Největší milostný trapas socialismu: Měla si vzít boháče, ale nakonec skončila s chudým cirkusákem
Rozmarná princezna, která se vydala do světa místo vdavek za bohatého nápadníka, přinesla na televizní obrazovky v pozdních 80. letech svěží vítr. Zachytit kouzlo Ladovských pohádek se v době doznívajícího socialismu ukázalo jako výzva, na kterou filmaři odpověděli směsicí cirkusového prostředí, neotřelých postav a půvabu českého venkova.
V příběhu o dívce, která vyměnila královský hrad za šapitó, se skrývá mnohem víc než jen tradiční pohádkový motiv lásky.
Když princezny odhodí korunku a vezmou opratě do vlastních rukou
Film „O zatoulané princezně“ se stal posledním režijním dílem Antonína Kachlíka a představil divákům svéráznou princeznovskou hrdinku, která místo poslušného přikyvování královským rodičům raději vzala nohy na ramena, a to doslova. Pozdní socialistická éra dala vzniknout pohádce, která sice nemohla konkurovat pompézní výpravě západních produkcí, ale měla něco, co mnohým chybělo, autentickou atmosféru českého venkova a neotřelý příběh.
Jak trefně poznamenal ve své recenzi Radek: „Druhá polovina 80. let má svůj zvláštní pohádkový punc – pohádka vypadá spíše jako televizní film, neprovází ji velká výpravnost, peklo nemá atributy mocnosti, naopak – dá se lehce obelstít, většina děje se odehrává mezi venkovskými vrstvami obyvatelstva a hlavně pohádková království vypadají velmi chudě, tak trochu na pokraji bankrotu – asi jako Československo a celý východní blok té doby…“
Princezna, která netoužila po trůnu
Příběh se točí kolem svérázné princezny Jůlinky, v podání tehdy mladičké Lucie Tomkové, dcery krále Lojzy a královny Anežky. Zatímco na hrad přijíždí poselstvo prince Huberta s nabídkou sňatku, naše hrdinka raději tráví čas s vesnickými dětmi, kde řádí na koních ve vodě.
Princezna Julie Anastázie Kateřina, jak zní její plné jméno, nechce o svatbě ani slyšet. Když zjistí, že rodiče trvají na sňatku s nepříliš pohledným nápadníkem, rozhodne se vzít osud do vlastních rukou a jednoduše uteče. Na své cestě potká dva podivné, ale sympatické chlapíky, strašidlo Mulisáka a vodníka Brčála. Společně narazí na kočovný cirkus, kde se princezna okamžitě cítí jako doma.
Láska mezi pilinami
V cirkuse princezna potká mladého artistu Frantu, do kterého se zamiluje. Místo života v přepychu a bohatství si Jůlinka vybrala lásku k prostému cirkusákovi, což v té době představovalo společenský šok. Jejich štěstí však kazí zlotřilý polykač ohně Dejmor, který princeznu pozná podle jejího portrétu a chce ji vrátit zpět do království za tučnou odměnu. Když se mu to nedaří, zaprodá Frantu čertovi, který ho odnese do pekla.
Princezna, jak se na správnou pohádkovou hrdinku sluší, se rozhodne svého milého zachránit. S pomocí svých neobvyklých přátel, strašidla a vodníka, se vypraví rovnou do pekelných hlubin, kde musí splnit tři úkoly, aby Frantu zachránila. A samozřejmě, jak už to v pohádkách bývá, láska nakonec zvítězí.
Natáčení v době bez karavanů a vyhřívaných šaten
Taťána Fischerová, představitelka královny, později vzpomínala na dost namáhavé natáčení, během kterého tehdy neměli k dispozici žádné karavany na odpočinek. Herci věčně čekali na natáčení někde v hospodě nebo dokonce jen tak na mezi, přičemž jejich jediným luxusem byl pojízdný vůz, kde jim alespoň vařili kávu.
Na place prý panovala příjemná atmosféra, i když ne bez drobných nehod. Jedna z maringotek cirkusu během příjezdu na místo natáčení urazila okap na obecní budově. Naštěstí to místní přešli s úsměvem a byli spíše rádi, že se u nich natáčí film.
Filmovým sídlem královské rodiny se stal malebný zámek Červená Lhota. Dalšími lokacemi byly například Hrádek u Úštěka, obce Záluží, Varvažov či Křešice a jejich okolí.
