Nejsmutnější český film, který měl být veselý. Zábava šla do kopru, nějak se to nepovedlo
Některé snímky jsou prezentované jako komediální, ale přesto se v nich najde spousta dramatu a tragédie. Příkladem mohou být takové kultovní Pelíšky, které obsahují pokusy o sebevraždu, úmrtí matky a invazi okupačních vojsk na naše území. Občas se stane, že komediální linka snímku je velmi nejednoznačná a neinvazivní, následkem čehož se ve změti dramatických momentů jednoduše ztratí. Podobně jako tomu bylo ve skvělém snímku z roku 2007 Václav.
Český snímek z prostředí vesnice, který má od komedií typu Slunce, seno… hodně daleko. U komedií zpravidla nejsme zvyklí na to, aby jejich ústřední postavou byl někdo, kdo je mentálně zaostalý a trpí halucinacemi na základě rodinných traumat. Snímek Václav se řadí mezi ty náročnější, které rozhodně nejsou pro každého. Pokud k němu však budete přistupovat s otevřenou myslí, skutečně vás dojme. A nějaké ty úsměvné momenty si v něm také najdete. Zkrátka jako ve skutečném životě, který je také nejednoznačný.
Komediální drama Jiřího Vejdělka
Václav je snímek z roku 2007 a vzešel z dílny režiséra a scénáristy Jiřího Vejdělka a scénáristy Marka Epsteina. Jiří Vejdělek v roce 1996 nastoupil ke studiu na FAMU, kde pod jeho rukama vznikla řada amatérských snímků, které v zahraničí získaly několik ocenění. Jedním z jeho prvních velkých úspěchů na poli celovečerního filmu je jeho adaptace povídky od Michala Viewegha Účastníci zájezdu. To byl divácky nejúspěšnější film roku 2006 a do kin na něj přišlo přes 800 000 diváků.
Snímek Václav přišel pouhý rok po tomto velkém úspěchu. U tohoto snímku se Vejdělek taktéž podílel na scénáři, ale primárně figuroval coby režisér. Snímek byl oceněn dvěma Českými lvy pro Ivana Trojana a Jana Budaře v hlavní a vedlejší roli. Na MFF v Šanghaji získala v roce 2008 Eva Vašáryová Zlatý pohár za nejlepší herecký výkon a Jiří Vejdělek spolu s Markem Epsteinem byli oceněni za nejlepší scénář.
Dítě v těle dospělého
Snímek Václav je komplikovaným oknem do vesnického života, kdy středobodem všeho dění je mentálně zaostalý čtyřicátník jménem Václav, který žije na statku spolu se svojí matkou. Václav se připlétá do jednoho průšvihu za druhým. Žije ve svém vlastním, dětinském a poetickém světě a tak tropí lumpárny, pro které ostatní nemají pochopení. A ještě aby ho měli – snímek začíná záběry na to, jak Václav pro zábavu střílí po pošťákovi a traktoru svého bratra loveckou puškou po svém zesnulém otci, ale naštěstí nikomu neublíží.
Václav se snaží realizovat vykonáváním pomocných prací na vesnickém družstvu, avšak chtě nechtě způsobuje spoustu problémů nejen sobě, ale i své milované mamince. Ta je jeho jedinou obhájkyní po boku starosty, který má černé svědomí. Za totality totiž udal Václavova otce, což ale Václav zpočátku snímku netuší a o svém otci pravidelně halucinuje a vede s ním konverzace.
Matka není schopná Václavovy věčné excesy zvládat a vyhrožuje mu tím, že ho přemístí do ústavu. Velkým Fanouškem tohoto záměru je Václavův bratr František, který se snaží udělat vše pro to, aby nepohodlný a komplikovaný bratr konečně zmizel z jeho života. František na svého bratra od dětství žárlil kvůli pozornosti, které se mu dostávalo a jeho neustálé excesy jen přilévají olej do ohně.
Komedie na konci snímku moc není
Snímek zprvu nabízí komické události, jako když Václav pod vlivem návykových látek řádí během koncertu kapely na podiu a následně organizuje vzpouru za zrušení vyhlášky nočního klidu. Postupem času však snímek zásadně zvážní a z komedie nezbyde téměř nic. Na základě Václavových excesů dojde k tomu, že je mentálně zaostalý muž zavřen do vězení. Jeho spolubydlící na cele však nemá pochopení pro jeho halucinační stavy, během kterých se Václavovi zdá, že na něj z horní palandy kape otcova krev.
Snímek Václav je velmi silný zážitek, který rozhodně není pro každého. Ukazuje život na vesnici bez příkras, a to z úhlu pohledu někoho, kdo světu kolem sebe příliš nerozumí. Pokud si tak film pustíte s představou, že se budete dobře bavit, dost možná se tak nestane. Pokud však k filmu budete přistupovat s otevřenou myslí, dostane se vám nezapomenutelného zážitku, který ve vás bude rezonovat ještě dlouho.
zdroje: csfd.cz, idnes.cz, cs.wikipedia.org
