Jak probíhalo natáčení erotických scén v Černých baronech a další perličky z natáčení
Jak to dopadne, když se u jedné speciální složky lidové armády sejdou odvedenci s tělesnými vadami jako „slabý prsa“ a vojáci s kriminální minulostí? O tom nám krátce po revoluci nezapomenutelným způsobem vyprávěl film podle předlohy Miroslava Švandrlíka „Černí baroni“. Jaké peripetie provázelo natáčení a jak to vypadalo, když došlo na milostné scény?
Kniha převážně humoristického spisovatele Miroslava Švandrlíka vyšla původně jako samizdatová literatura, ačkoliv jejích sedmnáct kapitol se podařilo vydat v roce 1969. Radost ovšem netrvala dlouho. Další vydání bylo zakázáno. Černí baroni byli trnem v oku tehdejšímu režimu.
Hlavním motivem je odlehčený a vtipný pohled na běžný život příslušníků takzvaných Pomocných technických praporů z padesátých let. Černí baroni se jim říkalo kvůli černé barvě nárameníků a kvůli tomu, že za svou službu jako jediní dostávali zaplaceno. A to dokonce v hotovosti.
„Pétépáci“ v legendárním filmu Černí baroni
Děj knihy i filmu se točí – jak jsme již řekli v úvodu – kolem praporu takzvaně politicky nespolehlivých. Setkáváme se tu s asistentem režie, vojínem Kefalínem, kterého si zahrál Ondřej Vetchý. Málokdo možná ví, že tato postava představuje podle předlohy samotného autora knižní předlohy.
Spolu s ním tu ale slouží i další muži. Feudál Šternberk (Václav Vydra) nebo zlodějíček Ciml v podání Jiřího Fera Burdy. Pomyslné panoptikum by ovšem nebylo kompletní bez velitelů vyznačujících se mimořádnou dávkou stupidity. Kdo by si nepamatoval na majora Halušku, řečeného „Terazky“ (Pavel Landovský), nebo poručíka Troníka (Miroslav Donutil).
Vetchý si odnesl doslova „válečné” zranění
Jako na skutečné vojně si možná během natáčení připadal Ondřej Vetchý, který si neodnesl jen honorář a zkušenosti, ale také nepříjemné zranění. Mohl za něj jeho herecký kolega Václav Vydra, i když v tom rozhodně nebyl zlý úmysl. Více si o této příhodě můžete přečíst v našem starším článku.
Produkce tehdy ochotně svážela všechny herce na natáčení i v nočních hodinách. Ondřej Vetchý takto nastoupil do auta k Václavu Vydrovi, který ho chtěl pozdravit podáním ruky a namísto toho se mu bohužel trefil přímo do oka. Místo na plac se tak jelo okamžitě na pohotovost.
Pavel Landovský se nedržel scénáře
Při zhlédnutí oblíbené komedie jistě usoudíte, že i přes velmi dobré herecké výkony všech protagonistů je právě Landovský jakousi ústřední postavou. A je pravdou, že i při natáčení si tento legendární herec dokázal pro sebe vzít prostor.
Traduje se, že se často nedržel scénáře a měnil ho podle svých okamžitých nápadů. Jindy měl tolik humoru, že se některé scény musely mnohokrát přetáčet, protože bavil své kolegy natolik, že se smáli, i když kamera běžela.
Stará garda mladých vojáků
Zajímavé také je, že role příslušníků praporu byly svěřeny hercům, kteří byli doslova o generaci starší, než jejich postavy. Průměrný věk se mezi obsazenými pohyboval v rozmezí 30–40 let. Například Janu Krausovi bylo již 41 let.
Důvod je více než překvapivý. V době natáčení se prý štábu nepodařilo sehnat vhodné herce mladšího věku, a tak dostali prostor starší, ale za to zkušenější. Možná i díky tomu byl film Černí baroni natolik úspěšný a vydělal miliony.
Donutil čerpal ze šišlajícího diplomata
Když hledal Miroslav Donutil inspiraci pro oblíbenou postavu poručíka Troníka, přiznal se, že z vlastních zážitků čerpat nemohl, neboť na vojně nikdy nebyl. Vyslechl si tedy historky svých kamarádů a ke své roli navíc přidal zážitek ze setkání s jedním nepříjemným diplomatem, který šišlal. Režisérovi se to líbilo, a tak mohl Troník pobavit miliony diváků.
Vetchého čekalo překvapení v podobě kalhotek
Černí baroni se i přes svůj zjevně komediální žánr nebáli ani odvážných scén. V té hlavní si zahrál vynikající herec Ondřej Vetchý spolu s Hanou Čížkovou. Ta možná Vetchého překvapila nejen výkonem, ale také výběrem spodního prádla.
Prozradila totiž, že místo cudných bavlněných kalhotek si v maskérně chtěla vyprosit tanga. Bohužel to štáb zamítl kvůli přílišnému odhalování jejího těla.
Intimní scénu si při natáčení baronů vyzkoušel i Vladimír Javorský coby Jasánek. Partnerkou mu byla pohledná svazačka v podání Štěpánky Lisé. A právě v tom měl Javorský možná štěstí. Pokud by se totiž tvůrci striktně drželi předlohy, „spustil“ by se podle knihy s nepěknou a neupravenou Andulou.
Zdroje: csfd.cz, medium.seznam.cz, lifee.cz, magazin.aktualne.cz, super.cz, ahaonline.cz
