně, kde se dříve vyráběly bonbóny a čokoláda Zora. České gramofony frčely hlavně v zahraničí, víc než dvě třetiny vyrobených kusů putovaly za hranice. Co nás může překvapit nejvíc? Že naše gramofony v lecčems předběhly i zahraniční konkurenci. Třeba když se začaly vyrábět první přehrávače na dlouhohrající desky, naši konstruktéři přišli s hliníkovým ramínkem, které výrazně zlepšilo kvalitu zvuku.
Po znárodnění převzal výrobu nejdřív Gramozávod a pak další státní podniky. Z jejich továren vyjížděly jak běžné gramofony pro domácnosti, tak pořádné mašiny pro kluby a diskotéky, které dokázaly přežít i ta nejdivočejší taneční šílenství.
Od pádu na dno k novému vzestupu
Na začátku 90. let to s gramofony vypadalo bledě. Nastupující CD nosiče přinášely lepší kvalitu, žádné praskání, a hlavně představovaly něco nového a moderního. Devadesátá léta byla pro gramofonový průmysl téměř smrtící, měsíčně se prodalo jen několik jednotek kusů a vypadalo to, že vinylová éra definitivně končí.
Že naše gramofony nevymřely během devadesátek, za to vděčíme Rakušákům. Firma Pro-Ject tehdy vsadila na litovelskou tradici a od roku 1991 začala vyrábět své hi-fi modely právě tam. V době, kdy jsme všichni opouštěli desky kvůli cédéčkům, tak naše gramofony cestovaly do světa. Sázka na kvalitu a tradiční řemeslo se vyplatila, dnes patří litovelské výrobky k tomu nejlepšímu, co lze na trhu s gramofony sehnat.
Zájem o gramofony v posledních letech výrazně vzrostl díky obnově popularity vinylových desek, která začala nejprve v USA a Asii. Loděnická lisovna desek dnes kromě běžné produkce vyrábí i limitované edice, které kapely často využívají jako exkluzivní zboží pro své fanoušky.
Co stálo pár stovek, dnes stojí tisíce
Nevyhazujte starý gramofon po příbuzných, můžete na něm slušně vydělat. Socialistické mašinky, které před lety stály pár stovek, teď frčí mezi sběrateli. Dobře zachovalý kus z šedesátých či sedmdesátých let může na bazarech nebo aukcích vynést klidně 15 tisíc. A některé modely s kvalitní mechanikou? Za ty v top stavu s původním vybavením dají nadšenci i dvacku. Při správné údržbě vydrží gramofony desítky let, což se o většině dnešní elektroniky říct nedá.
Módní výstřelek, nebo smysluplný návrat?
Gramofony si znovu našly cestu do současných domácností, ale z jiných důvodů než v minulosti. Dříve představovaly základní způsob poslechu hudby, dnes je to spíš vědomé rozhodnutí. Lidé oceňují analogový zvuk vinylových desek a klidnější přístup k poslechu. Místo překlikávání mezi jednotlivými písničkami na Spotify si cíleně najdou čas na celé album. Vyberou desku, očistí ji, pustí a nechají hrát, přesně tak, jak to hudebníci zamýšleli. Pro mnoho posluchačů je to příjemná protiváha k rychlému tempu digitální doby.
Z Litovle na Olomoucku dodnes vyjíždějí špičkové gramofony. Místní továrna vyrábí pro rakouskou značku Pro-Ject a udržuje tak při životě české know-how.
Zdroje: is.muni.cz, metro.cz, magazin.aktualne.cz
