Habermannův mlýn ve znamení pomsty a nenávisti. K jeho natočení měl Juraj Herz osobní důvody
Sugestivní a strhující psychologické drama z poválečné doby natočil v roce 2010 režisér Juraj Herz, který sám prošel hrůzou nacistických koncentráků, a paradoxně ve filmu připomněl dodnes nevyřešené téma násilí na odsunutých Němcích.
Paradox je to ovšem jen zdánlivý: „Narodil jsem se ve slovenském Kežmaroku v rodině s židovskými kořeny,“ vysvětloval Juraj Herz důvod, proč se pustil zrovna do tohoto tématu. „V dobách Slovenského štátu za druhé světové války nás jednoho dne známí upozornili, že po nás „ochránci rasy“ půjdou a že bychom se měli někde schovat. Útočiště jsme našli sedm kilometrů za Kežmarokem ve vesnici Eisdorf, kde žilo pouze německé obyvatelstvo. Všichni obyvatelé té vesnice věděli, že tam jsme – hrál jsem si s jejich dětmi na ulici – a nikdo nás neudal. Zůstali jsme v Eisdorfu tři týdny, a pak nám z Kežmaroku zavolali, že už nebezpečí pominulo, vrátili jsme se, slovenští gardisti nás zavřeli a poslali do koncentráku. Šedesát procent naší rodiny zahynulo v plynu. Jeden dědeček si dokonce musel vykopat hrob – a pak ho zastřelili. Vrátili jsme se tři: otec, máma a já. Šli jsme po válce do Eisdorfu poděkovat za ochranu. Vesnice byla vyrabovaná, Němci byli vyhnáni, jejich osudy jsme nikdy nezjistili. A já pociťuji vůči nim povinnost říci všem, že se musí rozlišovat mezi vinnými a nevinnými. Heslo „Oko za oko, zub za zub“ nesmí v civilizované společnosti platit!“
Otázka poválečného odsunu německého obyvatelstva z českého pohraničí je dodnes živou ránou v naší představě o národních dějinách. Režisér Juraj Herz se pustil do tohoto tabuizovaného tématu s drsností a nekompromisností, jež je mnohým velmi nepříjemná. Námětem se mu staly skutečné události, jež zasáhly rodinu bohatého mlynáře a podnikatele Huberta Habermanna z Bludova, který se v krutých dobách nacistické okupace snažil být lidský k Němcům i Čechům. Do jeho života fatálně zasáhl konec války, dávající průchod osobní mstě, národnostní zášti, a hlavně závisti a touze po cizím majetku.
V roce 2003 natočili dokumentaristé z České televize o těchto neblahých činech padesátiminutový snímek, věrně se snažící zrekonstruovat, co se tehdy v Habermannově mlýnu skutečně stalo. Bohužel dodnes se nevypátrala skutečná příčina mlynářovy smrti ani vrazi, odpovědní za jeho život. Filmaři to měli v tomto ohledu jednodušší, protože si mohli dovolit domyslet vše do pravděpodobného konce. Tím ovšem zdánlivá jednoduchost končí. Koprodukční (ČR/Německo/Rakousko) psychologické drama totiž vznikalo více než tři roky! Režisér Juraj Herz, jehož všichni jeho spolupracovníci označují za perfekcionistu, se k tomu před lety vyjádřil: „Původní autor scénáře Josef Urban byl ve spojení s pamětníky a přímými účastníky této tragédie. Kromě Habermanna jsme ale raději změnili jména ostatních postav (ovšem i Habermann se ve filmu jmenuje August – pozn. red.). Dřina to však byla úporná: scénář měl jedenáct verzí! Těžké bylo i natáčení, protože zrovna vypuklo období přívalových dešťů a my měli k dispozici pouze čtyřicet natáčecích dní, ani o den víc. Nakonec se ale všechno povedlo, což je malý zázrak. Velkou zásluhu na tom mají i vynikající herci.“
Dodejme tedy, že kromě německých herců, z nichž Mark Waschke za roli Habermanna dostal Bavorskou filmovou cenu, uvidíme i skvělé výkony například Karla Rodena, Zuzany Krónerové, Oldřicha Kaisera, Jana Hrušínského, Andreje Hryce, Radka Holuba a mnohých dalších.
Drama Habermannův mlýn můžete zhlédnout na Nova Cinema ve čtvrtek 26. ledna od 18:00 a o den později od 11:00.
Zdroj: TV Nova
