Divoké soukromí Jana Wericha: Manželka trpěla paranoiou, levobočka s milenkou dal do kojeneckého ústavu
Oblíbený herec a komik, na první pohled milý a bodrý pán – tak si většina diváků pamatuje Jana Wericha. V soukromí byl ale mnohem divočejší a uměl si naplno užívat života. Měl slabost pro ženy, s milenkou si pořídil levobočka a ten pak skončil v kojeneckém ústavu. A jeho žena mu ztrpčovala život svou psychickou nemocí.
Muž, jehož celé jméno znělo Jan Křtitel František Serafínský Werich, se stal legendou mezi československými komiky, herci a dramatiky. Spolu s Jiřím Voskovcem a Jaroslavem Ježkem zanechali nezapomenutelnou stopu v meziválečném a poválečném divadle a jejich hry dodnes nezapadly. Jan Werich měl vrozený smysl pro humor a za své počiny nakonec získal i ocenění Národní umělec, ačkoliv s režimem měl za normalizace problémy.
Ocenění z roku 1963 podle herce a textaře Jiřího Suchého okomentoval slovy „Jsem národní umělec, ale oni mě nenechají to národní umělectví provozovat.“
Měl rád ženy
Werich se proslavil už před druhou světovou válkou, šel z role do role a nakonec spoluzakládal Osvobozené divadlo. A tak není divu, že mu ženy doslova ležely u nohou. A on si jejich pozornost naplno užíval. „Příroda dala ženám pěknou postavu, aby se jí chlubily,“ tvrdil.
Už ve svých 24 letech (v roce 1929) si vzal švadlenu a návrhářku kostýmů Zdeňku Houskovou a v roce 1935 se jim narodila dcera Jana. To ale Werichovi nebránilo dál si naplno užívat přízeň svých fanynek a kolegyň, a tak se proslýchá, že byl pěkný proutník.
Jeho milenkou byla například herečka Jaroslava Adamová, další jeho láskou se stala krásná tanečnice Manon Chafour. Různá svědectví se v počtu jeho milenek rozcházejí, protože Werich se snažil udržet své mimomanželské pletky pod pokličkou. Ale tak úplně se mu to nepodařilo, protože z jednoho takového vztahu se mu v roce 1956 narodil syn Jiří.
Dodnes se přitom přesně neví, kdo byla jeho skutečná matka, protože chlapeček skončil v kojeneckém ústavu a pak byl adoptovaný. Dnes žije jako Jiří Petrášek, je ekonomem, hercem a dabérem – a před několika lety prozradil, že je nejspíš Werichovým synem. A jeho matkou byla pravděpodobně Manon Chafour. Pravdu o svém otci se prý od adoptivní matky dozvěděl až po smrti Jana Wericha, a tak nemá žádnou možnost ověřit si ji.
„Přinejmenším podoba i rok narození opravdu nasvědčují tomu, že může být synem Jana Wericha. Ostatně není tajemstvím, že pan Werich vedl i dost bujný život,“ vyjádřil se k tomu podle Krajských listů posléze herec Jiří Suchý, který Wericha dobře znal.
Konec plný nemocí a strádání
Přes všechny zálety zůstával Werich dál ženatý a jeho manželka mu milenky trpěla. Ostatně o levobočkovi Jiřím možná neměla tušení. Ale přesto se takový život na jejich vztahu podepsal.
Manželka Zdeňka začala trpět paranoidní psychózou a život s ní se pro Wericha leckdy měnil v peklo. Přesto s ní dál zůstával a podle svého okolí se za každou cenu snažil, aby jeho rodina zůstala celá. Nechtěl od ní odcházet ani se rozvádět a společně dál vychovávali dceru. Zdenčin stav se ale nelepšil.
Po roce 1968 si užíval i svou vnučku Zdenku, která dostala přezdívku Fanča. Krize pro něj nastala za normalizace, kdy dostal zákaz vystupování v televizi a rozhlase a dokonce nesměl ani veřejně mluvit. A pak onemocněl.
Konec Werichova života se nesl v duchu boje s rakovinou hrtanu. Jeho žena zemřela na jaře 1980, on sám podlehl zlé nemoci na podzim 1980, ve svých 75 letech. Dcera Jana ho přežila o pouhý rok – zemřela ve 45 letech na rakovinu děložního čípku. Malá Zdenka nakonec zůstala úplně opuštěná, jelikož její rodiče byli rozvedení – a skončila u opatrovníků.
Zdroje: krajskelisty.cz, ahaonline.cz
