Dramatický vznik filmu Hoří, má panenko: Nejdřív se naštval producent, pak zuřili komunisté
Při vzniku filmu Hoří, má panenko se jeho režisér Miloš Forman pořádně zapotil a musel řešit celou řadu problémů. Klacky pod nohy mu házeli hlavně komunisté.
Slavná československá komedie Miloše Formana s názvem Hoří, má panenko patří mezi vůbec nejlepší filmy, jaké kdy na našem území vznikly. V roce 1969 byl snímek dokonce nominován na Oscara v kategorii Nejlepší cizojazyčný film. Navzdory tomu jej ale komunisté nenáviděli a snažili se všechny přesvědčit o tom, nakolik je snímek nekvalitní.
Problémy ještě před uvedením do kin
Hlavním producentem komedie byl Ital Carlo Ponti, který do filmu vložil 80 tisíc dolarů. Díky tomu mohl být film natočen barevně a produkce působila velkolepěji. A taky zbyly nějaké peníze Miloši Formanovi, který si za ně koupil mercedes.
Jenže když Ponti snímek před jeho premiérou viděl, byl zklamaný. „Projekce se spustila, ze začátku se pár lidí tu a tam zasmálo, ale pak se v místnosti rozhostilo těžké dusivé ticho,“ vzpomínal před lety Forman. „Film skončil, světla se rozsvítila a Ponti vstal. Pokýval hlavou směrem ke mně, otočil se a vyrazil k východu. Neřekl mi ani slovo. Jeho družina mě poctila sprškou rozpačitých úsměvů a za chvíli byli všichni pryč,“ dodal ještě.
Pontimu vadilo, že dle smlouvy má mít film alespoň 75 minut a sestřih, který zhlédnul, má pouze 73 minut. A tak požadoval vrácení veškerých finančních prostředků, které pro natáčení vynaložil. Forman ale peníze pochopitelně neměl.
„On tehdy nic neměl, byl chudý chlapec a peníze dával do filmování. Měl pronajatý byt a jen to nové auto. Ponti běhal po Praze a hulákal, že je to skandál, že si za jeho peníze koupil Forman merčédes,“ vzpomínal po letech dramaturg Václav Šašek pro Aha!.
Francouzští přátelé nakonec film zachránili
Forman netušil, co má dělat. Věděl jen, že je v pořádném průšvihu. Nakonec ho z bryndy vytáhli jeho francouzští přátelé – režiséři Claude Berri a Cleude Lelouch. Ti zakoupili práva k filmu a Forman tak mohl Pontimu vrátit jeho peníze.
Snaha komunistů film poškodit
Ještě než se tak ale stalo, na Formana si brousili zuby komunisté. Jakmile se dozvěděli, že se jeho film dostal do problémů, Kulturní oddělení Ústředního výboru Komunistické strany Československa se rozhodlo, že snímek zničí. Nebo se to o alespoň pokusí.
Za normálních okolností by komunisté snímek pravděpodobně bez diskuze zakázali. Byl totiž jakousi satirou na komunismus a nachází se v něm řada dvojsmyslů. Navíc byl podle komunistů urážlivý a Forman se jím údajně vysmíval dělnické třídě.
Film měl ovšem vstoupit do kin během Pražského jara, kdy byla situace v Československu velmi uvolněná. I tak ale chtěli komunisté snímek alespoň pošlapat.
Rozhodli se proto uspořádat ve Vrchlabí, kde se film natáčel, veřejné promítání. Doufali, že jakmile místní obyvatelé uvidí, nakolik byli v komedii zesměšnění, budou zuřit a půjdou proti Formanovi. Jenže to se ke smůle komunistů vůbec nestalo. Naopak. Obyvatelé Vrchlabí se při promítání smáli a z filmu byli naprosto nadšení.
Velký úspěch
A nadšení z filmu byli i další diváci. A to nejen v Československu, ale i v zahraničí, kde se film promítal. Dlouhá léta se uvádělo, že byl snímek krátce po svém uvedení uložen do trezoru a zakázán, ale tato informace je mylná. V kinech ho v té době vidělo na 750 tisíc diváků. V roce 1969 byl dokonce odvysílán i na televizních obrazovkách a o rok později se dostal do kin do komunistického Polska a NDR.
Zalíbil se i divákům ve Spojených státech amerických. Přestože film nominaci na Oscara v sošku nakonec neproměnil, diváci komedii milují dodnes a pravidelně se k ní rádi vracejí.
Zdroje: csfd.cz, noveregiony.cz, Aha!
