Tohle nepochopíte. Ludmila z Četnických humoresek vůbec nezestárla. Porodila 4 děti a je hezčí než dřív

Je tomu již více než dvacet let, co jsme s nadšením i napětím poprvé sledovali první dvě série Četnických humoresek (2001, 2003). Brzy uplyne „období jedné generace“ i od série třetí (2007). Seriál režiséra Antonína Moskalyka oslovil diváky z více důvodů, včetně své estetické krásy. Elegantní móda i celkové niveau první republiky navíc obsazeným hercům velice slušelo – zatímco jejich herecké výkony představují skutečný divácký požitek. Připomeňme si dnes postavu obklopenou vůní květin.

Ve šťastně zvoleném obsazení herců z Brna a Prahy představuje jednu z nejpůvabnějších a nejsympatičtějších postav nepochybně Ludmila Horká, majitelka květinářství. Její představitelku Alenu Antalovou potkáme dnes především na scéně jejího domovského divadla, se seriály (Pojišťovna štěstí ad.) se rozloučila. Téměř šokující může být pro leckterého návštěvníka přitom její vzhled: hereččin půvab postupem let jakoby ještě sílí.

Představitelka Alena Antalová má zjevně lék na věčné mládí. Dnes vypadá úplně stejně jako téměř před čtvrt stoletím, možná ještě krásněji.

Život je divadlo (nejen)

Rodačka z Bratislavy a absolventka tamní konzervatoře vystudovala následně brněnskou JAMU. Po absolvování vysokoškolského studia plynule pokračovala vystudovanou profesí: získala angažmá v Městském divadle Brno a od té doby – tedy od poloviny 90. let – září na obou jeho jevištích (a na plakátech) jako herečka muzikálová i činoherní. Patří mezi nejoblíbenější herecké osobnosti Brna.

Život Aleny Antalové byl přitom až nečekaně dobrodružný a proměnlivý. A možná i díky tomu se dokáže postupně přehrávat z rolí mladých dívek k vyzrálejším postavám, přičemž ty mladé v případě potřeby také nadále „umí“.

Co stojí za jejím věčným mládím?

Recept na krásu

Ingrediencí bude zřejmě několik; nezdá se přitom, že by mezi ně patřily jakékoli extrémní estetické zákroky. Naopak leckteré hereččiny životní momenty naznačují, že pro Alenu Antalovou existuje na světě ještě mnoho jiných podstatných věcí než vzhled (přestože vzhledem ke své profesi pochopitelně musí vypadat skvěle).

Zdá se spíše, že vizáž, elegance, radostný úsměv a trvalé mládí jsou v jejím případě jaksi automatické. Je to snad přirozený důsledek životního přístupu. Ten se podle všeho odvíjí bez nátlaku, v otevřenosti výzvám i krásám života, v jakémsi svěžím plynutí a s pozitivním pohledem na svět.

Recept na věčné mládí podle Aleny Antalové může tedy konkrétně obsahovat následující přísady:

1. Odvaha změnit místo

V době, kdy byl jejím partnerem slavný Jiří Berousek, se neváhala stát součástí cirkusu a vést tříletý kočovný život. Jediným stálým místem byla tehdy pro ni maringotka. Což mělo své výhody – především pokud jde o úklid, jak dnes s úsměvem vzpomíná.

2. Odvaha změnit životní postoj

Potřeba volnosti, svobody a spontánnosti byla herečce vždy vlastní. Projevovala se například i v náhledu na vdavky.

Odmítavý postoj k manželství (ne)čekaně zvrátil skvělý muž, který Aleně Antalové vstoupil do života. A možná nepřekvapí, že Josef Juráček není mužem z oblasti umění, ale stavebnictví.

3. Šťastný rodinný život a mnoho dětí

Alena Antalová je šťastně vdaná již přes 20 let. (Že by se na proměně náhledu na muže podílely i Četnické humoresky, resp. happyend vztahu Ludmily Horké a vrchního strážmistra Arazíma?)

S manželem vychovávají čtyři děti, z nichž malou Alenku vidíme na fotce ze zákulisí Četnických humoresek. Fotka z módního mola pak dokládá, že zatímco Antalové dcery vyrostly do krásy, jejich máma je krásná pořád stejně.

4. Dělá, co ji baví

A to je hlavně divadlo a zpěv.

Tomu se Alena Antalová věnuje i v komornějším prostředí: za doprovodu Alexe Anderse vystupuje s recitálem autorských šansonů. Alex píše, skládá a hraje na piano, Alena zpívá.

5. Radost (i) z maličkostí

Alena Antalová je údajně ráda, že se konečně dokáže radovat i z maličkostí. Dříve to prý neuměla – svazovaly ji obavy z neúspěchu, ze selhání. Kdo by to byl do brněnské divadelní divy řekl?

Můžeme se inspirovat mnoha aspekty jejího života. Jeho mízou – a také patrně oním hledaným základem věčného mládí – je zjevně radost a odvaha. Nebo možná přesněji: rozhodnutí pro radost a odvahu.

Zdroje: brnensky.denik, csfd, vip-svet