Jak správně třídit plasty? 5 chyb, které možná děláte!

Plasty jsou umělé materiály známé již od 19. století. K „boomu“ v jejich používání ovšem došlo až v 50. a 60. letech 20. století. Ačkoli mají mnohé výhody, jsou rovněž spojeny s výraznými negativy. Měli bychom je tedy umět minimálně správně třídit.

Plasty jsou vynikající obaly a nacházejí i další uplatnění. Na druhou stranu je jejich výroba velmi neekologická a zároveň jsou velmi těžce rozložitelné. Problém současnosti navíc představují tzv. mikroplasty, které jsou přítomny nejen ve všech ekosystémech Země, ale podle výzkumů se nacházejí rovněž v lidském mozku, játrech, ledvinách či varlatech. Proto bychom měli plasty používat s rozumem. Minimálně je vhodné jejich třídění, aby mohlo dojít k recyklaci.

Upozorňujeme: problematické jsou především jednorázově používané plasty, tedy igelitové tašky, ale zejména plastové sáčky. Těch lidstvo použije dva miliony za minutu, přičemž průměrná doba využití jednoho činí pouhopouhých 12 minut! Zredukujme tedy jejich množství na minimum. Potraviny ostatně můžete bez problémů dávat do vlastních látkových sáčků, které si lze pořídit či vyrobit a následně používat opakovaně.

Kam vyhazovat plasty?

Plasty obecně patří do žlutých kontejnerů. Před vyhozením byste přitom měli zmenšit jejich rozměry, aby nezabíraly tolik místa. Doporučujeme je tedy sešlápnout nebo zmačkat. Pěnový polystyren je zase vhodné roztrhat na menší kusy. Doplňme, že v současné době lze vyhazovat do žlutých kontejnerů i další materiály, u nichž si nemusíte být vždy jistí, kam vlastně patří.

„Například nápojové kartony a kovové obaly lze již nyní vyhazovat společně s plasty do žlutého kontejneru. Je však velmi důležité řídit se místními pokyny pro třídění a sledovat samolepky na kontejnerech, které o konkrétním způsobu sběru informují,“ řekla serveru Lidovky.cz Lucie Müllerová ze společnosti EKO-KOM.

Třídění plastů podle označení

V současné době je běžně používáno několik základních druhů plastů, které nesou různá označení. Měli bychom se v nich proto alespoň elementárně orientovat. Co tedy znamenají jednotlivé značky?

• PET – jedná se o termoplasty ze skupiny polyesterů, z nichž se vyrábí i známé PET láhve, jejichž používání bychom ovšem rovněž mohli alespoň trošku omezit.
• HDPE – polyetylen s vysokou hustotou. Vyrábí se z něj obalové fólie či víčka k PET láhvím.
• PVC – polyvinylchlorid, který se snadno vyrábí, ale hůře recykluje. Pamatujte, že proto tento plast nepatří do žlutého kontejneru!
• 4. LDPE – polyetylen s nízkou hustotou. Mimo jiné bývá základem již zmíněných igelitových tašek.
• 5. PP – polypropylen. Vyrábí se z něj obaly, textilie nebo různé plastové díly.
• 6. PS – polystyren se často používá k výrobě plastových kelímků či příborů. Navzdory některým mýtům patří do žlutého kontejneru.
• 7. O – označení pro ostatní plasty, které nelze zařadit mezi materiály popsané výše. Vyhodit je přitom lze do žlutého kontejneru.

Jaké plasty netřídit?

Jak je patrné z uvedeného členění, ne všechny plasty patří do žlutého kontejneru. Při jejich třídění je tedy třeba uvažovat. Nejedná se ovšem o nic zase tak složitého. Jaké plasty obecně netřídit?

• Do žlutého kontejneru nepatří PVC, tedy materiál označený číslicí 3.
• Třídit byste neměli ani silně znečištěné obaly, které patří do směsného odpadu. Větší kousky pak do sběrného dvora.
• Vyhazovat byste sem neměli ani molitan, linoleum nebo gumu. Místo zde nemá ani XPS či stavební polystyren.
• Pochopitelně do žlutého kontejneru nevyhazujte ani obaly od žíravin, barev a dalších nebezpečných látek. To by bylo opravdu nevhodné.
• Plastové obaly by neměly být ani příliš mastné. Mastnota totiž ztěžuje recyklaci. Měli byste je tedy nejprve vymýt.

Tip na závěr: ne všechny plasty je ovšem třeba vymývat. Drobné znečištění obvykle nevadí, nejedná-li se tedy o výše zmíněné nebezpečné látky. Nemusíte přitom odstraňovat ani papírové etikety, protože ty jsou odstraněny během procesu recyklace.

Zdroje: Samosebou.cz, Jak třídit, Třídění odpadu, Seznam Zprávy, Prima News. Lidovky