Tohle byla nejzáhadnější smrt české filmové hvězdy. Pád pod kola autobusu možná nebyl náhoda
Český komik ukončil svůj život tragicky pod koly autobusu na pražském Vítězném náměstí. Jiří Wimmer patřil k oblíbeným bavičům své doby. Diváci milovali především jeho komické scénky s Karlem Černochem. Za veselou maskou se však skrýval člověk bojující s alkoholem a depresí, který se několikrát pokusil o sebevraždu. Osudový lednový den roku 2001 zůstává opředen otazníky.
Už jako malý kluk dokázal Jiří svým osobitým humorem pobavit nejen rodiče a příbuzné, ale později i celou třídu, což mu přineslo jak obdiv spolužáků, tak i průšvihy u učitelů. Poznámky za vyrušování ho však v rozvíjení jeho talentu nezastavily. Vedle záliby v komických výstupech skládal básničky a psal písně. V dospívání před sebou měl volbu, buď se stát profesionálním tenistou, jak si přáli rodiče, nebo se vydat cestou umění. A tak tenis zůstal pouze koníčkem.
Po dokončení střední školy zamířil Jiří na DAMU, kde studoval herectví. V ročníku byl třeba s Luďkem Sobotou a Vladimírem Pucholtem, se kterými se začal kamarádit. Když v roce 1965 studia dokončil, dostal nabídku z ostravského Divadla Petra Bezruče, kde působil pět let.
Cesta za slávou
Po ostravském angažmá zavítal Wimmer do liberecké Ypsilonky, kde strávil rok. Poté začal s Janem Valou uvádět koncerty populární skupiny Rangers-Plavci. Z komického talentu Wimmera těžil především v televizním pořadu „Možná přijde i kouzelník“, kde tvořil dvojici s Karlem Černochem. Oblíbené byly zejména scénky, ve kterých učil Černocha hrát na housle nebo zpívat „maďarsky“ píseň Matylda.
Navzdory obrovskému diváckému úspěchu však sláva, která k Wimerovi přišla díky komickým výstupům, uspokojovala jen část jeho uměleckých ambicí. V srdci nosil neutuchající touhu po rolích, které by diváky přiměly k hlubšímu zamyšlení nebo dokonce k slzám. V duchu trpěl tím, že ho publikum vnímalo především jako komika, nikoliv jako talentovaného herce. Tato frustrace z nenaplněných hereckých tužeb se postupem času začala negativně projevovat i na jeho psychickém stavu a stala se jedním ze spouštěčů jeho pozdějších problémů.
Temné stránky osobního života
Wimmer se oženil dvakrát, ale ani jeden vztah nevydržel. Oba byly plné hádek a nakonec skončily rozvodem. To vše se podepsalo na jeho psychice. Propadal čím dál temnějším náladám a začal pít. Nejdřív jen občas, pak stále častěji. Alkohol se stal jeho denním společníkem, až ho ten kolotoč depresí a opilosti dovedl k myšlenkám na sebevraždu. Poprvé to zkusil směsí prášků a alkoholu, naštěstí se mu to nepovedlo. V 80. letech narazil autem do stromu a jen zázrakem přežil. Při třetím pokusu si chtěl podřezat žíly, i tehdy ale přežil.
Boj s alkoholem nabyl takových rozměrů, že se Wimmer dobrovolně nechal hospitalizovat na protialkoholním oddělení v pražských Bohnicích. Léčba však nepřinesla kýžený výsledek a Wimmer se k popíjení stále vracel.
Osudový den na Vítězném náměstí
25. ledna 2001 na Vítězném náměstí v Praze vyhasl život jednoho z největších českých komiků. Způsob, jakým Jiří Wimmer zemřel, vyvolává dodnes otázky. Byl to jen nešťastný sled událostí, nebo mohl být tragický střet s autobusem posledním z řady sebevražedných pokusů? Noviny tehdy psaly, že měl Wimmer, když se to stalo, v krvi 2,44 promile alkoholu. A rozhodl, že si zkrátí cestu přes frekventovanou silnici na Vítězném náměstí. Přelezl proto zábradlí a vrhl se směrem k autobusu, který čekal před kruhovým objezdem.
„Řidič sledoval dění na levé straně, jelikož ho nenapadlo, že by se někdo v tomto místě dožadoval vstupu do autobusu,“ uvedl pro Právo policista. Když se autobus rozjel, herce srazil a přejel. Jiří Wimmer zemřel na místě nehody.
Řidiče autobusu obvinili z nedbalosti s následkem ublížení na zdraví, jenže případ nebyl tak jednoznačný. Množství alkoholu v krvi totiž ztížilo určení skutečného viníka nehody.
Zdroje: medium.seznam.cz, idnes.cz, super.cz
