Česko se pyšní vlastním Grand Canyonem. Tento přírodní skvost přitahuje turisty z celého světa
V České republice se ovšem nachází jiný lom, kterému se pro jeho velkolepost často Grand Canyon přezdívá. Za ním se může vydat takřka každý, kdo v naší malebné zemi žije. Jedná se o lom zvaný Velká Amerika.
Nedaleko města, které bylo vyhlášeno Historickým městem roku, se rozpíná nesmírná krása
Lom Velká Amerika (taktéž nazývaný jako Východní lom nebo Lom východ) je vápencový lom, jehož skvostné vzezření můžete obdivovat na území obce Mořina. Tu lze najít v okresu Beroun ve Středočeském kraji. Z Berouna je to k lomu asi 15 až 20 minut cesty autem, takže můžete návštěvy obou významných turistických cílů spojit. Beroun je plný architektonických perel, které takřka každého návštěvníka uchvátí. Koneckonců bylo toto okresní město vyhlášeno Historickým městem roku 2009. Proto si ho rozhodně taktéž nenechte ujít.
Velká Amerika patří mezi nejtřpytivější klenoty chráněné krajinné oblasti Český kras
Velká Amerika je součástí nádherné chráněné krajinné oblasti, která je známá pod označením Český kras. Pod tuto chráněnou krajinnou oblast patří taktéž velmi známé Koněpruské jeskyně.
Jedná se o největší ze všech lomů, které patří do soustavy známé jako Amerika. Mezi další známé členy tohoto lomového uskupení patří Malá Amerika a Mexiko.
Rozměry Velké Ameriky jsou ohromující
Velká Amerika se může pyšnit mimořádnými rozměry. Velikost lomu je asi 750 x 150 metrů. O tom, jaká je přesná hloubka lomu, se geologové přou, takže bývají udávána data v rozmezí 67 až 80 metrů. Dno se rozpíná v nadmořské výšce 322 metrů. Jedná se o pozůstatek 6. těžebního patra. Žádný z dalších lomů v okolí do tohoto těžebního patra nedosahuje. Například Malá Amerika má pater pouze pět.
Velká Amerika je do nadmořské výšky 335 metrů zatopena jezerem, které nedisponuje žádným odtokem.
Historie lomu sahá svými kořeny do 20. století
Velká Amerika se otevřela v roce 1900, kdy zde byly zahájeny první těžební práce. Důvod je prostý – vápenec představoval velice žádané zboží. Bylo to z toho důvodu, že se na konci 70. let 19. století zavedly tzv. Thomasovy konvertory pro výrobu oceli. Díky nim se začala zpracovávat i špatně zhutnitelná železná ruda. A právě pro výrobu železné rudy tzv. Thomasováním byl zapotřebí kvalitní vápenec.
Většina vytěžených surovin se odvážela do tehdy vyhlášených kladenských železáren. K převozu sloužila Kladensko-nučická železniční dráha.
Lom se bohužel stal součástí velice smutné historie
Rychle se rozvíjející průmyslovou výrobu v Čechách zabrzdila 2. světová válka. Jakmile skončila, ani se nestačila nadechnout a znovu ji přidusil pro změnu komunistický režim. Pražská železárenská společnost byla v roce 1945 znárodněna a v roce 1946 následně přejmenována na Středočeské uhelné a železnorudné doly se sídlem v Kladně.
Nejhorším se pro Velkou Ameriku stalo období mezi lety 1949 až 1953, kdy byly některé lomy v oblasti využívány jako komunistický lágr. V překladu se jednalo o tábor nucených prací pro politické vězně. Ti byli nuceni k práci v tzv. Trestaneckém lomu, který získal název „český Mauthausen, neboli Vápencové peklo Mořina“ podle jednoho z nechvalně proslulých nacistických koncentračních táborů.
Zdroje: wikipedia.org turistickyatlas.cz kudyznudy.cz sportdenik.cz