Pohádka z roku 1971, která vyděsila celé Československo. Na tuhle scénu tehdejší děti nezapomněly ani po 50 letech
Všichni z nás mají krásné vzpomínky na dětství. Skákání do listí, odřená kolena a koukání na naše oblíbené pohádky. Na většinu z nich vzpomínáme s láskou, ale najdou se i takové, které v nás zanechaly nepěkné vzpomínky. Nejde ani tak o to, že by byly špatné. Občas se v nich však nacházely momenty, které nám naháněly husí kůži.
V Československu byla natočena celá řada pohádek, z nichž většina člověka pohladí po duši. Najdou se však i pohádky, které se vyznačovaly poněkud temnějším charakterem. Někdy se tato atmosféra táhla napříč celým filmem, jindy šlo jen o jedinou scénu. Tato scéna však mohla být natolik silná, že se nám vryla do paměti na dlouhá léta dopředu.
Dílo od autora dalších populárních kousků
František Pavlíček byl scénárista, který měl svého času na svědomí celou řádku legendárních pohádek, které si rádi pouštíme i dnes. Stál například za scénářem k legendárnímu snímku Tři oříšky pro Popelku z roku 1973, nebo za kultovním velkofilmem Markéta Lazarová, který někteří považují za vrchol tuzemské kinematografie.
Před Třemi oříšky pro Popelku však stál i u sepsání scénáře méně známé pohádky Princ Bajaja, která se dostala na obrazovky v roce 1971. Režisérem snímku byl Antonín Kachlík, pro něhož nebyla tvorba pohádek standardem. To se projevilo i na výsledném duchu tohoto poněkud opomíjeného kousku.
Za zmínku stojí i skutečnost, že Pavlíček byl za komunismu veden jako zakázaný autor. V úvodních titulcích tak bylo jeho jméno skryto pod jménem Evy Košlerové, která byla spoluautorkou scénáře. Je až s podivem, že režim zakazoval tak talentovaného tvůrce.

Příběh plný intrik a podvodů
Pohádka Princ Bajaja pojednává o mladém princi (v podání Ivana Palúcha), který se po smrti obou svých rodičů vydává na cestu do světa. Na cestách potkává kouzelného mluvícího koně, s nímž se spřátelí a stanou se nerozlučnými společníky. Navíc propadne krásné princezně Slavěně (jejíž roli ztvárnila Magda Vašáryová), načež na radu svého koně vstupuje do služeb jejího dvora jako zahradník. Zavazuje si však jedno oko páskou a předstírá němotu, aby byl v přestrojení.
Ostatní členové dvora mu začnou říkat Bajaja podle zvuků, které mazaný princ vydává. Jednoho dne se v království objevuje trojhlavý drak, který si princeznu nárokuje, jinak hrozí zničením celého království. Statečný princ si tak obléká zbroj a princeznu zachrání. Svému koni však slíbil, že se neprozradí. Po souboji tak odjíždí, aniž by ukázal svoji pravou identitu.
Situace využije zlý Černý rytíř, který si pod hrozbou vynutí ruku princezny. Padouch totiž tvrdí, že to byl právě on, kdo ji zachránil a donutí princeznu, aby tak tvrdila i ona. Ta se však Bajajovi svěří se svojí láskou k neznámému zachránci a mazaný princ si dá záležet, aby pravda nakonec vyšla najevo.

Z téhle scény měly děti noční můry
Právě souboj s drakem patří mezi výjevy, které se vryly do paměti všem dětským divákům. Drak byl zhotoven díky skvělým praktickým efektům a to s netradiční podobou, kterou z jiných pohádek neznáme. Jeho tři hlavy byly zakončeny zobáky, ze kterých se linul dým. Z krků mu visela potrhaná kůže, měl vypouklé oči a vydával zvuky, kterých se báli i dospělí. Scéna navíc neobsahuje hudbu, což jí dodává napětí.
Maketa draka, která byla v pohádce použita, měřila dohromady 36 metrů. Každý z krků měl hned 12 metrů a jedna hlava měřila 3 metry. Princ měl původně sedět na arabském koni, ale ten se tváří v tvář tomuto výplodu kulisáků splašil, takže bylo potřeba najít jiné zvíře. Těžko mu to však lze mít za zlé.
Ačkoliv pohádka Princ Bajaja patří mezi ty méně známé kousky, rozhodně stojí za zhlédnutí. Právě scéna s drakem je totiž odkazem umu našich filmových designérů a je radost si ji připomenout. Samozřejmě jen pokud má divák dostatek odvahy.
zdroje: csfd.cz, cs.wikipedia.org, filmovyprehled.cz, autorský text