Hádanka pro pravé Čechy: Na fotce je naše nejslavnější herečka, potkal ji smutný osud. Kdo to je?
Na první republiku dnes již pamatují pravděpodobně jen ti největší pamětníci. Někteří z nás si možná tu a tam pustí nějaký starý snímek ze stříbrných pláten, ale řada tehdejších herců již upadla v zapomnění. Nejinak je tomu i v případě Lídy Baarové. Tato půvabná žena se dostala na herecké výsluní již v poměrně brzké části svého života. Mohla tak těžit z nabytých životních výhod, dokud nepřišel drastický zlom. Druhá světová válka a změna poměrů ve společnosti ji totiž uštědřily pořádnou ránu. A navíc získala nálepku, které se jen těžko zbavovala.
Lída Baarová byla bezpochyby jednou z největších filmových hvězd prvorepublikové filmové scény. Během svého plodného života stihla působit hned v desítkách různých snímků a řadí se tedy po boku těch největších hvězd. Během svého dlouhého života navíc stihla žít hned ve čtyřech režimech. To byl však také důvod, proč její kariéra začala nabírat spád. Druhá světová válka vrazila klín do spousty lidských osudů a v případě Lídy Baarové tomu nebylo naopak. A jakkoliv zářně její život začal, jeho závěr byl ponurý a osamělý.
Lída Baarová a její raný život
Lída Baarová se vlastním jménem jmenovala Ludmila Babková. Narodila se 7. září 1914, tedy ještě v dobách Rakouska-Uherska, v Praze. Jejím otcem byl úředník pražského magistrátu Karel Babka a matka Ludmila, rozená Fenclová, se snažila působit jako operní pěvkyně. Nadšení pro veřejné vystupování tudíž měla v rodině a v tomto ohledu bylo skutečně z čeho čerpat. Svůj umělecký pseudonym si pak herečka vybrala podle rodinného přítele, básníka a spisovatele Jindřicha Šimona Baara.
Od roku 1924 studovala Lída Baarová gymnázium a docházela na hodiny tanců. V kvintě pak přešla na Státní konzervatoř, kde však studovala jen v rozmezí let 1930 až 1931. Kvůli své první filmové roli totiž musela od studia upustit. Příležitostně se také věnovala hostování na různých pražských scénách. Jmenovitě se jednalo například od Divadlo Vlasty Buriana, Národní divadlo či Prozatímní divadlo.
Brzké výslunní a složitý život ve složité době
Vzhledem k tomu, že svoji první filmovou roli dostala již v době, kdy stále studovala střední školu, dostala se slavná herečka do popředí skutečně brzy. První snímek, ve kterém figurovala, nesl název Obrácení Ferdyše Pištory. Herečka si vybudovala pevnou hereckou pozici a stala se vyhledávaným jménem. Byla žádána hlavně pro ztvárňování rolí sličných žen. Lída Baarová tedy během 30. let působila v celé řadě filmů a díky své kráse zamotala hlavu nejednomu muži. Mezi ně se řadil například i Vlasta Burian, který se kvůli ní chtěl dokonce rozvést.
Během 30. let herečka taktéž začala působit v rámci filmů z Německa. Bulvární plátky tehdy tvrdily, že je Lída Baarová milenkou říšského ministra propagandy Josefa Goebbelse. Ten totiž ovládal německý filmový průmysl a mohl ji tak dostat do jakékoliv role. Herečka tato nařčení dlouho popírala, dokud nedošlo ke zlomu a uznala pravdu. K celé situaci se vyjádřila tak, že zprvu nebylo jejím záměrem navazovat intimní vztah, ale Goebbels na ní neodbytně naléhal a ona nakonec jeho svodům podlehla.
Do celé aféry nakonec musel vstoupit samotný německý vůdce, který Goebbelsovi nařídil, aby vztah s herečkou ukončil. Goebbels chtěl původně rezignovat na svoji pozici a s herečkou uprchnout do Japonska, kde by působil jako vyslanec. Německý vůdce však tomuto návrhu nevyhověl, protože chtěl zachovat manželství Josefa Goebbelse s jeho manželkou, pravděpodobně z propagandistických důvodů.
V roce 1941 jí bylo zakázáno natáčet v rámci protektorátu, takže herečka emigrovala do Itálie, kde pokračovala ve svém působení. Tam působila po boku slavného režiséra Vittoria de Siky. Navzdory okolnostem se jí tedy dařilo pokračovat v budování slibné kariéry. Kvůli vylodění amerických vojsk však byla znenadání nucena prchnout zpět do Prahy.
Podzim života v ústranní
Po skončení války a nástupu komunistického režimu se Lída Baarová dostala do nelehké pozice. Po válce uprchla do Německa, kde však byla internována americkými správními orgány a v roce 1945 vydána do Československa. Kvůli svým opletačkám s ministrem říšské propagandy ji následně postihla nálepka kolaborantky. Během jednoho z poválečných výslechů komunisty jí navíc zemřela matka. Její sestra Zorka Janů, taktéž herečka, navíc spáchala sebevraždu, protože ji režim nedovolil působení v divadle na základě rodinné vazby s údajnou kolaborantkou.
Komunistický režim navíc tvrdil, že herečka byla udavačkou, která donášela německým tajným službám. Tato skutečnost se nikdy nepotvrdila a šlo tedy zřejmě o propagandistický nástroj bolševického režimu, který měl sloužit k ospravedlnění postupů režimních orgánů. Lídě Baarové se podařilo s manželem Janem Kopeckým prchnout na západ, kde se opět začala věnovat filmařině. To však nevydrželo dlouho a herečka své působení ukončila v 50. letech.
Po smrti manžela v roce 1972 se navíc nikdy znovu neprovdala. Na sklonku života se herečka odstěhovala do rakouského Salcburku, kde v roce 2000 zemřela v požehnaném věku 86 let. Ke konci života na základě traumat a životních úskalí stále více vyhledávala samotu a ústranní. Navíc se stala závislou na cigaretách, lécích a alkoholu. Závěr jejího života se tedy nesl v duchu samoty, smutku a neuzavřených traumat.
zdroje: cs.wikipedia.org, csfd.cz, plus.rozhlas.cz
