Náročné natáčení Černých baronů: Manýry Landovského nemohl nikdo vystát. Co vše prováděl?
Černí baroni jsou jednou z nejoblíbenějších českých komedií vůbec a není divu, že ji televize velmi často reprízují. Během natáčení štábu ovšem často vůbec do smíchu nebylo. S některými umělci bylo totiž velmi těžké pořízení a například z herce Pavla Landovského jim doslova vstávaly vlasy hrůzou na hlavě. Nebyl totiž zrovna dvakrát ukázněný.
Film Černí baroni vznikl v roce 1992 a vyprávěl příběh „pétépáků“, neboli příslušníků Pomocných technických praporů lidové armády. Tam za minulého režimu sloužili zejména muži, kterým autority nechtěly svěřit zbraň. Jednalo se tak například o intelektuály, umělce a rebely různého založení.
Režisér Zdeněk Sirový do své komedie obsadil řadu hvězdných jmen. Byl to například Miroslav Donutil, Ondřej Vetchý, Jiří Schmitzer, Václav Vydra nebo Pavel Landovský. Poslední zmíněný herec se před natáčením právě vrátil z emigrace, a tak získal skvělou příležitost zazářit.
Divákům se jeho výkon velmi líbil, ovšem kolegové již nadšení sdíleli o poznání méně. Pavel Landovský, kterému se přezdívalo „Lanďák“, byl totiž velmi náladový a na place se choval naprosto nevypočitatelně.
Landovského se kolegové báli
Jeho major Terazky skutečně působil během natáčení jen samá pozdvižení. Landovský byl neřízená střela, do práce prý chodil opilý a dělal si, co chtěl. Někdy zcela ignoroval scénář a upravoval si jej podle sebe, jindy na cokoliv, co se mu nelíbilo, reagoval tím, že všem okolo sebe sprostě nadával. Dodnes se v branži povídá, že mu nikdo nic neřekl, jelikož se ho všichni kolegové báli.
Jeho impulzivnost měla ale také svůj protipól. Když měl zrovna dobrý den, byl naopak velmi vtipný. To ale mělo na práci rovněž neblahé následky. Často se totiž jeho legráckám všichni smáli natolik, že nebyli schopni pokračovat, a tak se řada scén musela točit několikrát.
„Byl dost náladový. Někdy byl samá legrace, jindy bezdůvodně posílal všechny do p*dele. Štáb si s ním prožil těžké chvíle. Repliky si drmolil podle sebe, textu se často nedržel,“ popsal nejmenovaný zdroj pro web Topky.sk.
Kvůli alkoholu se muselo přerušovat natáčení
Potíže působil také jeho vztah k alkoholu. O pauzách mezi scénami si totiž mnohdy odskočil přihnout něčeho ostřejšího. Nijak mu v tom nepřekážel ani fakt, že to režisér přísně zakázal. Čím více alkoholu měl v krvi, tím divočeji se choval. Snaha štábu ukáznit ho všechny zdržovala od práce a čas od času se stalo, že začal být vysloveně agresivní. Za takových okolností bylo nutné natáčení úplně přerušit.
„A to víte, rád se mezi pauzami napil. Všichni mu to tolerovali, báli se mu něco říct. Ale ta volnost se nakonec vyplatila, jeho postava majora Terazkyho se stala nezapomenutelnou,“ uvedl zdroj přímo z natáčení.
Pavel Landovský byl velmi svéráznou hereckou osobností. V mládí velmi toužil po studiu DAMU, ale nikdy nebyl přijat, přestože se hlásil celkem čtyřikrát. Svou cestu k divadlu a později filmu si ale nakonec prošlapal a stal se velmi uznávaným umělcem, přestože neměl vůbec žádné herecké vzdělání.
Proslul také jako disident a signatář Charty 77. Po podpisu byl nucen emigrovat do Rakouska, odkud se ale do vlasti v roce 1989 vrátil. Černí baroni byli jeho prvním filmem, který po návratu natočil.
Zdroje: Topky.sk, ČSFD.cz, Extra.cz, Kafe.cz
