Milionkrát lepší než Tři oříšky pro Popelku: Tuhle českou pohádku mladí milují, ale starší si klepou na čelo
Za necelé dvě dekády se zrodila pohádka, která dokázala výrazně zamíchat žebříčkem oblíbenosti vánočních klasik. Komediální příběh plný vtipných hlášek, s neposedným andělem a čertem, který není až tak pekelný, baví celé rodiny napříč generacemi.
Film si získal takovou oblibu, že se dočkal nejen pokračování, ale i muzikálové adaptace, kvůli které se teď tvůrci přou u soudu. I přes tyhle neshody má pohádka spoustu fanoušků, kteří na ni nedají dopustit.
Nová oblíbená vánoční pohádka
Bylo to v roce 2005, kdy na plátnech českých kin a poté na televizních obrazovkách zazářil zcela nový pohádkový skvost. Zatímco starší generace zůstává věrná Popelce a jejím třem kouzelným oříškům, mladší diváci a jejich ratolesti nedají dopustit na „Anděla Páně“.

Anděl Petronel je pěkné nemehlo. Pýcha mu nedá zavřít ústa, ale když dojde na práci, je to tragédie. Kvůli svým průšvihům skončí na zemi s úkolem napravit aspoň jednoho hříšníka a právě tady začíná parádní podívaná. Ivan Trojan v roli tohoto nešiky a Jiří Dvořák jako čert Uriáš, který má víc šarmu než zloby, spolu tvoří nezapomenutelnou dvojku, která si diváky omotá kolem prstu.
Zatímco „Popelku“ milují snad všichni, od dětí po seniory, u „Anděla Páně“ to tak jednoznačné není. Mladší publikum si užívá svěží humor a oceňuje, že pohádka mluví srozumitelnějším jazykem. Starší generace ale občas kroutí hlavou. Pohádka, kde si dělají legraci z nebe a Bůh tam vtipkuje? To pro některé pamětníky zkrátka bylo příliš odvážné sousto.
Proč starší generace zůstává věrná Popelce?
Naši důchodci si občas ťukají na čelo, když slyší, že by nějaká novější pohádka mohla sesadit z trůnu legendární „Popelku“. Jeden starší kritik na ČSFD to pojmenoval trefně: „Anděl Páně válí především v nebeských scénách, ale jakmile se dostane na zem, trochu ztrácí dech.“ I tak mu ale hodil solidních 70 %. Zato jiný fanoušek vypustil do světa odvážné tvrzení, že „Anděl Páně“ je první česká pohádka od roku 1996, která stojí za to.
Co dělá „Anděla Páně“ tak výjimečným?
Scénář od Lucie Konášové má šťávu a jiskru, režisér Jiří Strach přesně věděl, jak příběh uchopit, a herecké obsazení se trefilo do černého. Jiří Bartoška jako Bůh s rozčepýřenou hřívou a hlubokým hlasem je podle mnohých jednou z nejlepších postav celé pohádky. Je drsný i laskavý zároveň, umí být přísný, ale z jeho pohledu cítíte pochopení. A humor? Děti se válí smíchy, když nemotorný Petronel opět něco rozbije nebo se natáhne jak dlouhý, tak široký. Rodiče a starší diváci zase ocení Bartošku, který si sem tam neodpustí nějakou trefnou hlášku.
Zajímavosti z natáčení, které stojí za zmínku
Za vznikem této pohádky se skrývá řada zajímavostí. Věděli jste například, že režisér Jiří Strach potkal svou budoucí manželku Magdalenu Stupkovou právě během natáčení na Šumavě?

„Anděl Páně“ měl původně mnohem skromnější ambice, vznikal jako televizní film pro vánoční vysílání. Když ale Strach viděl finální podobu snímku, uvědomil si, že by mohl fungovat i na velkém plátně. Česká televize souhlasila, ale s podmínkou, že distribuční náklady si musí zajistit sám. A on to vzal tak vážně, že dokonce zastavil vlastní byt jako záruku. Na autenticitě pohádce přidává i to, že se natáčela v reálných kulisách. Filmaři vyrazili na hrady Kašperk, Křivoklát či Český Šternberk a točili také v malebném kostele sv. Mořice v Anníně.
Válka pohádek
Pokud byste chtěli žebříček oblíbenosti, „Anděl Páně“ se drží na osmé příčce mezi dvanácti nejpopulárnějšími českými pohádkami. Před ním najdete staré pecky jako „Pyšnou princeznu“, „Tři oříšky pro Popelku“ nebo „Šíleně smutnou princeznu“. Co je ale super zajímavé, dvojka, Anděl Páně 2 z roku 2016, se lidem líbí ještě víc než jednička.
Fanoušci teď samozřejmě vyhlížejí trojku jako ostříži. Režisér Strach se nechal slyšet, že naděje umírá poslední, a vtipně poznamenal, že když v bibli frčí trojice, možná by i jejich anděl měl dostat třetí šanci.
Zdroje: zeny.iprima.cz, csfd.cz, aplausin.cz