Český hudebník vybojoval za hudbu k americkému seriálu dvě Grammy. To se ještě nikomu nepovedlo, jeho písničky milují i děti

Tento týden oslavil pětasedmdesáté narozeniny jeden z mála současných českých umělců, který se dokázal výrazně prosadit i v zahraničí. Za hudbu k slavnému americkému seriálu „Miami Vice“ získal Jan Hammer hned dvě ceny Grammy, což je nejprestižnější hudební trofej na světě. Navíc spolupracoval s mnoha slavnými kolegy.

Kdykoliv reprízuje některá z našich televizních stanic jednu z nejoblíbenějších českých pohádek „Šíleně smutná princezna“, jen stěží lze uvěřit tomu, že hudbu k ní složil teprve dvacetiletý, tehdy téměř neznámý skladatel. Bohužel to bylo naposledy, co něco tak senzačního u nás Jan Hammer vytvořil, protože krátce nato emigroval do Spojených států. Od té doby o něm nebylo z pochopitelných důvodů příliš slyšet a překvapivě tomu tak není ani nyní.

Výjimečnou šanci seznámit se s jeho životními osudy tento týden nabídla stanice ČT art prostřednictvím dokumentu „Prvních sedm dní“. Jeho autoři navštívili Jana Hammera v místě, kde dnes tvoří a žije. Mimo jiné se jim podařilo hovořit s tehdy ještě žijící maminkou Jana Hammera, legendární jazzovou zpěvačkou Vlastou Průchovou. Ta zavzpomínala, že malý Jan vyrůstal v prostředí plném hudby a už od čtyř let hrál sám od sebe na klavír. Logicky tedy začal hudbu studovat a byl tak úspěšný, že se mu podařilo získat stipendium na slavné hudební škole „Berklee College of Music“ v Bostonu.

Těžké začátky

V roce 1968 se šťastnou shodou okolností setkal s režisérem Bořivojem Zemanem, který plánoval natáčení „Šíleně smutné princezny“, ale prý „neměl nikoho na muziku“, a tak mu nabídl, aby ji složil. Výsledek předčil všechna očekávání. Písničky z tohoto filmu jsou dodnes velkými hity a dokonce díky nim nedávno vznikl i úspěšný, stejnojmenný muzikál. Srpnová okupace Jana zastihla na jeho prvním zahraničním angažmá v Mnichově, kam za ním tajně přijeli rodiče a společně se záhy přesunuli do Ameriky.

S odstupem času přiznal, že to pro něj by zpočátku šok, ale zdravý, protože se musel postavit na svoje nohy. Do té doby o něj bylo po všech stránkách postaráno. Najednou bylo vše jinak, byl chudý jak kostelní myš a obvolával známé, zda by mu na týden nemohli půjčit pár dolarů: „To pro mě bylo hrozný,“ svěřil se. A netajil se tím, že zpočátku si jako hudebník vydělával hraním na svatbách nebo v striptýzovém klubu. Je paradoxem, že právě tam si ho všimli někteří jazzmani a začalo se o něm mluvit.

Prvních sedm dní

Od Johna McLaughlina dostal nabídku a společně s dalšími muzikanty založili slavnou jazzrockovou kapelu „Mahavishnu Orchestra“. Byl to obrovský úspěch, vyprodávali velké sály a haly, což však znamenalo neustálé cestování. Když se kapela kvůli vzájemným neshodám rozpadla, Jan, vyčerpaný náročným koncertováním, to nakonec přivítal, odstěhoval se z New Yorku, našel si farmu na venkově a mohl se zde v klidu přírody věnovat skládání hudby: „Najednou začaly nápady lítat, všechno se změnilo,“ pochvaloval si. Natočil zde svoji první desku („Prvních sedm dní“), kterou má dodnes nejraději.

Miami Vice

Velkou svobodu cítil při skládání hudby k americkému kriminálními seriálu „Miami Vice“, protože zde mohl spojovat jazz, rock i pop. Navíc si zahrál ve dvou epizodách a jeho instrumentální skladby získaly dvě ceny Grammy. Jan Hammer se nicméně netajil tím, že komponovat hudbu k seriálu se stovkou epizod je nesmírně vyčerpávající: „To není zdravý, dělat cokoliv takhle dlouho.“ Zároveň však přiznal, že ten pocit, kdy vás poslouchá tolik lidí na celém světě, je úžasný: „Je to jako získat zlatou medaili na olympijských hrách.“ Důležitější je podle něj ale radost ze života, být s dětmi a pozorovat, jak se mění roční období.

Zdroj: Česká televize