Brána do pekla v Česku: Všichni odsud prchají, ale turisté to místo milují
Místo, kde se podle legend protínají světy živých a mrtvých. A kde se ze země ozývají děsivé zvuky. V České republice takové místo podle místních obyvatel opravdu existuje. Někteří návštěvníci se svěřili i s tím, že tu potkali tajemnou postavu v mnišském hábitu. Na průzkum se sem raději vydejte během dne, po setmění si sem troufnou jen ti nejodvážnější.
Brána do pekla se přitom nenachází v žádné vzdálené jeskyni nebo ve strašidelném hororovém domě, jak to známe z amerických trháků. Naopak se jedna z nejznámějších pekelných bran nachází jen sedmdesát kilometrů od Prahy, na Kokořínsku. Přestože se nejedná o jeden z největších ani nejstarších hradů v České republice, přitahuje každoročně mnoho turistů. Spousta návštěvníků sem přichází právě proto, aby na vlastní oči viděla místo, o kterém se předpokládá, že ukrývá bránu do pekla.
Hrad, který vlastně nikdo nepotřeboval
Samotný vznik této tajemné stavby je zahalen záhadami. Na rozdíl od většiny českých hradů, u kterých je jasný jejich stavitel i účel výstavby, v tomto případě historici stále tápou. Hrad totiž nestojí na žádné obchodní cestě a nechrání žádnou hranici. Kromě toho, když byl postavený, neměl ani vlastní zdroj vody. Některé teorie naznačují, že se na místě dnešního hradu už v devátém století nacházelo dřevěné hradiště. Nejspíš ale Housku nechal postavit Přemysl Otakar II., a to dokonce dříve než známější Bezděz. Jenže zatímco u Bezdězu je očividné, že měl chránit důležitou obchodní cestu, Houska ͏vznikla be͏z jasného účelu.
Neobvyklá architektura budící otázky
Dost zvláštní je obranný ͏systém hradu. Namísto střílen směřujících ven, jak je tomu na jiných hradech, které mají zmařit pokusy útočníku, jsou na hradě Houska ͏některé střílny namířené dovnitř hradu. Jako kdyby měly bránit něčemu, co se pokouší dostat ven, ne dovnitř. Další zvláštností je skála, která prostupuje celým hradem. A právě v této skále se podle místních povídaček nachází ona pověstná „brána do pekel“.
To nejzajímavější se ovšem skrývá pod hradní kaplí. Právě tady prý byla objevena hluboká jáma, ze které se ozývaly děsivé zvuky a vylézala z ní pekelná havěť. Středověcí stavitelé se rozhodli problém vyřešit po svém. Díru prostě zasypali a nad ní postavili kapli. Jenže tím problémy neskončily. Dodnes se tu traduje příběh o vězni odsouzenému k smrti, kterému byla nabídnutá svoboda výměnou za průzkum této pukliny. Jakmile začal křičet jako o život, vytáhli ho ven a s překvapením zjistili, že mu hrůzou zbělely vlasy. Než zemřel, stačil vypovědět o nestvůrách, které v hlubinách spatřil.
Temná pověst hradu přitáhla i pozornost nacistů
Ti zde během druhé světové války zřídili knihovnu. Pod krycím názvem „Burgund II“ zde skladovali židovské a zednářské knihy. Někteří historici tvrdí,͏ že hrad͏ měl do͏konce sloužit k pokusům.͏ Po válce hrad několikrát změnil vlastníka a od 90. let dvacátého století je Houska znovu otevřená veřejnosti. Můžete tu zajít na některou z komentovaných prohlídek nebo se zúčastněte nějaké kulturní akce, ͏které se tu v průběhu roku konají.
I v současnosti se na hradě dějí nevysvětlitelné věci
Několik návštěvníků přiznalo, že měli v kapli pocity nevolnosti. A fotografům se nevysvětlitelně vybíjejí baterie. Noční hlídači se pro změnu dušují, že tu potkávají tajemnou postavu mnicha bez tváře. Mnozí senzibilové potvrdili, že na hradě cítí silnou negativní energii. A dokonce že zaznamenali záhadné zvuky přicházející z útrob hory. Mezi časté paranormální jevy patří také setkání s duchem černokněžníka, který měl být vůdcem švédských vojsk během třicetileté války.
Zdroje: kudyznudy.cz, strednicechy.rozhlas.cz, novinky.cz
