Astronomové objevili obrovskou černou díru. Mohla by objasnit jednu z největších záhad vesmíru
Vesmír a vše kolem něj fascinuje lidstvo už od doby, kdy naši dávní předkové zvedli hlavy k obloze a zůstali ohromeni souhvězdími a úkazy, které jejich rozum nebyl schopný vědecky vyhodnotit. Od té doby však uplynula spousta času, lidstvo se inteligenčně neuvěřitelně vyvinulo a dokázalo sestrojit supermoderní přístroje, které dnes pomáhají mapovat vesmírný prostor a posunují nejen vědce, ale i nás ostatní dál na cestě za jeho poznáním a pochopením.
Vědci různých oborů a především astronomové se neustále snaží o hledání vysvětlení pro vesmírné jevy, které si ani dnes s těmi nejvyspělejšími technologiemi neumíme stoprocentně vysvětlit. Jedním z nedávných významných objevů je obrovská černá díra, která má potenciál pomoci výzkumníkům pochopit další z řady neobjasněných astronomických záhad.
Počátky výzkumu černých děr
Na počátcích moderního výzkumu černých děr stojí bezesporu Albert Einstein, jeden z největších velikánů oboru teoretické fyziky. Svojí slavnou teorií relativity prakticky predikoval existenci objektů, které dnes nazýváme černé díry. V práci se věnoval především hmotě a její schopnosti ohýbat časoprostor. A to přesně černé díry dělají. Pohlcují do sebe bezezbytku vše a nedokáže z nich uniknout ani světlo.
Dnes jsou vědci ještě dál a s pomocí důmyslného vybavení dokázali, že černé díry nejsou nic teoretického, ale jsou skutečné a jako důkaz dokázali pořídit i jejich snímky, které Einsteinovu desetiletí starou teorii potvrzují.
Superobrovská černá díra vyrazila dech i ostříleným astronomům
Jde o jeden z nejčerstvějších vesmírných objevů. V relativně mladém vesmíru starém přibližně 1,5 miliardy let se vědcům podařilo vystopovat supermasivní černou díru s označením LID-568, jejíž velikost jim však nedává spát. Černá díra je totiž mnohonásobně větší, než by podle vědeckých poznatků měla být.
Nikomu z vědecké komunity není přesně jasné, jak k tomu došlo a co stojí za vznikem takto mladé a přesto nepředstavitelně obrovské černé díry. Propočty a měření totiž ukázaly, že nově objevená černá díra svojí zářivostí překročila maximální hodnoty Eddingtonova limitu, tedy rychlosti toho, jak dokáže černá díra růst v závislosti na pohlcování okolí, až 40×. A vymyká se tak všemu, co astronomové a další vědci kdy vůbec považovali za možné.
LID-568 může být pro vědce zdrojem mnoha odpovědí
Nedávno téměř náhodou objevená černá díra – na niž vědci narazili při zkoumání vysoce zářivých galaxií – přesahující dosavadní předpokládané limity může být nedocenitelnou studnicí odpovědí na záhadu, které ani světově uznávaní vědci zatím nepřišli na kloub.
Vysoce výkonným přístrojem zvaným James Webbův teleskop mohou astronomové nahlédnout do vesmíru tak hluboko, že jsou schopni spatřit a zaznamenat světlo z galaxií vzniklých v rané fázi vesmíru. Tím přišli na to, že supermasivní černé díry, jejichž rychlost pohlcování okolní hmoty je závratná, vznikly už dávno předtím, než to dosud vědci považovali za možné. Ale jak stihly v tak krátkém časovém úseku dosáhnout tak extrémní velikosti?
Astrovědkyně Julia Scharwächter z Mezinárodní observatoře Gemini / NSF NOIRLab vysvětluje: „Tento radikálně se vymykající objev je možným vysvětlením toho, že schopnost extrémně překročit hranice známého Eddingtonova limitu je jedním z teoretických objasnění toho, jak je možné, že tak obří černé díry dokázaly vyrůst v tak rychlém časovém úseku a byly součástí již mladého vesmíru.“
LID-568 se svým objevením stal pro vědce impulsem k tomu, aby ve svém vesmírném bádání pokračovali neúnavně i nadále, protože je jisté, že všechny vesmírné záhady nejsou ještě zdaleka vyřešené.
zdroje: focus.de, hrot24.cz, novinky.cz, osel.cz, skyatnightmagazine.com, fonetech.cz
