Černobyl: Příběh největší jaderné katastrofy v dějinách lidstva a několik zajímavých faktů

Dne 6. 5. 2019 vyšla pětidílná minisérie Černobyl z produkce HBO. O několik měsíců později, konkrétně 02.10.2019, vyšel tento seriál na dvoudiskovém DVD a Blu-ray. V tomto, článku si připomeneme příběh, průběh a vyšetřování celé této jaderné katastrofy. Zmíníme několik zajímavostí a na závěr vám dáme několik tipů na dokumenty a knihy s touto tematikou. Nejdříve si však objasníme příznaky, dobu od ozáření do propuknutí nemoci a možnou léčbu.

Příznaky a propuknutí nemoci

Nemoc z ozáření je důsledkem poškození tkání po vystavení ionizujícímu záření. Může být akutní nebo chronická. Akutní je způsobena jednorázovým velkým ozářením, zatímco chronická vzniká následkem dlouhodobého působení nižších dávek nebo jako důsledek překonaného akutního onemocnění.

Akutní nemoc z ozáření se začíná projevovat bezprostředně po expozici nebo během několika hodin po expozici. Je doprovázena příznaky, které se nazývají prodromální příznaky. Patří k nim celková slabost, nevolnost, zvracení, sucho v ústech, žízeň, bolest hlavy, při vyšších dávkách zažívací potíže a průjem. U některých postižených osob byly hlášeny poruchy vědomí, spánku nebo stavy podobné šoku.

Pozorování osob postižených v Černobylu ukázala, že čím dříve se zvracení po ozáření objevilo, tím horší byla prognóza dalšího vývoje onemocnění. Dále se může objevit erytém (kožní onemocnění charakterizované zarudnutím nebo vyrážkou na exponované kůži), svědění, pocity pálení na exponované kůži. Po odeznění počátečních příznaků, které jsou krátkodobé, nastává u exponovaných osob různě dlouhé období bez klinických příznaků.

Přestože se postižení uzdraví, onemocnění skrytě pokračuje až do období plného rozvoje. Nastupují horečky, zvracení, průjmy, krvácení, záněty sliznic. Objevuje se infekce, stimulovaná zhroucením obranyschopnosti organismu. Zvracení a průjmy vedou k dehydrataci, ohroženy jsou ledviny. Objevují se také kardiovaskulární poruchy. Dochází k poškození krvetvorného systému a jater. Kterákoli z těchto patologických změn nebo jejich kombinace může v této fázi způsobit smrt. Při velmi vysokých dávkách (nad 10 Gy) nastává smrt poškozením centrálního nervového systému. Poškozeny jsou také pohlavní žlázy. Ke ztrátě plodnosti dochází u mužů po dávkách 3 až 8 Gy, u žen od 3 Gy. Toto období trvá dva až tři týdny.

U postižených, kteří přežijí, protože nebyli vystaveni smrtelné dávce, postupně nastupuje období rekonvalescence. Stav postiženého se postupně zlepšuje, příznaky ustupují, upravuje se produkce krevních elementů, klesá teplota a zlepšuje se chuť k jídlu. Může dojít i k úplnému uzdravení, ale u postižených se častěji vyskytuje leukémie a jiné druhy rakoviny. Při akutních lokálních změnách (prahová dávka 3 Gy pro poškození kůže) dochází k epilaci, která po dávce nad 6 Gy může být trvalá. Nejzávažnější formou akutní nemoci z ozáření je tzv. nervová nemoc, při níž dochází ke ztrátě většího počtu nervových buněk. To vede k poruchám orientace, koordinace, bezvědomí a smrti.

Léčba

Cílem léčby nemoci z ozáření je zabránit dalšímu radioaktivnímu zamoření, ošetřit život ohrožující zranění, jako jsou popáleniny a úrazy, zmírnit příznaky a zvládnout bolest.

Tvůrci a herci:

Černobyl má velmi dobrý výběr tvůrců, režiséra scénáristy, ale především herců. Tvůrcem je Craig Mazin, tento seriál je jeho debutem. Po něm se ujal série The Last of Us. Na režisérské židli sedí Johan Renck, z role režiséra má za sebou například Bloodline (2015), Bates Motel (2013), Vikingové (2013) nebo Perníkový táta (2011).

