Kvíz: Jak dobře znáte normalizační komedie? Vrchní, prchni!, Postřižiny nebo Vesničko má středisková

Po násilném potlačení Pražského jara a vpádu armád Varšavské smlouvy v roce 1968 v Československu přituhlo. Ale zatímco život nebyl nejjednodušší, filmu se dařilo náramně. Právě v době takzvané normalizace vznikly ty nejlepší komedie, které se vysílají dodnes. Vyzkoušejte si v našem kvízu, jak dobře je znáte.

Kdo netočil filmy podle notiček KSČ, točit nemohl. Ani hrát, ani jinde vystupovat. Na umělce měla normalizace silný dopad. Pokud se nerozhodli vzdorovat a stát si pevně za svým, museli se přizpůsobit a dělat takovou práci, která ani náznakem nehanila tehdejší režim.

I proto šlo o ideální čas pro rozkvět komedií. Jejich děj byl apolitický, řešily se v nich běžné starosti a trable, jejich děj byl leckdy šmrncnutý sci-fi nebo fantasy tematikou – a hlavně byly plné skvělých herců.

Filmy končily v trezoru

Normalizace teoreticky trvala až do roku 1989, ale typicky tímto obdobím myslíme zejména 70. léta, kdy docházelo ke znovuutužování komunistické moci. Cenzoři byli v té době v pozoru a sebemenší náznak kritiky nebo politické vystoupení některého z herců mohly celý film nadobro pohřbít.

Například film Ucho s Radoslavem Brzobohatým a Jiřinou Bohdalovou skončil na dlouhá léta v trezoru. Stejné trable měly i snímky Skřivánci na niti, Spalovač mrtvol, Svatba jako řemen, Šíleně smutná princezna nebo Všichni dobří rodáci.

Než aby tvůrci riskovali, že jejich počin nebude vůbec uveden do distribuce, mnoho zkušených režisérů se rozhodlo pro natáčení komedií, které byly bezelstné, bez známek politiky a bez jakékoliv kritiky režimu. A ačkoliv dnes leckdo normalizační komedie nemá rád právě z tohoto důvodu, většina diváků je dodnes miluje.

Mezi přední tvůrce se v té době řadili režiséři Ladislav Smoljak, Zdeněk Podskalský, Marie Poledňáková, Jiří Menzel, Václav Vorlíček nebo Oldřich Lipský. Mezi scenáristy vynikal zase Zdeněk Svěrák.

Právě Zdeněk Svěrák si tehdy vedl i deník, do kterého si v roce 1980 zapsal: „Při pohledu na ředitele Pražského kulturního střediska Maršíka si kladu naivní otázku, proč musí o kultuře a zábavě rozhodovat právě člověk bez kulturního chování a beze stopy smyslu pro humor. Asi jiného nemají.“

A přiznal, že tvůrci se často báli o svou existenci a nikdy nevěděli, kdy jim film, divadelní hru nebo vystupování někdo zakáže.

Nejlepší normalizační komedie

Normalizačních komedií vznikl nespočet. K nejpovedenějším a nejoblíbenějším bezesporu patří Kulový blesk (1979, režie Ladislav Smoljak, Zdeněk Podskalský), S tebou mě baví svět (1982, režie Marie Poledňáková), Postřižiny (1981, režie Jiří Menzel), Pane, vy jste vdova! (1971, režie Václav Vorlíček), Vrchní, prchni! (1981, režie Ladislav Smoljak), Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974, režie Oldřich Lipský), Marečku, podejte mi pero! (1976, režie Oldřich Lipský), Na samotě u lesa (1976, režie Jiří Menzel), Vesničko má středisková (1985, režie Jiří Menzel), Zabil jsem Einsteina, pánové… (1969, režie Oldřich Lipský) atd.

O tom, že se za normalizace nadmíru dařilo právě humoru, svědčí i nespočet estrádních pořadů. V té době vzniklo mnoho legendárních scének a do popředí se dostali nejznámější čeští komici v čele s Jiřinou Bohdalovou, Felixem Holzmanem, Jiřím Lábusem či Oldřichem Kaiserem.

Lidé se v té době zkrátka chtěli smát. A normalizační komedie a pořady byly tak dobré, že se reprízují dodnes a diváci se na ně s chutí dívají třeba i popadesáté.

Kvíz

Vyzkoušejte si v našem kvízu, jak dobře znáte normalizační komedie. A pokud už teď máte chuť na nějakou se zase podívat, v létě jistě budete mít příležitost – letní vysílací schéma tuzemských televizí jich bývá plné.

1. Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák v době normalizace usilovně psali hry o osudu českého génia Járy Cimrmana. V roce 1983 o něm natočili také komedii:
A) Jára Cimrman chodící, stojící
B) Jára Cimrman ležící, spící
C) Jára Cimrman – největší génius

2. V Rudém právu vyšla 1. 9. 1976 recenze, v níž se kromě jiného psalo: „Režisér O. Lipský obsadil svůj film herecky tak, že už toto obsazení samo hovoří o úspěšné veselohře. Jiří Sovák jako mistr Kroupa je neodolatelný.“ Týkala se komedie:
A) Marečku, podejte mi pero!
B) Vesničko má středisková
C) Jáchyme, hoď ho do stroje

3. Jaroslav Uhlíř řekl o své písni Severní vítr: „Objednal si ji režisér Láďa Smoljak a měla mít vyloženě zlatokopecký charakter.“ Ve které komedii zazněla?
A) S tebou mě baví svět
B) Kulový blesk
C) Vrchní, prchni!

4. Václav Postránecký v jednom filmu nezvládne sjezd na lyžích a spadne přímo do kadibudky. Tato scéna mimochodem ve scénáři nebyla, Postránecký do ní spadl skutečně. Jde o komedii:
A) O Vánocích už nechci slyšet ani slovo
B) S tebou mě baví svět
C) Dva muži hlásí příchod

5. Zdeněk Svěrák dostal omylem dvakrát zaplaceno za film Na samotě u lesa. Aby dluh vyrovnal, slíbil napsat námět na novou komedii – dodal ho do druhého dne a vznikla z něj v roce 1985 legendární komedie:
A) Vesničko má středisková
B) Kulový blesk
C) Vrchní, prchni!

6. Osud si můžete určit a žít spokojeně, pokud se budete řídit takzvaným kondiciogramem, tedy soupisem svých šťastných a kritických dní. Tato myšlenka je hlavním tématem komedie:
A) Scapinova šibalství
B) Pane, vy jste vdova!
C) Jáchyme, hoď ho do stroje

7. Správný název filmu je „Zítra ráno vstanu a…?“
A) udusím se rohlíkem
B) budu cestovat časem
C) opařím se čajem

8. Komedie Zítra to roztočíme, drahoušku…! z roku 1976 pojednává o sousedských strkanicích mezi rodinami:
A) Novákových a Bartáčkových
B) Nováčkových a Bartákových
C) Nových a Bártových

9. Po 14 letech od uvedení komedie Limonádový Joe se sešli režisér Oldřich Lipský a scenárista Jiří Brdečka a v roce 1978 uvedli komedii:
A) Tajemný hrad v Karpatech
B) Adéla ještě nevečeřela
C) Čtyři vraždy stačí, drahoušku

10. Věra Ferbasová si zahrála hlavní roli v komedii:
A) Tetička za všechny peníze
B) Alfons Karásek v lázních
C) Maminka

Řešení kvízu o normalizačních komediích:

1B, 2A, 3C, 4B, 5A, 6C, 7C, 8A, 9B, 10A

Zdroje: csfd.cz, zive.cz, wikipedia.org, rozhlas.cz