Ani kolo byste o něj neopřeli? Trautenberk z Krkonošských pohádek byl úplně jiný, než si myslíte
Pokud jste vyrůstali jako děti v 80. a 90. letech, jistě si vzpomenete na populární Krkonošské pohádky, z nichž proslula hlavně Trautenberkova hláška „Anče, Kubo, hajnej“. Tento kouzelný příběh měl v sobě typicky dobro ale také zlo, které zosobňoval právě Trautenberk. Existoval však opravdu tento nevrlý šlechtic?
V slavných Krkonošských pohádkách zazářilo mnoho hereckých hvězd. Moudrého a spravedlivého Krakonoše si například střihnul skvělý František Peterka, který jako zarytý nekuřák musel v rámci natáčení dokonce několikrát bafat z dýmky – kvůli tomu prý byly nutné pauzy, aby se mohl „nadechnout“. A kdo další v oblíbeném snímku zaperlil?
Kuchařka „krev a mlíko“, dobrotivý čeledín a bojácný hajný
Nedílnou součástí Krkonošských pohádek byla i energická Hana Maciuchová, která ztvárnila Trautenberkovo kuchařku Anče a výtečně pak tuto postavu doplnil milý čeledín Kuba, jehož si zahrál Jaroslav Satoranský. Kdo bude hrát nerozhodného hajného, však bylo do poslední chvíle nejasné. Nakonec režisérka Věra Jordánová oslovila Zdeňka Řehoře, což se ukázalo jako výtečná volba.
Malá lež dokázala Krkonošské pohádky uvést v život
Samotné natáčení bylo zprvu v ohrožení, neboť scénáristka Božena Šimková veřejně vystupovala proti vpádu vojsk Varšavské smlouvy, a tak nesměla ve svém oboru nic tvořit. Nakonec ale režisérka její tvorbu zaštítila jiným jménem a Krkonošské pohádky mohly roku 1974 vzniknout. Po natočení prvních sedmi dílů zaznamenala hraná pohádka velký úspěch, a tak se pokračovalo až do dvaceti epizod.
Zlý a proradný Trautenberk
Krkonošské pohádky by však nebyly kompletní bez chamtivého šlechtice Trautenberka, jehož jméno nesla v podstatě každá epizoda. Tato prakticky hlavní postava byla pro celý příběh velice podstatná, a tak režisérka obsazení pečlivě vybírala. Nakonec to padlo na excelentního Ilju Prachaře, který si však po čase tuto negativní roli znelíbil a prohlásil: „Až se stane a nebudu mezi vámi, zakazuji vám, abyste o mně psali jenom jako o Trautenberkovi. Copak jsem neodehrál kvalitnější role?“
Abychom tedy splnili přání pana Prachaře, vyjmenujme si další snímky, v nichž se objevil. Pamatovat si jej budete třeba z filmu Holka na zabití, kde si zahrál poručíka Slámu nebo z populárního seriálu Chalupáři, v němž ztvárnil vtipálka, a tak trochu sukničkáře Tondu Balabána. Vidět jste ho ale mohli i v TV seriálu Třicet případů majora Zemana nebo ve filmové pohádce Popelka.
Byl Trautenberk postavou fiktivní nebo skutečnou?
Mnohé diváky jistě zajímalo, zda panovačný, podlý a lakomý Trautenberk ve skutečnosti existoval. Pravda je taková, že tato zákeřná postava byla zcela fiktivní, kus pravdy na jejím původu ale přeci jen bude. Rod Trauttenbergů totiž opravdu existoval a pocházel z německého Fojtska – to bývalo území na rozhraní dnešního Ašska v okrese Cheb.
Jmenovcem vymyšleného padoucha Trautenberka pak býval skutečný Emanuel von Trauttenberg (narozen roku 1799), který pracoval jako státní úředník u okresního komisařství – jeho stopa vede až do Tábora, Lokte, Písku či České Lípy. Bydlištěm tohoto „hodného“ a urozeného Trauttenberga byla Malá Strana v Praze, kde pobýval až do své smrti v roce 1878. Zemřel na marasmus, což je celková duševní a fyzická sešlost nebo také celkový úpadek organismu následkem demence.
Dá se tedy závěrem říct, že pohádkový Trautenberk byl tomu reálnému na hony vzdálený. Skutečný šlechtic Emanuel von Trauttenberg totiž nežil nikterak honosný život. Musel docházet do práce a žil obyčejným rodinným životem. Za zmínku pak závěrem stojí i to, že býval rytířem sv. Václava a váženým mužem, jehož rodinná historie sahala až do středověku.
Zdroje: csfd.cz, idnes.cz, denik.cz
