Na těchto krásných místech se natáčely Četnické humoresky. Češi o nich neví, přitom jsou národní poklady
Četnické humoresky tvůrců Antonína Moskalyka, jeho dcery Pavlíny a odborníka na kriminalistiku a četnictvo plk. Vladimíra Dlouhého se na desítky let zapsaly do srdcí českých diváků.
Jednotlivé příběhy všichni znáte, však byly v televizi nejednou reprízovány. Znáte herce, lidské i ty psí, a víte, jak to všechno skončilo. Dobře znáte i četnickou „hymnu“, kterou si tito bodří moravští chlapi zákona často zpívali: „My jsme ten národ veselých četníků, kdo má rád nás, ten vítán je nám vždy, ve dne i v noci podle zákoníku, v službu spějem, ať leje a hřmí…“ O čem ale možná nemáte ponětí, to jsou lokality, v nichž se seriál natáčel.
Četnická natáčecí místa v Brně
Seriál z velké části vznikal v prostorách brněnských studií České televize, četnická stanice byla umístěna ve skutečných kasárnách. Je však spousta dalších míst, kde se točilo – třeba v Třebíči, Tišnově, na zámku v Náměšti nad Oslavou, ve Štěpánově nad Svratkou, a mnoha jiných lokalitách. Některé z nich jsou zcela unikátní, ale mnozí z vás je vlastně vůbec neznají. A přitom byste si klidně mohli, při toulkách po nich, na Četnické humoresky zavzpomínat.
Středobodem celého seriálu byla budova četnické pátrací stanice, kterou ve skutečnosti představovala jedna ze staveb v areálu Jaselských kasáren v Brně-Králově Poli na Staňkově ulici. Česká televize zchátralou budovu pro natáčení opravila a po poslední klapce šel celý areál i s „pátračkou“ k zemi. Tím byla pohřbena i další možnost případného pokračování seriálu v těchto prostorách.
Natáčecích míst byla v Brně celá řada. V Židenicích, ve Vojanově ulici, je situován dům, kde měl Hugo Líbal (Miroslav Donutil) svůj fotoateliér a Ludmila Arazímová (Alena Antalová) své nové květinářství. V současnosti se tam nachází hostinec. Hned po kasárnách se v záběru nejčastěji objevovalo náměstí Republiky v Brně-Husovicích; pohřební službu tam měl pan Sova v epizodě Havrani, anebo tam bylo klenotnictví v dílu Táta.
Kromě toho si štáb vybral k natáčení jednotlivých scén řadu zámků: Rajec nad Svitavou, Buchlovice i Buchlov, Tovačov, Kroměříž. Jak je vidět, na Moravě je zámek v každém větším městě. Tak to využijte při svých cestách, a až budete zámky procházet, vzpomeňte si, čí příběh byl do nich zasazen.
Filmování se nevyhnula ani Olomouc
Brno bylo filmařům při natáčení seriálu doslova malé. A tak hledali po celé Moravě. A našli. Třeba Olomouc. Objevilo se tam několikrát Žerotínovo náměstí, se svou dominantou chrámem sv. Michala. Zde se kupříkladu sešli hosté na Karliččině promoci, za rohem michalského chrámu byla škola jejího syna Ondry (skutečná budova filozofické fakulty), Karliččin manžel byl ubytován v penzionu ve Školní uličce, která vede k olomoucké radnici. Hned vedle jste mohli vidět seriálový hotel U Berana, jímž je secesní Vila Primavesi. Tam unesl agent Pádlo Jarého ženu v dílu Slavnost. V Olomouci byste v těch dobách také narazili na „bordel dámy“, které na Kollárově náměstí sledovaly inspektora Kyselu (Václav Postránecký). Podstatnou roli si také zahrály chátrající Staroměstské kasárny ve Studentské ulici. Pokud si vzpomenete, v dílu Skokan se tam vydatně kšeftovalo s armádními zásobami.
Jistě vás samotné napadne, že k natočení 39 dílů bylo zapotřebí velké spousty natáčecích míst. Seriál se natáčel také v Prostějově, Znojmě, Třebíči i Kroměříži, ale i v mnoha vesničkách jak na jižní Moravě, tak i na Vysočině. Například interiéry zemského velitelství četnictva se točily na prostějovské secesní radnici a v závěrečném dílu seriálu jste mohli zahlédnout i prostějovský zámek. V seriálu se objevily i dvě památky, zapsané na listině kulturního dědictví UNESCO. Jde o domek v židovské čtvrti v Třebíči (v dílu Tizian) a druhým světovým unikátem je kroměřížská Podzámecká zahrada. V ní se scházel Béďa Jarý s Klaudií.
Zámek Lysice
Nachází se v okrese Blansko na jižní Moravě. Tato památka byla využita při natáčení čtvrté epizody. Od 14. století patřil zámek pánům z Kunštátu. Poté následovali další rody, až po pány Dubské, a ti zámek vlastnili až do roku 1945. Po II. světové válce jim byl zabaven a později zpřístupněn veřejnosti. Od roku 2002 je Národní kulturní památkou. Zámek má nejen překrásnou oboru, ale i zahradu s oranžerií, a hlavně s vzácnou fíkovnou. Fíky tam Dubští pěstovali už od 18. století. A když už byste do této lokality zavítali, dopřejte si také návštěvu zříceniny hradu Rychvald u Lysic, kam se dostanete přímo z lysické zámecké obory. ¨
Dalších dílů Četnických humoresek se už zřejmě nedočkáme. Tvůrci ukončili děj tam, kde začala okupace; a možná, že to tak má být – II. světová válka už je vlastně zcela jiným příběhem.
Na webu TVGuru se můžete dočíst také o německém zámku Moritzburg, kde se natáčela filmová pohádka Tři oříšky pro Popelku.
Zdroje: JenProCestovatele, PřerovskýDeník, Wikipedia
