Chyby ve filmu Jára Cimrman ležící, spící: Znak hippies, elektrické vedení a nepovedená Eiffelovka
O zapomenutém géniu Járovi Cimrmanovi se rozhlasoví diváci od Zdeňka Svěráka a Jiřího Šebánka poprvé dozvěděli v roce 1966. Stalo se tak v pořadu Nealkoholická vinárna U pavouka. Následně vznikla řada divadelních her a v roce 1983 i film Jára Cimrman ležící, spící. Ten je ale plný nejrůznějších chyb. Všimli jste si jich někdy?
Samotný nápad na natočení filmu o Járovi Cimrmanovi byl logickým pokračováním nebývalého úspěchu divadelních her uváděných v Žižkovském divadle Járy Cimrmana. Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak si s ním přesto dlouho lámali hlavu – Járu Cimrmana totiž diváci nikdy neviděli a nikdo nevěděl, jak vypadá. Kdo ho tedy má hrát?
„Nejdříve jsme uvažovali o tom, že abychom zachovali Cimrmana v anonymitě, byl by celý příběh natočen z jeho pohledu, jako bychom viděli jeho očima,“ prozradil Zdeněk Svěrák. Ale protože by to nefungovalo, začali hledat vhodného herce – a volba nakonec padla na samotného Svěráka.
Znak hippies i elektrické sloupy
Jára Cimrman ležící, spící má být životopisným filmem o tomto všeumělovi a géniovi, který se narodil v roce 1853 ve Vídni. Jeho dětství a mládí proto odpovídá dobovým reáliím. Jenže filmařům se ne vždy podařilo zakrýt všechny podoby moderní společnosti.
Ve 13. minutě filmu například Jára Cimrman (tehdy ještě jako dívka) probíhá ve snaze najít suché šaty podloubím. Na něm může bystrý divák zahlédnout graffiti – symbol Peace, který je nejčastěji spojován s hippies. Což je posun o nějakých 100 let.
Další chybku filmaři udělali, když natáčeli cestu arcivévody Františka Ferdinanda d’Este kočárem na zámek Konopiště. Když projíždí kolem pole, v dáli za ním můžete zahlédnout sloupy elektrického vedení – ty by tam také rozhodně neměly být.
Omylu se následně dopustili také maskéři. V jedné scéně se mladý Jára Cimrman chlubí tím, jak si udělal na tváři jizvu ve tvaru písmene T. Tvrdí, že ji má na pravé tváři, ale následně se objeví na levé.
A nenápadná chybka se vyskytne i v okamžiku, kdy Jára s Alžbětou malují české moře. Pokud se podíváte zblízka, uvidíte na plátně linku, která ohraničuje hladinu moře – Alžběta už v tu chvíli ovšem maluje modrou barvou vysoko nad ní.
Historické omyly
Ačkoliv je Jára Cimrman vymyšlenou postavou, jeho tvůrci v čele se Svěrákem, Smoljakem nebo Šebánkem se snažili ve fiktivním životopisu do nejmenších detailů držet historických dat. Občas se ale dopustili omylu, který až později odhalili znalí diváci.
Příznivci Johanna Strausse a jeho skladeb tak možná tiše trpí, když mu Cimrman ve filmu radí, aby při psaní své aktuální skladby ponechal orchestr v A-dur. Skladatel s přezdívkou „Král valčíku“ ho poslechne a muzikantům nařídí hrát G a Cis. To ale neodpovídá A-dur a ve skutečnosti to má být Gis namísto G.
Omyl nastal i při setkání Cimrmana s francouzským architektem Gustavem Eiffelem. Ten zrovna přemýšlí nad konstrukcí své slavné věže a Cimrman mu navrhne, aby její nohy postavil jinak – a ohne je. V tu chvíli můžete vidět, že každá noha má tři vodorovné příčky. Vzápětí jsou na ní ale příčky čtyři.
Štáb také změnil věk Konráda Henleina, se kterým se Cimrman setká v roce 1914 a Henlein je ještě dítě – ve skutečnosti mu v tom roce bylo 16 let.
Poslední historické trable nastaly s češtinou. Dvojník Františka Josefa I. ve svém dopisu arcivévodovi píše „P.S.: Naučím se česky.“ Ve skutečnosti ale tento mocnář česky uměl. A náročné bylo vyřešit i scénu, kdy se dvojníci obou šlechticů škrtí a mluví přitom spolu česky. Správně by ale měli hovořit německy.
Pokud byste si film Jára Cimrman ležící, spící chtěli připomenout, máte příležitost na Voyo.
Zdroje: csfd.cz, fdb.cz, dotyk.cz, lifee.cz
