„Je to otřes!“ Slibované „to“ natěšené publikum ve Zlaté labuti nenašlo, zato velké zklamání ano

Upoutávky na připravovaný seriál televize Nova „Zlatá labuť“ poskytovaly až do jeho premiéry naději, že se čeští televizní diváci po čase dočkají události, která stojí opravdu za pozornost. Někteří dokonce doufali, že se současní tvůrci pokusí navázat na takové skvosty, jako je například právě reprízovaný seriál České televize „Sňatky z rozumu“. Bohužel však vynikající počin režiséra Františka Filipa i po více než padesáti letech působí jako nedostižná meta.

Důvod, proč ho srovnávám právě se „Zlatou labutí“, není náhodný. „Sňatky z rozumu“ připomínají příběhy několika českých podnikatelů, kteří v Praze vybudovali slavné firmy a autora slavného stejnojmenného románu Vladimíra Neffa, podle nějž byl tento nezapomenutelný seriál natočen, k jeho napsání inspirovaly skutečně existující historické postavy a události.

Tak tomu evidentně bylo i v případě „Zlaté labutě“, už názvem a podobou nápadně připomínající legendární pražský obchodní dům, patřící v době svého vzniku k největším a nejmodernějším ve střední Evropě. Jenže namísto toho, aby se díky fascinující historii „Bílé labuti“ zrodila česká verze „Pana Selfridge“, vznikla další mýdlová opera s detektivní zápletkou.

Chybí noblesa

Ze zasvěcených reakcí několika diváků je patrné, že se skutečně těšili na autentický retro seriál, avšak namísto toho se dočkali velkého zklamání. Oceňují sice dobové kulisy a kostýmy (z nichž některé jsou opravdu nádherné), ale je jasné, že očekávali mnohem více. „Je to otřes. Seriál s takovou reklamou a takové zklamání,“ reaguje na první epizodu Martin. „Obléknout dobové kostýmy nestačí,“ myslí si zase Veronika. Také ona, jako mnoho dalších, kritizuje „nehezkou a současnou mluvu“ a vadí jí, že „Zlaté labuti“ chybí noblesa a úcta. A Marie zklamaně konstatuje: „Můj seriál to nebude. Přitom jsem tak moc chtěla podpořit svoje oblíbence z Palmovky.“

To by Brouk koukal

A Jaroslav, který zjevně leccos ví o zajímavé historii obchodního domu „Bílá labuť“, si stěžuje: „Pod pojmem výpravný seriál bych viděl něco jiného, než příběh dvojice kapesních zlodějů. Historická podobnost je jen ve fasádě Bílé labutě a jejího otevření s obsazením Německem. To by asi Jarda Brouk koukal, jak to pojali.“ Jaroslav má přitom na mysli slavného českého obchodníka Jaroslava Brouka. Právě on vybudoval Na Poříčí velkolepý obchodní palác, jenž je mimochodem od okamžiku otevření v roce 1939 v provozu až do dnešních dnů.

„TO“ není

V tomto kontextu zní jako špatný vtip, když se režisér Biser Arichtev v jednom rozhovoru pochlubil, že od začátku prosil autory, aby hledali klíč, aby seriál měl to své „TO“, proč by ho chtěli sledovat dál a dál. Jenže, už po první epizodě mu nemálo z nich vzkazuje, že „TO“ nenašli a důvod sledovat ho dále nevidí. Je sice pravda, že při své čtvrteční premiéře oslovila „Zlatá labuť“ milion diváků, avšak zhruba stejný počet jich přilákala telenovela Primy „ZOO“ nebo nekonečný seriál „Ulice“. A po prvním díle je i docela jasné, proč se nablýskané „Zlaté labuti“, vyprávějící jak chudá zlodějka k boháčovi přišla, ani zdaleka nepodařilo pokořit novou kriminálku České televize „Místo zločinu České Budějovice“.

Zdroje: autorka, Televize Nova, Facebook, VOYO