Bronislava Poloczka zdrtila smrt manželky: Vždycky spolykal půl igelitky prášků a pak na všechny křičel
Smrt celoživotní partnerky herce Bronislava Poloczka velmi zasáhla. Jeho milovaná Zdenka odešla v roce 1995 a populární herec známý například ze sitcomu Hospoda se rázem uzavřel sám do sebe. Otevřeně říkal, že už nechce žít a jen čeká na smrt. Ta si pro něj ale přišla až 17 let po skonu jeho ženy.
Bronislava Poloczka měli diváci rádi. A to i přesto, že jeho role nebyly nijak populární a postavy veselé. Většinou totiž hrál bručouny, mrzouty, upjaté muže. A hrál je tak skvěle, že si ho diváci i přesto oblíbili. Jeho herečtí kolegové to s ním ale měli o dost těžší, protože povahově podobný byl i ve skutečnosti – takže leckdy bylo těžké s ním vyjít po dobrém.
Smrt manželky ho zničila
Představitel kapitána Ořecha z Černých baronů začal hrát v roce 1956, když mu bylo 27 let. Nejprve se stal divadelním hercem a jakožto Polák hrál na polské scéně Těšínského divadla. První film ale natočil až o 4 roky později a pak už šel z role do role.
V roce, kdy zahájil hereckou kariéru, se také oženil. Svou Zdenku doslova zbožňoval a při jeho různých hereckých angažmá šla vždy věrně za ním. Z Českého Těšína odešli nejprve od Brna, kde Bronislav Poloczek vystudoval činoherní herectví na Janáčkově akademii múzických umění. Pak spolu odešli do Prahy, kde nakonec Poloczek zakotvil v Národním divadle a k tomu dál točil filmy.
Zdenka byla jeho múzou a oporou po 39 let. Poznali se už na škole, a tak dobře věděla, jak na něj. Dokázala proto dobře snášet jeho mrzoutství a cholerickou povahu a skvěle si notovali.
Po její smrti se herec úplně proměnil. „Stal se poté nabručeným samotářem, ale všichni jsme to samozřejmě respektovali. I tak jsem ho měl rád a docela často ho obsazoval,“ řekl režisér Václav Vorlíček pro Blesk.
Poloczek čekal na smrt
To, že i pak dál hrál a jeho přátelé z herecké branže na něj mysleli a obsazovali ho, herci dost možná prodloužilo život. Brzy ho kromě neskonalého smutku totiž začalo trápit i zdraví. Měl čím dál víc obtíží, musel se s nimi léčit a kvůli tomu byl čím dál mrzutější. Což při natáčení nikdy nebylo jednoduché – i když hrál pořád skvěle a diváci ho zbožňovali.
„Vždycky sežral půl igelitky prášků, byl hypochondr, a pak na všechny řval,“ říkal o něm herec Václav Svoboda, který hrál v seriálové Ulici jeho syna Lumíra.
Role v Ulici pro něj přitom byla v posledních letech tou největší a nejzásadnější. Poloczek se díky ní dostával pravidelně mezi lidi a nezbývalo mu tolik času na trudomyslnost. Když ale zjistil, že Ulice bude nekonečná, požádal scenáristy, aby jeho postavu starého Nykla nechali zemřít.
O smrti navíc často přemýšlel i sám doma. „Od té doby, co mi zemřela manželka, mě už nic nezajímá. Už nechci ani hrát. Nic už neplánuju. Čekám jen na smrt. Jsem starej,“ řekl pro deník Aha!
Jeho zdraví se začalo rychle zhoršovat, prodělal infarkt, poté mrtvici. Kvůli nadváze byla léčba náročnější, a tak mu lékaři doporučovali radikálně zhubnout. Poslechl je a ze zavalitého štamgasta z Hospody se rázem stal výrazně pohublý pán – shodil 30 kilo. Ale zdravotní trable se odrazily i na jeho tváři.
Bronislav Poloczek zemřel 16. března 2012 ve vinohradské nemocnici. Už dlouho na tom nebyl dobře a dalo by se téměř říci, že smrt pro něj byla vysvobozením. V posledních měsících života už ani moc nevycházel a nenavštěvoval ani své staré přátele. Na svůj konec doslova čekal.
Svět tím ale přišel o skvělého herce, který se nám díky svým nezapomenutelným rolím dodnes připomíná. Ať už v Černých baronech, nebo v Copak je to za vojáka, Životě na zámku nebo v seriálu Synové a dcery Jakuba skláře.
Zdroje: blesk.cz, tyden.cz
