Jak šel čas se slavnou Claudií Cardinalovou: Od zářivé krásky po elegantní starou dámu

Claudia Cardinalová je tuniská rodačka se sicilskými kořeny, která zazářila ve světě filmu jako hvězda. Tak bychom mohli popsat italskou herečku, která letos 15. dubna oslavila své 86. narozeniny. Jak šel čas s touto okouzlující dámou s exotickým vzhledem, díky němuž byla od konce 50. let 20. století považována za mezinárodní ikonu krásy?

První krůčky ve světě umění

Brány filmového světa pomohla Claudii Cardinalové otevřít v roce 1957 výhra v soutěži o nejkrásnější Italku v Tunisku. Hlavní cenou totiž byla cesta na filmový festival v Benátkách, kde si její krásy všimli filmoví producenti. Původně se herečka chtěla stát učitelkou, ale život jí připravil jinou profesní dráhu. Ve filmu debutovala už v roce 1958 po boku tehdy také začínajícího egyptského herce Omara Sharifa, a to ve filmové pohádce Goha režiséra Jacques Baratiera.

A od té doby šla prakticky z role do role. Každý rok natočila několik filmů s režiséry nejzvučnějších jmen, jako jsou Federico Fellini, Luchino Visconti, Sergio Leone. Vzhledem ke svému atraktivnímu a exotickému vzhledu dostávala nejčastěji role osudových, energických a silných žen. Claudia Cardinalová za svou uměleckou kariéru natočila téměř 200 filmů, v nichž jejími hereckými partnery byly hvězdy filmového plátna – Alain Delon, Marcello Mastroianni, Jean-Paul Belmondo, Henry Fonda, Burt Lancaster, Charles Bronson a další.

Přirozená krása Claudie Cardinalové

Už jako velmi mladá dívka oslňovala Claudia Cardinalová svou přirozeností a půvabem. Coby filmová hvězda vynikala charismatem, jenž přitahoval diváky jako magnet. Zajímavé na tom všem ovšem je, že sama herečka si v dětství připadala ošklivá.

Hereckému řemeslu se musela naučit za pochodu, protože žádnou hereckou školu nevystudovala. Talent v ní ale zřejmě dřímal a pod taktovkou zkušených režisérů ho nakonec dokázala uplatnit v celé řadě snímků, které se zapsaly do historie filmového umění.

Claudia Cardinalová a její velké tajemství 

V 60. letech minulého století Claudia Cardinalová natočila úspěšné filmy, jako například Zmýlená neplatí (1958), Rocco a jeho bratři (1960), Dívka s kufrem (1961), Cartouche (1962), Růžový panter (1963) či Gepard (1963). Její kariéru tehdy řídil filmový producent Franco Cristaldo, se kterým herečka žila patnáct let.

Byl to právě on, kdo jí zakázal veřejně se hlásit ke svému synovi Patrickovi a nutil ji vydávat ho za svého mladšího bratra. Ve svých prvních filmech byla Cardinalová dabována. Italským tvůrcům vadil její francouzský přízvuk a chraplavý hlas. Jím poprvé promluvila až ve filmu Osm a půl z roku 1963, což byla zásluha režiséra Federica Felliniho.

Práce v Hollywoodu a návrat zpět do Evropy

Svoji vůbec první cenu za nejlepší ženský herecký výkon získala Claudia Cardinalová v roce 1965 za roli Mary ve filmu Bubovo děvče. Na krátký čas odcestovala do Hollywoodu, kde se stalo trendem obsazovat do filmů herečky evropského původu. Exkluzivní smlouvu s Universal Studios ale nikdy nepodepsala.

Vždy se upsala jen na jeden americký film (Ztracená jednotka, Profesionálové) a na konci šedesátých let se vrátila zpátky do Itálie. Zde pak vznikly další její úspěšné filmy, jakým jsou Tenkrát na západě či Den sovy, natočené v roce 1968.

Stejně umělecky plodná jako léta šedesátá byla pro herečku i další desetiletí. V té době se Claudia Cardinalová rozešla s partnerem Francem Cristaldem a jejím manželem se v roce 1975 stal režisér Pasquale Squitieri, s nímž měla dceru Claudii. Ta se herečce narodila až po čtyřicítce. Tvůrčí práci nepověsila na hřebík ani ve starším věku. V roce 2012 natočila snímky Gebo a stín nebo Umělec a modelka.

V roce 2014 vznikly snímky Effie Grayová a Tichá hora. A v roce 2020 se Claudia Cardinalová stala hlavní hvězdou minisérie Bulle švýcarské produkce a natočila film Drsné město z produkce Netflixu. Když byl tento film na streamovací platformě poprvé uveden, stal se nejstahovanějším snímkem na webu.

Velvyslankyně dobré vůle UNESCO

Během své pracovní kariéry se Claudia Cardinalová také často vyjadřovala k politickým otázkám a ženským právům. V roce 1968 se účastnila demonstrace za legalizaci rozvodů. Je také aktivistkou pro ochranu ženských práv v rodném Tunisku. V roce 2012 zasedala v porotě České Miss. Od března 2000 je velvyslankyní dobré vůle UNESCO pro obranu práv žen. V roce 2011 ji časopis Los Angeles Times Magazine zařadil mezi 50 nejkrásnějších žen filmové historie.

Ve dnech 24. listopadu až 6. prosince 2024 se bude konat festival Verso Süd ve Frankfurtu nad Mohanem. Nabídne bohatý program věnovaný italským filmům. Festival bude koncipován také jako pocta herečce Claudii Cardinalové.

Zdroje: rainews.it, dff.film, csfd.cz