Filmový kvíz: Z každé pohádky máte jen jeden záběr. Poznáte všech 10? Zvládnou to jen nejchytřejší

české pohádky, Eva Hrušková, Jan Čenský, Libuše Šafránková, Pavel Trávníček, pohádky

Najít nejlepší, nejoblíbenější nebo nejznámější českou pohádku snad ani není možné. V tuzemsku se začaly točit už před 100 lety a od té doby jich vzniklo tolik, že ani nejde vypsat sem jejich kompletní seznam. Podívejme se přesto na ty nejslavnější české pohádky – a v našem obrazovém kvízu si můžete osvěžit svou paměť.

První televizní vysílání v Československu se odehrálo 1. května 1953. Filmové pohádky jsou ale mnohem starší. Ty první se totiž začaly točit už ve 20. letech 20. století, tedy těsně po skončení první světové války. A rozmach filmu a pokrok technologií byl tak rychlý, že začalo vznikat čím dál více pohádek. Některé sice zavál čas a některé z nejstarších se ani nedochovaly, ale přesto české filmové archivy praskají ve švech.

Za doby první republiky se točily klasické pohádky. V roce 1920 vznikla filmová Červená Karkulka (režíroval ji Svatopluk Innemann), o dva roky později natočil Jaroslav Kvapil Zlatý střevíček. Ani jedna se ale bohužel nedochovala.

Československo bylo rájem pro pohádky

Velký rozmach filmových pohádek nastal až po druhé světové válce, respektive v 50. letech. V té době vznikla celá řada nesmrtelných pohádek, které se reprízují dodnes a které si diváci od prvopočátku zamilovali. K nejslavnějším patří Pyšná princezna (1952), Byl jednou jeden král (1954), Hrátky s čertem (1957) nebo Princezna se zlatou hvězdou (1959).

Pohádky se točily podle slavných literárních předloh. Oblíbenou autorkou byla zejména Božena Němcová. Pokud byste se ale na jejich děj hodně soustředili a vzpomněli si přitom na dobu tehdejšího tuhého komunismu, najdete v mnoha z nich náznaky politické agitky. Dohled cenzorů byl tehdy tvrdý a nemilosrdný. A přesto se mnohé z nich vysílají doteď.

V 60. letech nastalo uvolnění a během takzvaného Pražského jara se točily výjimečně dobré filmy. Ani pohádky ale nezůstávaly pozadu, jen se trochu proměnily. V roce 1968 vznikla Šíleně smutná princezna, o rok později Popelka s Evou Hruškovou. Pohádky byly modernější, často v nich zaznívaly populární písně.

Tip redakce: Kvíz pro pamětníky: Poznejte černobílé filmy podle jedné fotky. Plný počet dá jen ten největší znalec

Tenhle trend pokračoval i v 70. a 80. letech, kdy dohled cenzorů opět zpřísnil. A možná i proto tehdy vzniklo nejvíc pohádek – protože mohly být apolitické. Nejslavnější z nich je dozajista Tři oříšky pro Popelku z roku 1973. Jen o trochu méně populární jsou pak snímky Honza málem králem (1976), Jak se budí princezny (1977) nebo Princ a večernice (1978). V 80. letech bodovaly pohádky Tři veteráni (1983) nebo S čerty nejsou žerty (1984).

Od té doby máme také řadu slavných pohádkových princů – patří k nim Pavel Trávníček, Jan Čenský, Vladimír Ráž, Antonín Navrátil, Václav Neckář nebo Jan Hrušínský. Co se týká princezen, nejvíc si s nimi spojujeme Libuši Šafránkovou, Helenu Vondráčkovou, Alenu Vránovou, Milenu Dvorskou nebo Marii Kyselkovou.

V 90. letech a později se styl pohádek proměnil, ale filmaři se pořád snaží zachovávat jejich kouzlo a typickou atmosféru, která nám často připomene ty nejslavnější. Se zahraničními pohádkami se obvykle „ty naše“ nedají vůbec srovnávat. Což je podle někoho dobře, podle jiných je to naopak škoda.