Do hlavních i vedlejších postav jsou obsazeni známí a talentovaní herci: Ljudmila Ignatenko (Jessie Buckley), Valerij Legasov (Jared Harris), Boris Shcherbina (Stellan Skarsgård), Vasilij Ignatěnko (Adam Nagaitis),Ulana Khomyuk (Emily Watson), Anatolij Djatlov (Paul Ritter), Leonid Toptunov (Robert Emms), Alexandr Akimov (Sam Troughton). Vedlejší postavy: Viktor Proskurjakov (Karl Davies), Michail (Michael Socha), Oksana (Laura Elphinstone), Nikolaj Fomin (Adrian Rawlins), předseda KGB Charkov (Alan Williams), Viktor Brjuchanov (Con O’Neill), Yuvchenko (Douggie McMeekin), Dr. Svetlana Zinchenko (Nadia Clifford) a Michail Gorbačov (David Dencik).

Příběh:

Nejprve si stručně připomeneme děj celého seriálu a poté si řekneme několik vět z každého dílu o příběhu.

Černobyl, rekonstruuje příběh o jaderné havárii z roku 1986, jedné z nejhorších katastrof v historii způsobených člověkem, a o obětech, které byly učiněny pro záchranu Evropy před nepředstavitelnou pohromou. Dne 26. dubna 1986 otřásla jadernou elektrárnou v Černobylu na Ukrajině mohutná exploze, která uvolnila nebezpečné radioaktivní látky nejen na ukrajinském, běloruském a ruském území tehdejšího Sovětského svazu, ale také do oblastí Skandinávie a západní Evropy.

Epizody:

1:23:45

První část začíná dnem 26.4.1988, kdy vidíme Legasova, jak poslouchá nahrávku a pak k ní něco přidává. Poté, co pásky s nahrávkami zabalí, hodí je do úkrytu, dá kočce něco k jídlu, zapálí si cigaretu a oběsí se. Děj se posouvá o 2 roky a 1 minutu zpět. Po celou dobu sledujeme, jak dochází k nehodě, a vidíme, jak se kompetentní lidé snaží zabránit ještě větší katastrofě. Na místo nehody jsou přivoláni hasiči. Vidíme také první následky ozáření. Část končí telefonátem Shcherbina, kdy volá Legasovovi a sděluje mu, že se sejdou „dnes ve dvě hodiny“. V posledním záběru je vidět, jak na zem padá mrtvý pták.

Zachovejte prosím klid (Please Remain Calm)

Druhá část začíná v Běloruském institutu pro jadernou energii v Minsku. Je 08:30, 26.04.1986. 27 hodin od výbuchu. Zde se setkáváme s jadernou fyzičkou Ulanou Khomyukovou, která z okna objeví na prachu radiaci, a tak zavolá do nejbližší elektrárny, která je vzdálená 200 km. Tam ji odmítnou, a tak zkusí Černobyl, jenže tam to nikdo nebere. Rozhodne se tedy, že do Černobylu poletí. Přilétá 27.4. večer. Mezitím je svolána porada, na které se rozhodne ověřit, zda je reaktor skutečně otevřený. Legasov a Shcherbina se letí podívat na reaktor a potvrdit to. Na místě je rozhodnuto o vysypání bóru a písku, a to z důvodu jeho uhašení. Rozhodnou se také jet změřit radiaci autem, které bude celé olověné. Naměří 15 000Gy. Khomjukova je upozorní, že to není úplně ideální, protože nádrže s vodou jsou plné. Na základě toho půjdou požádat vedení o povolení zabít tři dělníky, aby nádrže otevřeli a vodu tak vypustili. Druhá část končí ve chvíli, kdy už jsou dělníci ve vodě a zhasnou jim baterky.

