Vnučka prodala starou věc z půdy za 68 tisíc. Babička už ji měla naloženou do auta na skládku
„To už dávno patří do šrotu,“ myslela si babička o starém kočárku ve sklepě. Její vnučka Martina ale měla jiné plány. Místo cesty k popelnici poslala historický kousek na renovaci. Výsledek předčil všechna očekávání a cenovka, kterou byl ochotný zaplatit nadšený sběratel, jí zajistila dostatek peněz na nové auto.
Když Martina, jedna z našich čtenářek, pomáhala své babičce s úklidem starého domu na předměstí Pardubic, neměla ani tušení, že díky tomu bude o krok blíž ke koupi auta. Ve sklepě mezi starými věcmi našla zaprášený dětský kočárek. Babička jej prý brala jako harampádí, kterého se potřebuje zbavit, ale jí se okamžitě zalíbil, protože má slabost pro retro věci a vintage kousky.
Kočárek působil na první pohled zanedbaně, vybledlá barva, zašlé chromované části a místy trochu opotřebovaná konstrukce. I tak se ale Martina rozhodla se jej nevyhodit, naopak si jej vzala domu. Její babička jen mávla rukou s tím, že stejně nemá žádnou hodnotu a zabírá místo. Jak moc se mýlila, zatím netušila ani jedna z nich.
Z mělnické továrny do sběratelských vitrín
Martina hodila fotku kočárku na Facebook do skupiny pro sběratele starožitností. „Neví někdo, co je tohle za kočárek?“ zeptala se. Netrvalo dlouho a ozvala se paní, která v podobném kdysi vozila své děti. Další komentáře jen potvrdily, že jde o výjimečný kus, o vaničku z roku 1963 z mělnické továrny. Martina si pak večer u vína dohledala celý příběh. Manželé Svobodovi, Antonín a Marie, založili Libertu v roce 1923 a postupně z ní vybudovali podnik, jehož výrobky putovaly daleko za hranice Československa. Jak se dočetla, jejich kočárky se těšily tak skvělé pověsti, že si pro ně jezdili zájemci z celé Evropy.
Když pak kočárek očistila, objevila štítek s logem Liberty a datem výroby. Šlo o úplně první sérii skládacích vaniček, tudíž se jednalo o vzácný kus. Tento model představoval ve své době revoluci, byl kompaktní, dal se složit, a přitom poskytoval miminkům pohodlí a bezpečí. „Nejdřív jsem myslela, že ho jen vyčistím a nechám si ho jako dekoraci do bytu,“ říká. Jenže pak narazila na několik inzerátů, kde se podobné kočárky prodávaly za překvapivě vysoké částky.
Proměna zanedbaného kousku v cennost
Po krátkém pátrání našla Martina řemeslníka specializujícího se na renovaci historických kočárků. Investice 8 500 korun se ukázala jako dobrý tah. Za necelé dva měsíce se zaprášený kočárek proměnil k nepoznání. Výsledek předčil veškerá její očekávání. Martina se svým úlovkem pochlubila na sociálních sítích a zveřejnila fotografie před a po renovaci. Fotografie se rychle začaly šířit mezi milovníky vintage kousků a sběrateli.
„Začaly mi chodit zprávy od lidí, kteří se ptali, jestli kočárek neprodám. Nejdřív jsem to odmítala, chtěla jsem si ho nechat,“ vysvětluje. Poté, co jí jeden vážný zájemce nabídl 45 000 korun, začala o prodeji vážně uvažovat.
Zájemcem byl pražský sběratel, který měl prý sbírku Liberty skoro kompletní, ale zrovna tenhle model mu v ní chyběl. Po týdnu vyjednávání se částka vyšplhala na neuvěřitelných 68 000 korun. V té chvíli Martina neodolala a obchod uzavřela.
Od popelnice k novému autu
S penězi získanými z prodeje kočárku se Martině podařilo složit dostatečně velkou akontaci na nové auto, po kterém dlouho toužila. „Když jsem babičce řekla, kolik jsem za ten kočárek dostala a že si díky tomu kupuji auto, nemohla tomu uvěřit. Chvíli byla v šoku a pak se začala smát,“ líčí Martina reakci své babičky. „Teď vždycky, když se potkáme, se babička ptá, jestli nemá ještě něco v tom sklepě, co bych mohla prodat, a vtipkuje, že příště by to mohlo být na dům,“ dodává se smíchem.
Staré Libertky dneska frčí, hlavně ty z padesátek a šedesátek. Sběratelé jsou za ně ochotni zaplatit od 15 000 do 70 000 korun, podle typu modelu a stavu. Některé kusy se prodávají i za vyšší částky. Pokud je však kočárek zašlý a ošuntělý, budete rádi, když za něj v bazaru dostanete alespoň 2 000 Kč.
