Co snídáte? Vaše první jídlo prozradí, zda jste nadprůměrně inteligentní
Říká se, že snídaně je nejdůležitější jídlo dne. Lidé, kteří tento názor razí, tvrdí, že snídaně pomáhá ráno nastartovat metabolismus a dodá tělu potřebnou energii, aby dokázalo zahájit den. Zároveň se pak člověk vyhne hladu, jehož následkem je často nerudnost, podrážděnost a nesoustředěnost.
Jsou lidé, kteří nesnídají vůbec, protože jsou na to jednoduše zvyklí. Řada lidí si to vůbec nedovede představit a ačkoliv to někoho možná podráždí, názorově se tato skupina lidí nachází na té správné straně. Vyvážená snídaně je skutečně důležitá nejen proto, aby dodala tělu dostatek energie, ale i pro správné fungování mozku. Jak tedy začít den ideálním způsobem?
Absence snídaně a její důsledky
Nejprve je třeba se zaměřit na to, jaké důsledky může mít naprosté vypuštění snídaně ze svého jídelníčku. V minulosti na toto téma byla provedena řada studií, které se touto tematikou zabývaly. Jedna z nich proběhla například v Číně a zaměřovala se na děti, respektive na to, jaký vliv má na jejich výkonnost snídaně či její absence.
Studie zkoumala celkově 1269 dětí ve věku 6 let ze školky v čínském městě Jintan. Tam se pomocí dotazníkového šetření, zaměřeného na rodiče, zkoumaly stravovací návyky dětí. Následně se u dětí porovnávaly jejich kognitivní schopnosti a výkonnost při zadávání úkolů ve školce. Studie navíc nezapomínala brát v potaz ani socioekonomické podmínky rodičů, které mají vliv na mentální vývoj dětí.
Výsledky jednoznačně ukázaly, že děti, které pravidelně snídaly, vykazovaly vyšší výsledky v otázkách výsledků IQ testů v různých kategoriích. Tento vztah navíc platil beze změny i v otázce VIQ (Verbální IQ) a FIQ (Full IQ/obecné IQ).

Výživa dětí a jejich IQ
V knize „Jak si zvýšit IQ“ autor Stephen Langer mluví o tom, že v minulosti se v Indonésii odehrál obdobný soubor testů na dětech, kde byla měřena korelace mezi absencí snídaně, obecnou podvýživou a zdravým vývojem mozku. V testu měřili inteligenci 107 dětí, z nichž 46 bylo podvyživených a 17 trpělo nedostatkem vitaminu A.
I v tomto testu se obdobně ukázalo, že děti, u nichž byla stabilní výživa podceněna, vykazují v laboratorních testech nižší hodnoty IQ. Skupina dětí s nedostatkem vitaminu A a dalšími znaky podvýživy na tom byla nejhůře, naopak dobře živení vrstevníci dosahovali lepších výsledků.
Výběr potravin je důležitý
Když jsme si stanovili, že snídaně je sama o sobě důležitá, musíme se zaměřit i na to, z čeho by se měla a neměla skládat. Výběr vhodných potravin je v tomto ohledu skutečně důležitý, protože pro správné fungování mozku musíte mít na talíři tu správnou kombinaci látek. Odborníci na výživu se shodují, že správné jídlo se má skládat nejen z bílkovin, ale i z tuků, potravin bohatých na vlákninu a sacharidy.
Ve zdravé a vyvážené snídani by neměl chybět cottage sýr, ovoce či celozrnné ovoce. zdroj: Shutterstock
Z čeho tedy snídani poskládat?
Pokud dodržíte tyto poměry nejen při výběru snídaně, ale i u dalších jídel během dne, zajistíte si tím správně vyvážený jídelníček, který zajistí klidný a efektivní chod vašeho těla i mozku. Je tedy důležité vybírat ty správné potraviny. Pokud například snídáte pečivo, namísto bílého je lepší sáhnout po tom celozrnném. Zdravější variantou másla jsou pak například tvarohové pomazánky a sýry typu cottage. Obyčejný rohlík s máslem a salámem obsahuje asi jen 1 gram vlákniny, což je skutečně málo.
Pokud chcete mít ve snídani maso, je ideální volbou kuřecí nebo krůtí. V případě uzenin je pak rozhodně lepší sáhnout po těch domácích, než po těch průmyslově zpracovaných. Další vhodnou volbou jsou vejce. Pokud chcete mí snídani variabilnější, dalšími velmi vhodnými volbami jsou pak oříšky či semínka, mražené či sušené, ale i čerstvé ovoce či jogurt, ideálně s nižším obsahem cukru.
zdroje: pmc.ncbi.nlm.nih.gov, nzip.cz, health.harvard.edu, kniha Jak si zvýšit IQ, Stephen Langer, 2002