Otevři se dokořán, Země (Open Wide, O Earth)

Třetí díl navazuje přesně tam, kde druhý skončil. Dělníkům se podaří otevřít ventily, ale nyní je čeká ještě jedna důležitá část, a to výměna výměníků tepla, aby se zabránilo prohoření „lávy“ betonem. Na další schůzi se rozhodnou povolat horníky, kterým to řekl ministr uhlí, je také rozhodnuto, že vše živé v okruhu 250 km musí být zničeno. Po seznámení se situací si horníci řeknou, že pomohou. Vůdce horníků se setkává s Legasovem a Shcherbinem , aby si ujasnili, kolik mají vykopat. Legasov řekne Khomyukovej, aby jel do nemocnice v Moskvě a vyslechl přeživší dělníky. Poslechne, a tak se dozvídá, že bylo stisknuto nouzové tlačítko AZ5, přičemž nechápe, jak mohl reaktor vybuchnout. Khomyukovová je v nemocnici zatčena, ale Legasovovovi se podaří ji osvobodit. Khomyukova toto nové odhalení sdělí Legasovi, ale ani on nechce věřit, že dotyčné tlačítko bylo stisknuto, načež prohlásí, že je třeba prověřit každou možnost, i tu nejnepravděpodobnější. Oksana přijíždí za manželem do Moskvy, ale neřekne o svém těhotenství, a tak s ním stráví nějaký čas. Část končí pohřbem a záběry na zalévání mrtvých betonem.

Štěstí celého lidstva (The Happiness of All Mankind)

Tato část začíná scénou, kdy stará paní dojí krávu a přijde k ní voják a řekne jí, aby šla s ním. Ona nesouhlasí, a tak voják krávu zastřelí. Scéna se přesouvá do Kyjeva v Ukrajinské SSR a je srpen 1986, čtyři měsíce po výbuchu. Zde je Oksana, jak si našla byt. Z větší části se tato epizoda zabývá zabíjením zvířat a čištěním střech zbylých reaktorů. Každý reaktor má své jméno: malý reaktor se jmenuje Káťa – 1 000 Gy/h, střední reaktor se jmenuje Nina – 2 000 Gy/h, největší reaktor se jmenuje Máša – 12 000 Gy/h. První dva mají u strojů úspěch, ale třetí ne. Rozhodnou se poslat lidi na střechu na 90 sek. Aby do otvoru vysypali grafit. Khomyukova je v moskevské knihovně, kde se jí podaří získat nějaké dokumenty, ale jsou cenzurované. Nakonec se setká s Legasovem a Shcherbinem a řekne jim, co získala. Legasov jí řekne, že dotyčný dokument zná, protože ho napsal jeho kolega v roce 1976. Dozvídáme se, že tyče, které měly zabránit výbuchu, jsou vadné, protože špička, která jde dolů jako první, je vyrobena z grafitu. Khomyukova se jim také zmíní, že Oksana porodila holčičku, ale ta žila jen čtyři hodiny, protože absorbovala všechnu radiaci, kterou měla absorbovat její matka. Část končí záběrem na prázdný kočárek a Oksanu sedící na posteli.

Vichnaya Pamyat

Poslední část začíná 25.4.19 v Pripjati, 12 hodin před výbuchem. Zde se dozvídáme, že Brjuchanov má být povýšen a Fomin má dostat jeho místo, jakmile bude bezpečnostní test dokončen, jenže Brjuchanov přijíždí rozrušený a oznamuje, že test musí být odložen o 10 hodin. O něco později se děj přesouvá do současnosti. Tedy do Moskvy v březnu 1987. Dozvídáme se, že díky Legasovově výpovědi ve Vídni mu bylo uděleno vyznamenání. Po jízdě autem se dostáváme do soudní budovy, kde jsme téměř celou dobu a hlavně se dozvídáme důvod, proč to bouchlo. Před titulky se dozvídáme ještě několik zajímavostí. Dozvídáme se například, že Legasov se oběsil ve věku 51 let.

