Nejrozmazlenější žena Československa. Dělala Zagorku, ale když chtěla růžového Trabanta, měla růžového Trabanta

Učitelka na vesnici s perfektním účesem a dokonalým kostýmem, které všichni padají k nohám. Dvojice Smoljak a Svěrák nám v jednom ze svých filmů ukázala, jak vypadá, když se z prosté vesnické romance stane nabubřelá hudební show. V hlavní ženské roli zazářila tehdy nejpopulárnější zpěvačka, která si s citem pro humor střihla roli venkovské učitelky, která jako by vypadla z typického přeslazeného muzikálu té doby.

Už první seznámení s postavou Elišky, kterou ve filmu „Trhák“ ztvárnila Hana Zagorová, dává tušit, že nepůjde o žádnou obyčejnou venkovskou kantorku. Megalomanský režisér Kohoutek, kterého hraje Ladislav Smoljak, z ní vytvořil hvězdu první velikosti, kolem které se točí celý děj vesnického muzikálu.

Postava Elišky byla šita na míru přímo pro Hanu Zagorovou, což byl v tehdejší československé kinematografii poměrně výjimečný přístup. Režisér Zdeněk Podskalský, specialista na hudební komedie, dobře věděl, že právě Zagorová dokáže vnést do své role nejen pěvecké kvality, ale i určitou ironii, kterou film potřeboval.

Eliška je v muzikálu představena jako půvabná učitelka, která se stává objektem zájmu hned dvou mužů, charismatického pyrotechnika Ticháčka, v podání Josefa Abrháma, a tajemného zámeckého pána Pavla Lenského. V hravých scénách ji vidíme, jak zpívá do obecního rozhlasu a táhne za sebou mikrofon přes celou vesnici, nebo jak v dokonalém kostýmu a s perfektním make-upem vyučuje ve venkovské škole.

Rozmary filmové Zagorky

Film „Trhák“ z roku 1980 je v mnoha ohledech parodií na pompézní socialistické filmové produkce. V rámci této satiry bylo třeba postavě Elišky dodat patřičný glanc, který by kontrastoval s prostým venkovským prostředím. V pěveckých a tanečních číslech se objevuje v dokonalém kostýmu a účesu, což kontrastuje s reálným životem skutečných venkovských učitelek. Film využívá typické klišé, kdy je její postava středem pozornosti celé vesnice a objektem zájmu hned dvou mužů.

Pod prškou hvězd

Mezi filmy z tvůrčí dílny Smoljaka a Svěráka si „Trhák“ nevedl vůbec špatně. V návštěvnosti obsadil čtvrté místo z jejich společných projektů, když do kin přilákal téměř milion diváků. Přestože nedosáhl takových výšin jako legendární „Jáchyme, hoď ho do stroje!“ nebo „Marečku, podejte mi pero!“, v kinech rozhodně nezůstal bez povšimnutí.

Překvapivě ale hudební stránka filmu, ve které Hana Zagorová dostala hlavní prostor, rozděluje fanoušky dodnes. Zatímco jedni si melodie z Trháku notují s chutí, jiní při nich spíš kroutí hlavou. Písničky ve filmu by se daly rozdělit na dva tábory. Na jedné straně stojí záměrně přesládlé melodie s jednoduchými, až dětinsky působícími texty. Na druhé straně však ve filmu zazněly i skutečně povedené skladby, které si našly cestu k divákům a posluchačům i mimo filmové plátno. Například duet Hany Zagorové a Juraje Kukury „Lásko, Amore“ si zpěváci zpívají dodnes.

Filmová role vs. skutečná Hana Zagorová

Kdo zná Hanu Zagorovou jen jako filmovou učitelku Elišku z Trháku, mohl by získat zkreslený dojem. Ve filmu totiž ztvárňuje dokonale stylizovanou hrdinku vesnického muzikálu. Elegantní, vždy upravená dáma, kterou zbožňují místní obyvatelé i dva nápadníci soupeřící o její přízeň. Hana Zagorová byla v běžném životě docela jiná než její filmová postava Elišky. 

Zatímco na plátně hrála stylizovanou učitelku v centru pozornosti, mimo kamery byla známá jako pracovitá a skromná profesionálka. Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák napsali roli s ohledem na její talent. Věděli, že dokáže nejen skvěle zpívat, ale i přesvědčivě hrát s potřebnou dávkou nadsázky. A zpěvačka jejich očekávání naplnila.