Slavné české filmy jsou plné chyb: Nevyhnuly se ani Hřebejkovi se Svěrákem. Některé jsou slavnější než film samotný
Filmy režisérů Jana Hřebejka a Zdeňka Svěráka jsou oblíbené nejen v České republice, ale i v zahraničí. Jejich snímky jsou plné humoru, emocí a často se dotýkají důležitých historických a společenských témat. Přesto ani jejich mistrovská díla nejsou bez chyb. Pojďme se podívat na některé z nejznámějších omylů a nesrovnalostí ve filmech těchto tvůrců.
Pelíšky (1999)
Film Pelíšky je jedním z nejvíce ceněných českých filmů, který zachycuje život dvou rodin v předvečer invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Přesto i tento kultovní snímek obsahuje několik chyb.
V některých scénách můžeme zahlédnout moderní plastová okna či satelitní antény na střechách domů, což nám do nastolené dobové atmosféry nějak nezapadá.
Některé kostýmy a účesy postav vůbec neodpovídají módě šedesátých let. Například postava Hřebíčkové nosí oblečení typické pro léta osmdesátá.
Pelíšky jsou plné střihačských nedokonalostí v podobě nechtěně se objevujících filmařů, techniky a členů štábu v záběru. Na samém začátku scény štědrovečerní večeře u Krausů je v levém horním rohu zřetelně vidět rameno mikrofonu; když rodina usedá ke stolu a modlí se, neunikne pozornému oku divákovu záhadná cizí noha. O další podobnou scénu není nouze jen o chviličku později, kdy si Emília Vašáryová sedne – vlevo dole na kraji záběru je poněkud navíc další noha v sandálu. Také v exteriérových scénách se objevují mikrofony, například když Jiří Kodet doprovází Evu Holubovou po skončení třídních schůzek domů.
V legendární scéně, kdy Miroslav Donutil pije hořící vodku a z úst mu vychrlí plamen, můžeme zahlédnout autogen. Nutno podotknout, že ani tento fakt spoustu diváků neodradil od záměru vyzkoušet takový experiment na vlastní kůži.
Šakalí léta (1993)
Tady si tvůrci například vůbec neohlídali historii hotelu Internacionál. Ten se totiž v době, o které snímek vypovídá, jmenoval Čedok. Stejně jako když se s napětím očekává, až se pes Lajka vydá na oběžnou dráhu Země… což se ovšem událo již dva roky předtím. Brýle Martina Dejdara, ve kterých přichází na nádraží, při záběru kamery na hercova záda nejspíš neměly nožičky, protože bychom je na jeho hlavě při pohledu zezadu hledali marně.
Rozuzlení záhady se ovšem dočkáme záhy, protože Dejdar brýle zcela nečekaně vytáhne z kapsy a znovu si je nasadí. Stejný problém nastává s popruhem kytary, na kterou Bejby hraje v garáži. Při pohledu zezadu ho nemá, zepředu ano. Obdobný střihačský fail způsobil jednomu z účastníků garážové sešlosti pro změnu náhlou ztrátu čepice, která mu v jediné scéně nevysvětlitelně zmizí z hlavy. Ovšem na samém konci písničky „Jednou mi fotr povídá“ vidíme v pravé dolní kantně dokonce pomalu couvajícího kameramana v akci. Tahle chyba se nám obzvlášť líbila.
Obecná škola (1991)
Film Obecná škola je autobiografickým příběhem Zdeňka Svěráka, který popisuje život v poválečném Československu. I když je film velmi autentický, obsahuje několik chyb.
V některých scénách je i v tomto snímku patrná jistá nadčasovost – můžeme vidět moderní elektrické vedení a sloupy, které v poválečném období ještě neexistovaly. Vagony typu Eas se začaly vyrábět až v roce 1973, proto je zřejmé, že se v době těsně po válce, kam je děj filmu situován, ještě vyskytovat nemohly.
Film se odehrává v Praze, avšak některé scény byly natáčeny na různých místech v České republice. Tato nesrovnalost je jistě patrná zejména pro místní obyvatele, kteří odlišné lokace poznávají.
I v tomto filmu se do záběru několikrát vloudil – a střihači v postprodukčním zpracování unikl – mikrofon.
Kolja (1996)
Kolja je dojemný příběh o vztahu staršího muže a malého ruského chlapce, který získal Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Ovšem ani tento oscarový snímek se nevyhnul chybám.
V lecčems si také Svěrákův film značně poskočil v čase: Můžeme v něm vidět žižkovský vysílač, který se v té době teprve stavěl, stejně tak Škodu Felicii, která tenkrát ještě neexistovala, a stejný problém nastal s vozidlem Ford Escort – tento konkrétní model se totiž vyráběl až v letech 1992–1995. Automobiloví fanoušci si v tomto filmu zkrátka přijdou na své. Ale smutnit nemusí ani znalci železniční historie: K pousmání je totiž také logo Českých drah na projíždějícím vlaku.
Tmavomodrý svět (2001)
Tento film, který režíroval Jan Svěrák podle scénáře svého otce Zdeňka Svěráka, sleduje osudy československých pilotů během druhé světové války. I přes pečlivou produkci se zde objevily nějaké chyby.
Jedná se například o technické nesrovnalosti, kdy v některých leteckých scénách lze vidět moderní letadla maskovaná jako historická, což je patrné pro odborníky na vojenskou techniku.
Objevují se drobné historické nepřesnosti – film zobrazuje některé události dramatizovaným způsobem, který neodpovídá skutečným historickým událostem.
Filmy Jana Hřebejka a Zdeňka Svěráka jsou bezpochyby klenoty české kinematografie. Přesto i tyto filmy, stejně jako mnoho jiných, obsahují chyby a nesrovnalosti. Tyto chyby však neubírají na jejich kvalitě a významu. Naopak, často se stávají předmětem diskuzí a zájmu filmových fanoušků, kteří hledají a objevují tyto drobné nedostatky. Nic naplat, chybovat je lidské a i v uměleckých dílech přispívají drobné nesrovnalosti k jejich kouzlu a autentičnosti.
zdroje: autorka, tv.idnes.cz, csfd.cz
