Fiasko v testu znalostí: Většina Čechů selže na jednoduchých otázkách. Netrhnete si ostudu?

Říká se, že vzdělání je klíčem k úspěchu, jenže ve školních lavicích se toho paradoxně moc nenaučíme. Všechny obecné znalosti dějin nebo chemie časem zapomeneme, zatímco to, co by se opravdu hodilo, jako třeba právo nebo psychologie, se ve škole ani nedozvíme. Máme pro vás kvíz, na kterém většina Čechů pohoří. 

Kdo by si nepamatoval útrpné sezení ve školních lavicích, kde jsme se snažili marně vstřebat do hlavy tuny znalostí. Od různých oblastí jako je matematika, fyzika, ale i dějinné letopočty až po přírodní vědy a kulturu. Někteří si pamatují určité detaily, ale po nějakém čase lidský mozek na mnoho věcí zapomíná. Zvláště když pracujeme od nevidím do nevidím, na další prohlubování znalostí – třeba z přírodních věd – nezbude dostatek času. Většinou tíhneme k tomu, co nás baví nebo potřebujeme k práci. 

Dalším problémem jsou technologie. Mobily s internetem sice usnadňují přístup k informacím, ale často odvádějí pozornost od hlubšího učení. Stačí totiž zadat otázku do vyhledávače a odpověď máme během vteřiny, takže motivace pro komplexní a hlubší učení klesá. Dost podobně bohužel klesá i čtenářská gramotnost. Knihy, které rozvíjejí slovní zásobu a podporují kritické myšlení, často nahrazují nesmyslné příspěvky na sociálních sítích. Výsledkem je postupné zapomínání znalostí a také snížená schopnost pracovat s nimi v širším kontextu.

Zapomínáme, co nevyužíváme

Nedostatek vzdělání v určitých oblastech je také spojen s poklesem celkové kulturní gramotnosti. Mnozí z nás se již nezajímají o umění, literaturu nebo historii, protože máme pocit, že se nás to netýká, nebo že to není důležité pro náš každodenní život. Tento postoj může vést k oslabování naší schopnosti porozumět a diskutovat o důležitých společenských tématech. Když nemáme dostatečné znalosti o svém okolí a historii, můžeme být náchylnější k manipulaci a dezinformacím, takže pak snadno propadneme nějaké ideologii. 

Důležitost vzdělání však nesmíme podceňovat. Nejde o to zazářit diplomem, jako spíše se radovat z nabytých vědomostí. Vzdělávání by mělo být nekončícím a celoživotním procesem. Jinými slovy, učit bychom se měli sami od sebe – a nejen to, co je dostupné ve škole. Například kurzy, přednášky a knihy na různá témata by pro nás měly být součástí každodenního života. Podstatná je ochota investovat svůj čas do sebevzdělávání a aktivně získávat nové znalosti. Je důležité mít otevřenou mysl a nebát se klást otázky, které nás vedou k hlubšímu poznání. Připravili jsme kvíz základních vědomostí, který pokrývá různé oblasti jako je historie, kultura, přírodověda nebo třeba zeměpis. Pamatujete si ještě něco ze školních lavic?  

Kvíz: Otestujte si své školní znalosti

1. Kdy bylo založeno Československo?

a) 1914
b) 1918
c) 1938

2. Jaký proces umožňuje rostlinám vyrábět kyslík?

a) Dýchání
b) Fotosyntéza
c) Fermentace

3. Kdo je autorem slavného obrazu „Hvězdná noc“?

a) Claude Monet
b) Vincent van Gogh
c) Pablo Picasso

4. Jaká je běžná teplota lidského těla?

a) 36,5 °C
b) 37,7 °C
c) 38,4 °C

5. Jaké je hlavní město Austrálie?
a) Sydney
b) Melbourne
c) Canberra

6 .Co znamená výraz „být na koni“?

a) Mít převahu
b) Cítit se smutně
c) Chystat se na cestu

7. Co znamená zkratka Wi-Fi?

a) Wireless Fidelity
b) Wide Frequency
c) Web Fidelity

8. Kolik má člověk mléčných zubů?

a) 20
b) 28
c) 32

9. Který římský císař postavil Koloseum?

a) Augustus
b) Nero
c) Vespasianus

10. Který český spisovatel napsal román „Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války“?

a) Karel Čapek
b) Jaroslav Hašek
c) Franz Kafka

Řešení: 

1 b), 2 b), 3 b), 4 a), 5 c), 6 a), 7 a), 8 a), 9 c), 10 b)

Jak jste dopadli? Pamatujte, že vědomosti nejsou jen o správných odpovědích, ale i o chuti zkoumat a učit se dál. Koneckonců, svět je plný zajímavostí, které čekají, až je objevíme.

Zdroj: Mayo Clinic, Český Rozhlas, History Encyclopedia