Film Jáchyme, hoď ho do stroje! byl plný legračních chyb: Novou Tatru režisér nechtěl poničit, tak ji vyměnil za vrak

Kdo by neznal úsměvný příběh mladého vesničana Františka, který si díky kondiciogramu vyslouží v Praze lepší práci, lásku i sportovní úspěchy. Pojďte spolu s námi odhalit legrační chyby, které se v této úspěšné komedii nacházejí. 

Když se v 70. letech natáčela komedie Jáchyme, hoď ho do stroje!, tvůrci filmu neměli ani tak problém se sháněním peněz, jako spíš problém týkající se ideologické komise. Právě ta dřív schvalovala každý filmový scénář. V té době se dvojice scenáristů Zdeněk Svěrák a Ladislav Smojlak dostala do spárů režiséra Oldřicha Lipského a společně vymysleli téma filmu, ve kterém figuruje tzv. kondiciogram.

Kondiciogram Františka Koudelky mohl ve své době působit nesmírně vědecky. Byl postaven na teorii biorytmů, které údajně předpovídají, jak se budete v daný den cítit psychicky a fyzicky. O roli nesmělého ale poctivého Františka Koudelky se ucházela spousta známých herců, např. Jiří Krampol nebo Jan Hartl. Nakonec se ale Oldřich Lipský rozhodl pro Luďka Sobotu, což byl ten nejlepší možný „tah na branku“. Sobota byl totiž pro komediální role doslova předurčen.

Smoljak měl se Sobotou problém kvůli improvizaci

To, že byl výběr Luďka Soboty do role Františka trefou do černého, věděli všichni. Jediný, kdo měl s jeho osobou trochu problém, byl scenárista Ladislav Smoljak. Ten se dokonce v některých rozhovorech nechal slyšet, že Sobota zničil celý film. Smoljakovi vadilo, že Luděk v některých scénách až moc improvizoval, nedržel se scénáře a často do některých situací vnášel své vlastní komediální poznámky. Stejný problém měl Smoljak i s hercem Petrem Nárožným, který v Jáchyme, hoď ho stroje! ztvárnil roli závodníka Volejníka. Ten se podle jeho názoru také až příliš projevoval nad rámec daného scénáře. Pro Nárožného to byla přitom jeho první velká filmová role. Paradoxní pak je, že Smoljaka o kvalitách Sobotova výkonu nepřesvědčil ani vysoký úspěch filmu.

Věděli jste, že záběry z Automatu Koruna se natáčely jen v noci?

Ohledně známé komedie panuje spousta zajímavostí. Možná jste například vůbec netušili, že záběry z Automatu Koruna se natáčely jen přes noc. Přes den byl totiž na místě tak hustý provoz, že to jakékoliv filmování znemožňovalo. Bistro navštívily přes všední dny tisíce návštěvníků. Zajímavé také je, že film, na který jde Sobota (František Koudelka) spolu s Vančurovou (prodavačka Blanka) do kina, se jmenuje „Šerif nemá odpoledne čas“. Tento snímek ale ve skutečnosti neexistuje a objevuje se pouze na plakátech u biografu.

Úsměvné také je, že Luděk Sobota za tuto svou životní roli inkasoval ve své době celých 12 000 Kčs. Kdyby se film natáčel v USA a měl tak velký úspěch jako u nás, jistě by se z herce stal ze dne na den milionář. Zapomenout nesmíme ani na postavu rozhodčího juda, kterého si zahrál Petr Jákl starší. Ten se jako několikanásobný mistr republiky v judu zúčastnil i letních olympijských her v Mnichově v roce 1972 a během sametové revoluce v roce 1989 patřil k osobní ochrance Václava Havla a Alexandra Dubčeka.

Chyby ve filmu, o kterých jste možná nevěděli

Jednou z nejvtipnějších postav komedie Jáchyme, hoď ho do stroje! je bezesporu docent Chocholoušek v podání Ladislava Smoljaka. Jeho známá hláška „Vy nás ale zásobujete, pane Karfík“ v České republice doslova zlidověla. Když se ale zaměříte na scény, kdy z autoservisu volají Chocholouškovi do léčebny, pokaždé někdo v telefonu vytáčí jiný počet čísel.

U Chocholouška zůstaneme. V jedné scéně řekne zdravotní sestřičce, aby zavolala do Japonska kvůli jednomu japonskému malíři. Sestřička bez váhání zvedne telefon a vytočí číslo, aniž by ho někde předtím vyhledala. To snad volá do Japonska běžně každý den?

A docent Chocholoušek potřetí! Při docentově střelbě na zřízence léčebny můžeme jasně vidět, jak se někteří z nich krčí na zahradě za velkými vázami. Když pak tyhle vázy při přestřelce letí k zemi, vzduchem poletují úlomky polystyrenu.

Rodina Koudelkových dostane v závěru filmu vyleštěnou novou Tatru. Když ale posléze auto zajede do rybníka, můžeme vidět, že do vody zajíždí staré ošuntělé auto se zvlněnou střechou. Na této střeše má dokonce velkou promáčklinu.

Když se ještě zaměříme na autodílnu, tak v záběru, kdy František Koudelka nasedá do Mustangu, má za stěračem přidělaný papírek. Když ale vyjíždí z dílny, není za stěračem nic. V další scéně pak jede ve zmíněném Mustangovi na Konopiště. V záběru ze silnice vidíme, jak je auto špinavé, a to zejména poklice kol. V následující scéně se pak Koudelka ptá na cestu a auto se leskne čistotou.

Vydejme se ještě za jednou schovanou rukou. V záběru, kdy traktor s Máňou vjíždí do rybníka, můžeme dobře vidět ruku, která drží volant. Ruka patří komparzistovi, který je ukrytý v podlaze vozu.

Komedie Jáchyme, hoď ho stroje! dodnes láká tisíce diváků k televizním obrazovkám, a to kdykoliv se v televizi objeví její repríza. Na natáčení dodnes rád vzpomíná i Luděk Sobota. Na otázku, jaká byla jeho nejoblíbenější scéna, odpověděl: „Možná ta, jak porazím na zem pana Peterku a pak mu podám ruku, aby se zvednul, a on řekne: Nebudem se pouštět do žádných větších akcí.“

Je pravda, že skvělými hláškami je film doslova nabitý. Jaká je vaše nejoblíbenější? Podělte se o ni do komentáře.

Zdroje: idnes.cz, super.cz, fdb.cz