Za totáče jsme si s nimi hráli všichni, protože nic jiného nebylo. Teď mají cenu tisíců
V době socialismu děti neměly příliš na výběr s čím si budou hrát. A tak si většina z nich zamilovala do detailu propracované postavičky. Ty se staly populárními nejen u nás, ale i v dalších východních zemích.
Psal se rok 1976, když firma IGRA Praha na trh poprvé uvedla plastové figurky. Takzvaní Igráčci, jak se postavičkám přezdívalo, představovali různé profese. Hraní si bez nich v 80. a 90. letech minulého století nedokázalo představit snad žádné dítě. Nabídka v obchodech totiž byla velmi omezená.
Začalo to zedníkem, pokračovalo dalšími profesemi
Nápad začít vyrábět figurky připomínající lidské profese přišel od německého designéra Hanse Becka. Protože se ale jeho plány nesetkaly s úspěchem, nakonec svou ideu předal Jiřímu Kalinovi. Ten se o návrhy Igráčků postaral spolu s Marií Krejchovou. První vyrobenou profesí byl zedník.
Zatímco v dnešní době by bylo vyrobeno hned několik typů Igráčků a do roka by si děti mohly vybírat z bohaté sbírky, socialismus byl dobou daleko komplikovanější. A tak si na nové modely musely děti počkat klidně i několik měsíců. Za jeden rok se stihlo obvykle vydat okolo 4 nových modelů.
Nazev Igráček získala tato hračka podle ruského slova „igra“, které znamená hra. Mezi vyrobené profese patří například učitelka, stavař, kominík, závodník formule, hasič, voják nebo automechanik a zahradník.
Hodnota starých modelů se každoročně zvyšuje
Tradiční figurky z minulého století již v obchodech nenajdete. Koupit je lze pouze v bazarech či starožitnictvích. Budete si ale za ně muset připlatit. Igráčci byly obvykle baleni v tradičních krabičkách. Dnes je lze pořídit za cenu, která přesahuje i několik tisíc korun. To za novější modely, které se začaly vyrábět po roce 2010, utratíte pouze pár stovek korun a najdete je často i v hračkárnách.
V současné době jsou vyráběny i limitované edice
Zajímavostí může být, že se firma Efko, která se výrobě Igráčků věnuje od roku 2010, inspiruje aktuálními událostmi. A tak v roce 2020 došlo k vyrobení 20 tisíc Igráčků limitované edice s ochrannými rouškami. Nejenom, že si na své přišli sběratelé těchto tradičních postaviček. Část výtěžku byla poskytnuta na boj s COVID-19 na Vysočině.
Igráčci měli konkurenci v Mončičácích
Nabídka hraček a her pro děti socialismu nebyla příliš široká. I tak se objevilo několik dalších her, které k této době již neodmyslitelně patří. Stavebnici, do které mohly děti zakomponovat i hru s Igráčky, byla Merkur stavebnice. Ta se začala vyrábět již v roce 1920. I v dnešní době je stavebnice stále populární. V minulosti byla využívána i k vědeckým účelům. Například Otto Wichterle ji použil k sestavení přístroje na výrobu kontaktních čoček. Oblíbení byli také Mončičáci.
Původně japonská figurka se začala vyrábět téměř ve stejné době jako Igráčci. A to v roce 1974. Do Československa se ale jejich popularita dostala až o pár let později. Prodáváni byli v prodejnách Tuzex. To Igráčky bylo možné pořídit v prakticky jakémkoliv běžném hračkářství Československa. Jejich cena byla velmi přijatelná tak, aby si je mohl pořídit prakticky kdykoliv. Postavička stála od 10 do 15 korun československých.
