Helen Mirren šokuje svým vzhledem. Z elegantní, oslnivé dámy se proměnila v šedivou stařenu

Vynikající britská herečka a režisérka Helen Mirren se navzdory blížící osmdesátce těší pověsti stále krásné, elegantní a oduševnělé dámy a má štěstí na role, v nichž může předvést jak svoje charisma a velký herecký rejstřík, tak schopnost proměnit se v někoho úplně jiného. Stačí připomenout jak výtečně se zhostila role v životopisném snímku „Královna“, v němž zahrála britskou panovnici Alžbětu II. tak věrohodně, že je těžké ji rozeznat od „originálu“.

Další působivou kreaci nyní předvádí ve svém nejnovějším filmu „Golda“, připomínajícím dramatický životní příběh bývalé izraelské „železné lady“ premiérky Goldy Meierové. Zaměřuje se především na období šestidenní arabsko – izraelské „Jomkipurské války“, odehrávající se v roce 1973 v oblasti Sinajského poloostrova a Golanských výšin. Přestože ji Izrael vyhrál, ve svém důsledku to bylo „pyrrhovo vítězství“, neboť společně s dobytím nových území v této oblasti získal i početnou arabskou komunitu, což se stalo zdrojem neustálých konfliktů, trvajících dodnes.

Těžkopádný, nudný, nezáživný

Ambiciózní snímek měl světovou premiéru již v únoru na letošním Mezinárodním filmovém festivalu „Berlinale“, nicméně se setkal s dosti vlažnými ohlasy. Podle mnoha filmových kritiků je film „těžkopádný, nudný a nezáživný“, a samotný portrét Goldy Meierové hodnotí jako „plochý a povrchní“. Navzdory neuvěřitelné proměně Helen Mirren ve starou prošedivělou ženu s velkým nosem, má skvělá herečka co dělat, aby zvládla „dřevěné dialogy“. Často je odkázána na to, aby stoicky kouřila jednu cigaretu za druhou, seděla jako vosková figurína a nakonec ležela v posteli a umírala na rakovinu. Dramatické scény z období šestidenní války jsou ke škodě věci nahrazeny archivními zpravodajskými záběry a herečce tak berou možnost skutečně zazářit, jak se jí to alespoň podařilo v okamžiku, kdy se ostře utká s americkým ministrem zahraničí Henry Kissingerem.

Žid nebo nežid?

Nakonec vyvolalo největší pozornost samotné obsazení této excelentní herečky, především proto, že izraelský režisér Guy Nattiv si vybral do role političky židovské víry ženu, která není Židovka. Zatímco některé hlasy se dožadují toho, aby dostali ve filmech odpovídající prostor židovští umělci, jiní jim oponují, že tento požadavek upírá ostatním základní právo, aby se mohli stát někým jiným, bytostí z jiné kultury, rasy, náboženství či sexuální orientace a veřejně protestují proti kvótám. Například režisér Patrick Marber je přesvědčen, že „nežid může hrát Žida a Žid může hrát nežida“.

Film Golda mohou diváci v českých kinech vidět od 21. září.

Zdroj: The Guardian