Jak silná je vaše emoční inteligence? Odpovězte na těchto 5 otázek a zjistěte pravdu

Zvykli jsme si poukazovat na výšku IQ ostatních, zvláště v případech, kdy se domníváme, že příliš rozumu nepobrali. Jen málokdy si ale uvědomujeme, že to, nakolik nám druzí lidé připadají důvtipní, souvisí často spíše s EQ. Tento pojem znamená emoční inteligenci a je zodpovědný za to, jak moc úspěšnými členy společnosti budeme. 

Zatímco inteligence měřená pomocí IQ vypovídá převážně o naší schopnosti plnit různé logické úlohy, EQ je něco docela jiného. Značí, jak moc se dokážeme vcítit do druhých, vyčíst z jejich komunikace i to, co nebylo vysloveno nahlas, nebo jak moc zvládneme vyjednávat. 

Snadno se tak může stát, že i člověk, který je inteligentní, nebude ani přesto ve společnosti úspěšný, protože se mu zkrátka nedostává empatie. Oproti tomu může nakonec lepších úspěchů dosáhnout někdo, komu třeba ve škole učení nešlo tak snadno, ale dovede jednoduše navazovat kontakty, je v kolektivu oblíbený a dovede naslouchat. 

Emoční inteligence je vrozená, ale dá se trénovat

Jak IQ, tak EQ jsou hodnoty, které jsou do velké míry vrozené. Dobrou zprávou ale je, že člověk je tvor učenlivý, a proto je možné například sociální kompetence trénovat a zdokonalovat se v nich.

Pokud si chcete ověřit, jak si stojíte, můžete si vyzkoušet následující minikvíz, který vytvořili odborníci. 

1. Dva vaši přátelé spolu mají spor. Co uděláte?

a) Pokusím se jim pomoci porozumět vzájemně jejich úhlům pohledu.
b) Oběma umožním, aby se mi mohli svěřit se svými pocity.
c) Budu se jim vyhýbat, dokud se neudobří.
d) Vyberu si favorita a přidám se v konfliktu na jeho stranu. 

2. Kamarádka se vám svěřila, že prodělala potrat. Jak budete reagovat? 

a) Řeknu jí, že mě to mrzí, nabídnu ji podporu a budu jí naslouchat.
b) Přesvědčím ji, aby si vyrazila s přáteli a přišla na jiné myšlenky.
c) Budu s ní trávit čas, ale tématu její ztráty se budu vyhýbat.
d) Dopřeju jí čas o samotě, aby mohla zážitek vstřebat. 

3. Co děláte, pokud máte před sebou nepříjemný úkol?

a) Odkládám ho tak dlouho, jak je to možné.
b) Vypracuji si plán a každý den udělám kousek.
c) Udělám ho co nejrychleji, abych to měl za sebou.
d) Úplně budu úkol ignorovat. 

4. Vaše dítě udělá scénu v obchodě, protože nedostalo čokoládu. Co uděláte?

a) Čokoládu mu koupím, aby bylo ticho.
b) Okamžitě i s potomkem opustím prodejnu.
c) Nechám ho plakat a nevšímám si toho.
d) Promluvím si s ním o tom, jak se cítí. 

5. Jak se nejčastěji chováte během hádky?

a) Začnu druhou stranu urážet.
b) Raději ustoupím a omluvím se, aby byl konflikt co nejrychleji za mnou.
c) Začnu druhou stranu ignorovat a vůbec nekomunikuji.
d) Požádám o krátkou přestávku na uklidnění, po které se spor pokusím řešit více konstruktivně. 

Emoční inteligence není něco, na co by existoval přesný návod

Zajímají vás nyní výsledky testu? Možná už tušíte, že v popsaných situacích neexistují jednoznačně správná řešení. Všechny nabízené možnosti jsou lidské a v mnoha z nich se určitě poznáte. Pokud už při vyplňování máte dojem, že se možná v některých chvílích nechováte úplně adekvátně, pak je to pro vás nastínění směru, ve kterém byste se měli zdokonalovat. 

Lidé, kteří mají vysokou emoční inteligenci, dovedou respektovat pocity druhých lidí. Zároveň ale mají respekt také sami k sobě. Proto mohou uznat emoce ostatních, aniž by se tím dostali do konfliktu sami se sebou. Mají nastavené zdravé hranice, takže se nesnaží za každou cenu najít smírčí řešení. Pokud už ale do konfliktu jdou, dovedou si pohlídat, aby se nenechali emocemi strhnout k urážkám nebo jinému příliš animálnímu chování. 

Jak se můžeme v emoční inteligenci zlepšit? V první řadě je nutné nevyhýbat se sociálním interakcím, a to i těm, ze kterých máme strach. Doma na gauči se nikdo nic nového nenaučí. Důležité také je umět trochu vystoupit ze svého úhlu pohledu a pokaždé sám pro sebe zpochybnit své postoje a názory. Podívat se na věci očima druhých je velmi užitečné. Přestože možná nezměníte na základě své zkušenosti názor, můžete snáze pochopit, jak ostatní ke svým postojům došli, a třeba budete lépe vědět, jak s nimi vycházet. 

Správné řešení:
Jak již bylo řečeno, je velmi diskutabilní, co je skutečně správné. Mohlo by to ale vypadat například takhle – 1b, 2a, 3b, 4d, 5d

Zdroje: Verywellmind.com, Truity.com, redakce