Zajímavosti:

Scenárista ve svém podcastu přiznal, že k napsání fiktivní postavy běloruské jaderné fyzičky Uljany Chomjukové jej motivovalo vysoké zastoupení žen v pozicích vědkyň a lékařek. Ty považuje za znak emancipace Sovětského svazu, aniž by ale vzal v úvahu demografické aspekty druhé světové války nebo skutečnost, že polovina národa seděla v gulazích.

Autobusy sloužící k evakuaci občanů Pripjatě pocházely z městské hromadné dopravy ukrajinského Kyjeva. Na místo dorazily už v sobotu večer, do Pripjatě projížděly poblíž Černobylské elektrárny, takže stroje i řidiči byli po celou dobu vystaveni radiaci. Evakuace z rozhodnutí orgánů proběhla až v neděli odpoledne. Po jejím skončení se autobusy bez dekontaminace vrátily zpět do běžného provozu.

Přesný počet úmrtí, způsobených jadernou havárií v následujících letech po katastrofě nebude nikdy znám, protože výnos SSSR z roku 1988 zabraňoval lékařům stanovit příčinu smrti nebo nemoci v důsledku ozáření.

Melodie skladeb k minisérii jsou založeny na zvucích, jimž skladatelka Hildur Guðnadóttir společně se svým týmem naslouchala a natáčela je v prostorách vyřazené jaderné elektrárny Ignalina v Litvě. V autentickém oblečení a v přirozeném prostředí elektrárny zaznamenávala dlouhé hodiny zvuky vrzajících dveří a podobně.

První věta seriálu je stejná jako poslední: „What is the cost of lies?“

Některé scény se natáčely přímo v Černobylu a jeho okolí. Kromě Ukrajiny se navíc tvůrci vydali do Litvy, kde v okrese Visaginas stojí „sesterská“ elektrárna té černobylské, někdy přezdívaná „Pobaltský Černobyl“. Ignalinská jaderná elektrárna představovala ideální kulisy pro natáčení. Byla postavena ve stejné době jako Černobyl, jen místo čtyř reaktorů má Ignalina pouze dva. S černobylskými jsou ale prakticky identické. V době natáčení již byla částečně mimo provoz. Exteriéry se pak pořizovaly v litevském Vilniusu.

Lyudmila Ignatenko je v době havárie na začátku těhotenství. Skutečná postava však byla v té době už v šestém měsíci těhotenství. Její dcera Nataša skutečně zemřela na následky radiace pouhé čtyři hodiny po porodu.

Kanál HBO zveřejnil po každé epizodě tzv. „The Chernobyl Podcast“, v němž moderátor Peter Sagal vedl rozhovory se scenáristou Craigem Mazinem, který poskytl mnoho zákulisních informací o psaní scénáře, natáčení či o skutečných událostech, které se v probírané epizodě udály.

Navzdory havárii pokračovaly stavební práce na pátém a šestém bloku. Zastaveny byly až v roce 1988. Zbylé tři reaktory zůstaly kvůli nedostatku elektřiny v zemi nadále v provozu. Druhý reaktor byl odstaven po požáru v roce 1991, první ukončil provoz v roce 1996 a třetí byl odstaven v roce 2000. Díky svému napojení na rozvodnou síť nyní elektrárna slouží jako rozvodný uzel mezi východem a západem země.

Tvůrci seriálu se inspirovali knihou „Modlitba za Černobyl“ spisovatelky Světlany Aleksandrovny Aleksijevičové.

Tipy na dokumenty a knihy

Dokumenty: Bitva o Černobyl 2006, Bábušky z Černobylu 2015, Černobyl 2021, dokument z produkce HBO: Chernobyl: The Lost Tapes 2022, Černobyl: Nová svědectví 2022

Knihy: Černobylská modlitba ( Svetlana Alexijevič), Černobyl: Průvodce přežitím (Kate Brown), Půlnoc v Černobylu (Adam Higgibotham), Černobyl (Serhii Plokhy), Černobyl 01:23:40 (Andrew Leatherbarrow).

Zdroje: autor, Blu-Ray: Černobyl, zdravieprevsetkych.sk, wikipedia.org , topkhnihyo.sk

[ngg src=“galleries“ ids=“1598″ display=“basic_imagebrowser“]