Této herečce se tragédie vepsala do krásné tváře. Poznáte českou divu s hrozným osudem na fotce z roku 1982?
Přestože na plátně zářila v pohádkách jako královna, její vlastní život pohádkový nebyl, tíhu osudu prozrazovaly hereččiny smutné oči. Její talent přesvědčil porotu DAMU natolik, že ji přijali i bez maturity. V Národním divadle jí přezdívali „Janinka“ a její osudová láska ukončila jedno známé manželství. Celý život věřila, že nad ní drží ochrannou ruku maminka, kterou jako malá ztratila ve válečné vřavě.
Válka umí krutě zasáhnout do života. Zvlášť když vám je pouhých patnáct měsíců. Tehdy moc nechápete, proč jsou vaši rodiče najednou pryč, a vy zůstáváte sami se svými otázkami. Přesně taková situace nastala v roce 1941, kdy byli rodiče malé dívenky zatčeni za ukrývání „nepřátel“ nacistického režimu. Tatínek měl štěstí a věznění přežil, ale maminka už se domů nikdy nevrátila. Skončila v Osvětimi, odkud nebylo návratu.

Holčička tak vyrůstala s otcem, který se znovu oženil. Jeho nová žena, sama poznačená válečnými hrůzami, kdy přišla o dítě, manžela i rodinu, vedla domácnost přísnou rukou. Macecha rozhodla, že se dívka vyučí aranžérkou, přestože ji to táhlo k umění a divadlu. Doma to často skřípalo a neshody byly na denním pořádku.
Malá dívenka dlouho doufala, že se s maminkou ještě shledá. Tato naděje definitivně zhasla, když u nich doma zazvonila neznámá žena. Přinesla drobnou látkovou žirafu a výšivku, tedy poslední věci, které maminka stihla vyrobit pro svou dceru v koncentračním táboře, než zemřela. V tom okamžiku dívka pochopila, že je konec veškerým nadějím.
Talent jí otevřel dveře do světa
I když byla původně jen vyučená aranžérka bez maturity, která byla tehdy pro DAMU nezbytná, její nadání bylo tak mimořádné, že komise pro ni nakonec udělala výjimku. Na škole potkala svého budoucího muže Zdeňka Duška a později se jim narodila dcerka Vendulka. Po studiích zamířila do příbramského divadla, a když se pak vrátila zpátky do Prahy, dostala angažmá v Národním divadle. Právě tam jí začali říkat „Janinka“, a to podle roztomilé postavy z Broučků.

Třikrát krůček od smrti
Jako kdyby to nestačilo, že ji její těžké dětství navždy poznamenalo, jak sama v mnoha rozhovorech zmiňovala. Nelehké životní momenty ji provázely i v dospělosti. Přežila tři chvíle, při kterých mohla snadno přijít o život. Věřila, že nad ní drží ochrannou ruku její zesnulá maminka, která ji z onoho světa chrání před nebezpečím. Poprvé šlo o bombový útok během války, kdy ji výbuch nezranil, přestože byla nablízku. Podruhé těsně vedle ní dopadl těžký skleněný popelník, který někdo vyhodil z okna. Do třetice unikla jisté smrti v parku, když těsně za jejími zády spadla mohutná stoletá lípa.
Zmiňovanou herečkou je Jana Březinová
Janě Březinová se narodila 18. března 1940 v Praze a na plátně debutovala v roce 1966 jako manželka dirigenta ve filmu „Ženu ani květinou neuhodíš“. Později se objevila jako spolužačka Pecháčková v legendární komedii „Vrchní, prchni!“ nebo jako úřednice ve snímku „Kalamita“ Věry Chytilové. Nejoblíbenější ale byla v roli královen.
Během působení v Národním divadle se Jana pobláznila do kolegy Vinkláře. Jiskra mezi nimi přeskočila tak silně, že Josef dokonce opustil svou tehdejší manželku, herečku Ivanku Devátou. I když se zdálo, že ti dva patří k sobě, Jana po čase přehodnotila situaci. Nakonec se rozhodla zachovat rodinu a vrátila se domů ke svému muži. Pro Vinkláře to byla obrovská rána. Rozchod nesl velmi těžce a později o Březinové mluvil jako o ženě, která mu zlomila srdce. Jana se obávala, že by ji Vinklář, jakožto proutník, mohl opustit a ona by pak zůstala sama. Proto dala přednost jistotě svého manželství.
Zásadová žena s velkým srdcem
Jana předvedla v době komunismu velkou odvahu. Když kolem ní mnozí kolegové vstupovali do strany, aby mohli hrát ve filmech a v divadle, ona se rozhodla jít jinou cestou. Odmítla členství v KSČ, přestože věděla, že bez stranické legitimace to bude mít v herecké branži mnohem složitější. A neskončilo to jen u toho. Když se objevila petice Několik vět, neváhala ji podepsat. V roce 1989 se dokonce připojila k výzvě, aby pustili Václava Havla z vězení. Samozřejmě, že si to odskákala. Několik filmů, ve kterých hrála, skončilo v trezoru a nesměly se vysílat.
Zdroje: zeny.iprima.cz, medium.seznam.cz, csfd.cz