Jiřina Bohdalová dostala zákaz vystupování v televizi. Pravý důvod vás překvapí
Jiřina Bohdalová je rozhodně jedna z nejvýraznějších postav české filmové scény. Herectví se původně vůbec nemusela věnovat, ale nakonec se jí podařilo na tuto dráhu vydat. Zároveň však začátky její kariéry nebyly vůbec lehké. Stejně tak tomu bylo i s průběhem samotné kariéry. A aby tomu nebylo málo, stíny minulosti ji doprovázely až donedávna.
Jiřina Bohdalová, legendární česká herečka, která mnohdy působí až dodnes, zažila během svého života celou řadu komplikací. Její herecká dráha začínala velmi složitě a to částečně i z politických důvodů. Minulý režim měl herečku dlouhodobě v hledáčku a dokonce byla vedena v tajných spisech StB. Tato skutečnost ji pak pronásledovala ještě dlouhá léta po svržení komunistického režimu a škraloupu se zbavila až relativně nedávno.
Problémy se započetím kariéry
Jiřina Bohdalová původně nezačínala jako herečka, ačkoliv ji to k tomu táhlo. V roce 1949 po maturitě začala pracovat jako učitelka českého jazyka na základní škole. Po třech letech působení v tomto zaměstnání se rozhodla, že zkusí své štěstí s přihláškou na DAMU. Přijetí se bohužel povedlo až na třetí pokus, po kterém mohla herečka konečně nastoupit ke studiu.
Studium však musela přerušit, protože se komunistický režim rozhodl odsoudit jejího otce k 15 letům vězení za protistátní činnost. Její otec totiž pomáhal emigrovat bývalému ministru Feierabendovi k emigraci, za což si vysloužil titul vlastizrádce. Bohdalová tak byla nucená studium přerušit, aby mohla pomáhat matce s vedením domácnosti. Otec si nakonec naštěstí odseděl jen 6 let ve Valdicích.
Po vystudování DAMU začala Bohdalová působit v Divadle ABC Jiřího Wericha, který jí tehdy výrazně pomohl s nakopnutím kariéry. Werich byl však v hledáčku StB, na základě čehož byla kontaktována i samotná herečka, aby na něj donášela. To však odmítala a vymluvila se na to, že je nespolehlivá, což si pak zapsala i samotná StB. V hledáčku ji však měli stále.
Částečná stopka za totality
V srpnu roku 1968 emigrovala její mladší sestra Jaroslava Henzelová do Rakouska a následně do Švédska, aby prchla před tuzemským bolševickým režimem. Jiřina Bohdalová jí však i přes to figurovala jako svědkyně na svatbě a to v roce 1970. Vzhledem k tomu, že byla Bohdalová vedena ve svazcích StB a byla podrobována pečlivému pozorování, dostala se do nemilosti. V polovině 70. let tak dostávala výrazně méně rolí, než pro ní bylo zvykem.
Pravděpodobně tomu přispěl i fakt, že Jiřina Bohdalová v roce 1969 hrála ve snímku Ucho. Tento snímek citlivě vyjadřoval strach ze života v totalitním režimu, zejména pak strach o svoji bezpečnost hlavně na vyšších pozicích ve společnosti. Zároveň pojednával o snaze nevybočovat z řady a nutnosti nestavět se na odpor státním orgánům.
Pro režim byl snímek z těchto důvodů zásadně nežádoucí a tudíž podlehl přísné cenzuře. Režim rozhodl o zákazu promítání a ze snímku se tak stal klasický příklad trezorového filmu. Premiéru měl pak snímek až v roce 1989.
Očištění jména až teprve nedávno
Kvůli tomu, že byla Jiřina Bohdalová vedená ve spisech StB, byla po Sametové revoluci osočována z toho, že údajně za minulého režimu figurovala jako udavačka. Existovaly spekulace o tom, že StB donášela informace na své kolegy, což porevoluční společnost rozeznávala jako něco nežádoucího.
Trvalo velmi dlouho, než se Jiřině Bohdalové podařilo pracně dohledat odtajněné záznamy z archivů StB. Posléze konečně vyšlo najevo, že nebyla vedena jako udavačka a že na nikoho ze svého okolí nedonášela – ba to dokonce odmítla. V roce 2004 tak proběhl soud, během kterého došlo ke konečnému očištění jejího jména.
I její otec se dlouho po své smrti dočkal alespoň nějakého zadostiučinění. V roce 2016 totiž dostal od ministerstva obrany in memoriam ocenění za své působení v protikomunistickém odboji.
zdroje: cs.wikipedia.com, medium.seznam.cz, respekt.cz, vlasta.cz, csfd.cz
