Caligula: Nejkontroverznější film 20. století
V roce 1979 se režisér Tinto Brass rozhodl zfilmovat příběh římského císaře Caliguly. V době, kdy byl tento film uveden do kin, jej nemohli vydat celý, a tak vznikla kinoverze, která má 102 minut. O několik let později, když se režim trochu uvolnil, vydali plnou filmovou verzi, která má 156 minut, což je verze, ze které budeme vycházet.
Příběh filmu se odehrává v pohanském Římě. V letech vlády Caliguly (Malcolm McDowell) 37 n. l. – 41 n. l. Hned na začátku máme citát z Bible. „Co prospěje člověku, když získá všechen svět, a své duši učinil škodu? Evangelium svatého Marka 8,36“.
Důvod, proč se jedná o nejkontroverznější film století, je prostý. Žánrově je tento film řazen mezi historická dramata, ale z větší části se jedná o erotický film s prvky brutality. Dějová část filmu není složitá, ale je řádně prokreslená. Režisér se snažil napodobit dobu, ve které se celý příběh odehrává, což se mu podařilo poměrně dobře.
Caligula je dědicem, ale jeho dědeček Tiberius (Peter O’Toole) je stále naživu a učí ho, jak to bylo s jeho předchůdci. Caligula miluje svou sestru Drusillu (Teresa Ann Savoy) a velmi rád by se s ní oženil. Nechce čekat, až Tiberius, kterému je 77 let, zemře, a tak plánuje, jak se ho zbavit. Naštěstí Tiberius onemocní a leží na smrtelné posteli, čehož Caligula využije a ve spánku ho uškrtí a vezme si jeho prsten, který patří každému císaři.
Drusilla Caligulovi odporuje a říká mu, že v Egyptě nejsou, a tak by si měl vybrat jinou ženu, která mu porodí syna. Nejprve se nemůže rozhodnout, nakonec se rozhodne pro Caesonii (Helen Mirren). Jeho sestra není s výběrem spokojená, protože je největší zlatokopkou v Římě. Než si vybere manželku, tak se rozhodne zbavit Macra (Guido Mannari) i své ženy, aby měl volnou cestu.
Když Drusilla zemře, Caligula vyhlásí měsíc smutku. Zakazuje přitom různé hry, smích a dokonce i sex. Kdo tento zákaz poruší, bude mít o hlavu méně. Po skončení měsíce vyhlásí měsíc oslav narození svého dítěte a z lodi udělá místo pro orgie, jejichž hlavní atrakcí jsou manželky senátorů. Senátorům se toto rozhodnutí nelíbí, a tak se po skončení oslav rozhodnou Caligulu zabít a hned poté učinit novým císařem Claudia (Giancarlo Badessi).
Zajímavosti:
Každý, kdo se podílel na natáčení filmu Caligula, musel mít průkaz totožnosti a nikdo cizí ani známý nesměl dovnitř.
Vše ve filmu je skutečný příběh a natáčení bylo založeno na dvou zdrojích. Těmi jsou Suetonius a Tacitus.
Poslední scéna se natáčela na Silvestra.
Film režíroval Tinto Brass, ale ostatní scény režírovali a natáčeli Bob Guccione a Giancarlo Lui.
Na jaře začali stavět první scénu z 64 obrovských scén.
Důvodů, proč se film natáčel v Itálii, je hned několik. Za prvé: je to historické místo římských císařů. Za druhé: v Itálii Caligula žil, miloval a zemřel. Za třetí: bylo třeba vytvořit různé rekvizity, jako jsou zbraně, oblečení nebo případně celé scény. Nikde jinde na světě tyto věci z tohoto období nemají než v Itálii.
Scénárista před 18 lety napsal scénář k filmu Ben Hur na stejném místě. Scénárista se zajímal o postavu Caliguly, zejména o jeho charakter. Chtěl napsat film, v němž by byl obyčejným mladíkem a dostal by moc nad celým světem.
Caligula byl zavražděn, když mu bylo 29 let.
O Caligulovi kolují různé pověsti a mnoho lidí ho považuje buď za šaška, nebo za šílence. Je o něm známo jen velmi málo, kromě římského historika Suetonia. Suetonius patřil k té druhé části rodu, takže Caligulu vylíčil jako obrovského šílence.
Podle režiséra byl Caligula normální mladý muž, který se ocitl v extrémní situaci, a chce ukázat, že Caligula se skrývá v každém z nás.
Během natáčení filmu se Gore Vidal a režisér Tinto Brass dostali do sporu. Vidala se dotklo, že mnozí režiséři jsou považováni za autory filmu, který natočili. Gore se domníval, že skutečným autorem je ten, kdo píše scénář, nikoli režisér. Prohlásil, že režiséři jsou paraziti, kteří lezou po zádech scenáristů, a že režisér by se měl více řídit pokyny a dialogy scenáristy.
Zdroje: autor, DVD: Caligula
