Archeologové se rozplakali štěstím: V Česku je pravěký poklad. Přepište učebnice dějepisu!

Česká republika se obecně řadí mezi země s velmi dlouhou a bohatou historií. První slovanské osídlení se datuje již přibližně jeden a půl tisíce let zpět a předtím zdejší oblasti obývaly keltské a germánské kmeny. Historie mnoha míst v Česku však sahá až hluboko do pravěku, konkrétně do paleolitu. A nejstarší nalezené obydlí na našem území se datuje na stáří 200 až 250 tisíc let zpět.

Evropa je obecně bohatá na pravěké nálezy, jejichž stáří se mnohdy datuje až stovky tisíc let zpět. I střední Evropa je na takováto naleziště velmi bohatá a některé nálezy se nacházejí přímo na našem území. Asi nejstarší nalezené místo, kde se našly pozůstatky lidského obydlí, se nachází v severních Čechách. Nenápadný kopec, který byste mohli jednoduše přehlédnout, pokud byste však nevěděli, na co koukat.

Písečný vrch u Bečova

Nejstarší nalezené lidské osídlení v Česku se nachází nedaleko vsi Bečov v okrese Most. Leží tam v její blízkosti Písečný vrch, nacházející se ve stejnojmenné přírodní rezervaci. Písečný vrch je plochý útvar s rozlohou přibližně 100 hektarů. Při své výšce 318 metrů nad mořem má nad okolní krajinou převýšení přibližně 55 metrů. Geologicky se jedná o pozůstatek jádra třetihorního vulkánu.

Právě v tomto místě se nalezly pozůstatky stanového obydlí, jejichž stáří bylo datováno na 200 až 250 tisíc let. Kromě tohoto obydlí stanového typu zde byl nalezen i nejstarší objevený křemencový lom v Evropě. Pravěké obydlí se nacházelo pod skalním převisem a bylo tvořeno několika stany, přičemž uprostřed se nacházelo ohniště. S největší pravděpodobností bylo obýváno neandrtálci, nebo jinými předchůdci člověka moderního typu.

Archeologický výzkum

Tato lokalita byla objevena během archeologického výzkumu, který zde probíhal v 60. až 70. letech minulého století. Tento výzkum nejen přivodil jinak nevýraznému kopečku světovou slávu, ale také pomohl zastavit těžbu křemence, která by svým pokračováním dříve či později veškeré archeologické pozůstatky v této lokalitě zničila. Výzkum byl však bohužel zastaven, pravděpodobně z finančních důvodů.

V roce 1974 pak byla lokalita vyhlášena za chráněnou krajinnou oblast, aby nedošlo k poškození tamních vzácných nálezů. Další archeologický výzkum zde pak proběhl v roce 2005, kdy byly zjištěny další poznatky o této výjimečné lokalitě.

Právě jemnozrnný sedimentární křemenec byl pravěkými lidmi využíván pro tvorbu nástrojů, neboť se jedná o typ nerostu, který lze jednoduše štípat a opracovávat jeho hrany, které vykazovaly ostrost, užitečnou pro celou řadu činností. Nástroje se v tehdejší době zpracovávaly obíjením kamene o kámen.

Výroba a distribuce kamenných nástrojů

Právě naleziště křemence bylo zřejmě důvodem, proč se zde pravěcí lidé usídlili. Nerostné nálezy totiž způsobily, že toto místo bylo vyhledáváno dalšími a dalšími generacemi lokální populace za různými účely. Během doby bronzové se na západní straně vrchu například nacházelo těžiště hrubších druhů křemence, které byly využívány na tvorbu nástrojů pro drcení obilí.

Nejprozkoumanější osídlení Písečného vrchu se datuje do dob středního paleolitu, přičemž z této doby zde bylo nalezeno velké množství kamenných nálezů, konkrétně nástrojů či jejich odštěpků. Během neolitu se zde křemenec zřejmě využíval pro tvorbu kamenných čepelí nožů o délce 20 až 30 cm. Tyto čepele byly nalezeny až v oblasti Durynska v sousedním Německu, což svědčí o pravěkých obchodních a distribučních sítí, kdy osada u Písečného vrchu byla pravděpodobně jedním z jejích center.

Další z nálezů byly balvany, u kterých se na základě zkoumání ukázalo, že prošly velkou tepelnou námahou. Jednou z teorií je, že je pravěcí lidé v ohni rozžhavili a následně vhazovali do nádob s vodou, aby ji ohřáli. Písečný vrch u Bečova se svými nálezy může rovnat nejen jiným pravěkým nálezištím z Evropy, ale dokonce i z Afriky. A skutečnost, že se zde křemenec těžil až do minulého století, svědčí o tom, že se zde nacházel jeden z patrně nejstarších křemencových lomů v Evropě.

zdroje: kudyznudy.cz, turistika.cz, cs.wikipedia.org