Historický chyták: Nejstarší hrad v Česku? 90 % vysokoškoláků to ví, ostatní nemají šanci

Česká republika je země, která se může pyšnit dlouholetou a barvitou historií. V dobách středověku zde docházelo k budování celé řady hradů, hradišť a dalších pevností, které sloužily mnohým účelům. Nejstarší takový dochovaný kamenný hrad je překvapivě malá stavba, která však svého času sloužila jako spolehlivý bezpečnostní bod. Uhádnete, jak se nazývá?

Karlštejn to překvapivě není! Hrad Přimda, ležící v Západních Čechách v blízkosti německých hranic, je nestarším dochovaným kamenným hradem u nás. Ačkoliv to některé patrioty možná zamrzí, nebyl vybudovaný českými pány, ale Němci. Svědčí o tom například skutečnost, že se tento hradní komplex nepodobá obdobným českým stavbám z tohoto historického období, přičemž se naopak nápadně podobá obdobným bavorským stavbám. Dlouhodobě však sloužil tuzemským pánům za mnohými účely, mezi které patřilo strážení obchodní cesty, ale i věznění nejen politických vězňů.

Nejstarší kamenný hrad v Česku

Hrad Přimda byl dle kronik vystavěn neznámým německým pánem někdy na počátku dvanáctého století, přičemž dle odhadů stavba datuje do roku 1121. S největší pravděpodobností byl však původním zadavatelem stavby německý markrabě Děpolt II. z Vohburgu. Svým časovým zasazením je tak stavba reprezentantem dobové románské architektury, jejíž zástupců se v našich končinách bohužel nedochovalo velké množství.

Krátce po vystavění hradu, přibližně kolem roku 1126, se ho zmocnil český pán Vladislav I. z rodu Přemyslovců, který jej začal využívat i jako vězení. Vzhledem ke svému výhodnému umístění poblíž hranic s německými zeměmi tak byl hrad často využíván k vyrovnávání dluhů. Během své existence byl několikrát zastaven a částečně tak měnil majitele poměrně často – alespoň na dokumentech.

Stavba, která vznikla s ochranným účelem

Účel, za kterým začal německý pán Děpolt II. z Vohburgu tento hrad stavět, byl původně primárně bezpečnostní. Účelem stavby totiž bylo hlídat Norimberskou obchodní stezku, která tudy procházela. Hrad překvapivě nebyl nikdy velký, jelikož se nachází v poměrně náročném terénu. Svého času k němu nevedla ani pořádná pohodlná stezka.

Prostranství, na kterém se hrad nachází, je téměř ze všech stran obklopen prudce se svažujícími skalními stěnami. Na severní straně byl vyhlouben hradní příkop coby kompenzace absence přírodních bariér. Na samotném vrcholu vyvýšeného útvaru tak nezbývá velká plocha, což vedlo k poněkud skromným rozměrům pevnosti. Z těchto důvodů například kameníci, kteří na stavbě pracovali, nemohli pobývat přímo v areálu hradu a museli být ubytováni v podhradí.

Malá, ale kvalitní pevnost

I přes své nepřílišné rozměry byl však hrad již od počátku své existence považován za kvalitní a téměř nedobytnou pevnost. Doplňkovými objekty hradu byly navíc tři strážní věže, které se nacházely na nedalekém šibeničním vrchu, poblíž místa, kde se v současné době nachází meteorologická stanice. Věže měly podporovat funkci hradu jako bezpečnostního prvku u obchodní stezky.

O kvalitě opevnění tohoto hradu svědčí například i skutečnost, že v době husitských válek byl Hrad Přimda skutečnou oporou katolických sil. V roce 1429 dokonce podléhal obléhání ze strany husitské armády. Těm se sice podařilo vypálit a vyplenit městečko v podhradí, ale samotný hrad nezdolali. Mohutné hradby v kombinaci s přírodními bariérami se ukázaly jako vysoce funkční a husité tak v dobytí samotného hradu nedokázali uspět.

Hrad, ale i vězení

Kromě toho, že byl hrad využíván hlavně jako strážný objekt, začali ho Přemyslovci velmi brzo využívat i jako vězení. Tuto svojí funkci si pak zachoval po několik staletí. Přemyslovci pak tento hrad často využívali k držení politických vězňů. Po Přemyslovcích se role vězení rozšířila i na další typy zločinců.

Byl zde od roku 1148 vězněn například budoucí český kníže Soběslav II., který se snažil nárokovat si vládu a svrhnout svého Vladislava II. Mezi hradními zdmi strávil dlouhých 14 let, během kterých se mu s pomocí přívrženců podařilo uprchnout a to po dvou letech od svého uvěznění. Byl však brzy dopaden a uvězněn znovu, tentokrát na dalších 12 let. Na hradu byl zároveň roku 1249 vězněn i budoucí český král Přemysl Otakar II. kvůli svým pokusům o svrhnutí vlády svého otce, krále Václava I.

Kromě věznění budoucích českých pánů byl hrad využíván i pro trestání lupičů, kteří přepadali cestovatele na obchodní stezkou mezi Německem a Českem. Sloužila k tomu šibenice, jejíž pozůstatky se v podhradí nacházejí dodnes a která byla zbudována někdy v 15. či 16. století. K jejímu využívání se pojí i úsměvná legenda, že zde údajně vznikla slova jako rošťák či zákeřník. Rošťák bylo slovo pro loupežníka ukrývajícího se za roštím, zákeřník pak pro zločince, který číhal za keřem.

zdroje: magazincestovatel.cz, kudyznudy.cz, cs.wikipedia.org